Zamilovat se do jiného člověka, to je docela hračka. Horší to je v případě, když máte mít rádi sami sebe. Asi nejhorším obdobím z tohoto hlediska je pro nás ženy puberta, protože to se obvykle doslova nesnášíme. Vyčítáme rodičům, že jsme po nich zdědily nadměrný nos, příliš krátké nohy, moc kulatý nebo naopak hranatý obličej, případně nekvalitní vlasy nebo bledou pleť. Na nejméně očekávaných místech se nám tvoří různé pupínky nebo faldíky, naopak na místech, kde bychom se chtěly o něco více dmout, se vyskytuje tristní plošina. Při pohledu do zrcadla pravidelně spatřujeme příšerku a hlasitě se divíme kamarádkám, že se s něčím tak odpudivým dobrovolně ukazují na ulici. Smiřujeme se s představou, že si nás nikdy žádný chlap nevšimne, leda snad že by špatně viděl. A k tomu všemu utrácíme nesmyslně velké peníze za to, abychom napravily, co se přírodě nepovedlo. Pche, tohle že mají být nejkrásnější léta života?
A nebo to období, kdy se rozhodneme založit rodinu, povijeme jedno, dvě, tři děti a věnujeme jim většinu svého času ve dne i v noci. Během těch let jsme natolik zaneprázdněny, že si nevšimneme, že se už nenosí mrkváče ale zvonáče, trvalé že odzvonilo a kabelky praktického tvaru a velikosti jsou prostě beznadějně out. Takže pak prožíváme doslova muka při setkáních s bývalými spolužačkami, které ještě neporodily, nebo to stihly už v době kolem maturity, takže dneska jejich děti nastupují na druhý stupeň základky a ony mají čas samy na sebe. Proč muka? Protože si vedle těch krásných, svěžích, štíhlých a upravených světaček připadáme naprosto pitomě a nepoužitelně.
Tak která etapa v životě ženy je tedy ta, kdy jsme samy se sebou spokojené, samy do sebe zakoukané a samy se sebou vyrovnané. No přece ta, která začíná někdy kolem kristových let a končí… až my samy chceme. Je to doba, když už si nelámeme hlavu s velkým nosem, protože ho pokládáme za svoji přednost a znak své osobnosti. Je to doba, kdy se odmítáme trápit nesmyslnými dietami, protože nás nenapadá jediný důvod, proč si odpírat takové dobroty jako krémové větrníky nebo borůvkový koláč. Je to doba, kdy jsme pochopily, že ideální chlap na celém světě neexistuje, a to zkrátka proto, že neexistuje ani ideální ženská. Tak kam se štvát? Je to doba, kdy si dovedeme vydělat nějaké peníze a celkem dobře si ospravedlnit, zač je utratit. A je to i doba, kdy si dokážeme celkem dobře zorganizovat svůj sexuální život, protože zkušeností, těch už máme docela dost;-)

Jak to máte vy s přijetím sebe sama? Napište nám o tom, jak jste se k tomuto okamžiku prokousávaly vy! Přivítáme historky vtipné i vážné, krátké i dlouhé, veselé i smutné…Pište na adresu redakce.
Reklama