
Zhruba v polovině dvacátého století se situace zásobení obyvatelstva jódem poněkud zlepšila, protože lidé nejčastěji konzumovali jídlo připravované doma, a to s použitím jodidované soli. Devadesátá léta s sebou ale přinesla zhoršení situace mimo jiné i proto, že jíme více „venku“ a více používáme polotovary, a pro výrobu tzv. průmyslových jídel nebývá použita sůl obohacená o jód. Také se lidé naučili méně solit, jak jim velí různé diety a doporučení lékařů. Co z toho plyne?
Ze závěrů populačních šetření jodurie v moči vyplynulo, že v polovině 90. let mělo mírný nedostatek jódu okolo 50% lidí a závažný nedostatek 12% mužů a 21% žen. U žen se může nedostatek jódu negativně projevovat například v době těhotenství (vyšší počet potratů, poškození CNS plodu apod.) ale také metabolickými poruchami, obezitou, únavou a bolestmi hlavy. U chlapců a dívek byly výsledky o něco příznivější, závažný nedostatek jódu byl nalezen u 10% předškolních dětí,

Jak zařídit, aby v naší stravě bylo jódu dost? Jediným přírodním zdrojem jódu jsou mořské ryby a jiní mořští živočichové, k zajištění doporučené denní dávky je třeba zkonzumovat 100 – 250 g rybího masa denně. Málokdo z nás je ale schopen toto doporučení beze zbytku dodržet a přehnané solení jodidovanou solí také není zrovna dobrým řešením. V případě, že si chcete být opravdu jisti, že vaše děti a vy máte opravdu dost jódu, můžete vyzkoušet některý z potravinových doplňků. Jedním z nich je například přípravek s názvem REJOVIT a REJOVIT PLUS (s přidáním selenu), který se prodává v podobě sirupu. Zajímavou informací pro maminky je, že jódem je obohacována také dětská sušená výživa (např. Sunar nebo Sunarka) a sušené mléko pro těhotné a kojící ženy (Gravimilk).
Nový komentář
Komentáře
Ťapina — #1 to ja jo
Nedostatek jódu bych mít neměla, ryby cpu všude, kde to jde.