Těšila jsem se na ten víkend jako malá holka. Měli jsme jet s manželem do Mikulova, kde jsme dlouho nebyli. V pátek jsem začala zmateně běhat po bytě, abych zjistila, že nemám co na sebe. To se ví, že mám, ale když vyrážím z „velkého světa“ na Moravu, tak se chci sakra ukázat. Manžel měl sbaleno raz dva, protože stejně bude trávit celý den ve sklípku, kde a) není vůbec nic vidět a b) je zima jako v morně. Po dlouhém váhání jsem zabalila všechny extravagance, protože člověk nikdy neví, kdy se co může hodit.
Po příjezdu začaly hned první koštovačky vín a s mojí mikulovskou sestřenicí Mankou, která pracuje jako učitelka na základní škole, a tudíž je v Mikulově známou osobou, jsme se uvolily dělat transport autem pro naše vínem zmožené muže a přátele. Den se nám táhl jako nudle, muži byli stále veselejší, my stále znuděnější a děti, které se nám celý den pletly pod nohama, stále otrávenější. Konečně byl čas rozvézt děti do postelí a my si s Mankou řekly, že bychom se taky konečně mohly začít bavit.
Manka zjistila, že na místní diskotéce probíhá večer „světový pánský striptýz“. Bohužel pod širým nebem, takže jsme musely všechny svoje nádhernosti skrýt pod bundy a pod svetry. Při příchodu na produkci jsme zjistily, že je tam jenom asi dvacet dívek, vesměs Mančiných bývalých žákyň. „No potěš, to je pěkná ostuda, to bude zítra vědět celý Mikulov, kam chodí po večerech paní učitelka,“ stěžovala si Manka.
Nicméně produkce byla tak úžasná, že jsme brzy zapomněly jak na ostudu, tak na muže, kteří někde zřejmě čekali na převoz z jednoho sklípku do druhého. Tři svalnatci – „Deny, Džon a Žérárd“ – vnikli na jeviště za zvuků ohlušující hudby v nečekaných převlecích. Své převleky měnili, takže chvíli se před námi odhaloval gondoliér, chvíli toreador nebo mariňák… Jejich obleky byly tak důmyslné, že stačilo rozepnout dva tři dručky a torero zůstal jen v minimální tygří roušce. Po celodenní nudě jsme byly s Mankou tak společensky vyprahlé, že jsme skandovaly a povykovaly tak intenzivně, až si nás hoši zvolili za své dvorní svlékačky. Začal Deny, sedl si Mance na klín a skrze zuby procedil: „Rozepni mi ty patenty!“ A Manka rozepínala. A pak i já, skandovaly jsme a křičely, úplně jsme propadly zběsilé erotické atmosféře. Ti kluci byli úžasní, ovíjeli se okolo tyčí, dělali na nich neskutečné veletoče a na závěr celého představení sundali v oblacích dýmu i poslední kousky oděvu.
Ačkoli jsem si dřív myslela, že by mě podobná produkce spíše znechutila a rozhodně nebavila, byla jsem nadšená. Všem doporučuji. Až se budete nudit, zajděte si na pánský striptýz. Ale raději zvolte místo, kde jste anonymní, Manka má prý teď v Mikulově z ostudy kabát.

Dana