Každá žena na světě se narodí jen a jen ke své nespokojenosti. Ta malá chce být velká, ta hubená chce mít oblé tvary a ta kudrnatá chce mít vlasy jako hřebíky. Většina našich tělesných propozic je daných a neměnných, můžeme je ovlivnit jen minimálně. Jednou z mála, kterou můžeme zcela změnit, je barva vlasů. Kdo je blondýnka, může se stát brunetou a naopak, není to žádný problém, chemický a kosmetický průmysl zásobuje trh řadou barev, které mohou změnit nejen vaši vizáž, ale jak se ukazuje, možná i váš život.
Moje babička vždycky říkala: „Není důležité, co máš na hlavě, ale co máš uvnitř.“ Do jisté míry to platí, ale americké psychologické výzkumy prokázaly, že stoprocentní pravda to není.
Prokázalo se totiž, že blondýnka není jen rozverná a roztomilá sexy hračka, ale pro podvědomí muže představuje především mládí. Je pro něj výzvou k založení rodiny, slibuje mu porození dětí a naznačuje, že se o ni muž bude moci starat a chránit ji. Dokonce prý platí, že blondýnky jsou žádoucí v dobách ekonomického blahobytu, neboť muži ve společnosti mají na to, aby si takovou blondýnku mohli dovolit. Lovíte-li v předmanželských vodách a chcete-li si ulovit bohatého dominantního partnera, rozhodně buďte blond.
Naopak brunetky se osvědčují jako průvodkyně životem v dobách ekonomických recesí. Dávají totiž svou barvou vlasů mužům najevo, že ony UŽ nejsou ty mladé nezodpovědné dívenky, vlasy už jim věkem ztmavly, jsou dospělé a odpovědné, dokáží se postarat samy o sebe i o rodinu. Vyhledávají je nezralí muži jako oporu do života nebo naopak muži tak vyzrálí a inteligentní, že se dokáží s rovnoprávností žen vyrovnat. Pokud máte políčeno na mladého nesmělého intelektuála, staňte se alespoň do okamžiku odlovení brunetkou.