Poslední dobou mě dost trápí vztah s mojí kamarádkou. Jsme obě na mateřské dovolené a tak bych mohla být ráda, že mám někoho, s kým nás spojují společné problémy jako plíny, zoubky a tak. Jenže já už jí mám poslední dobou opravdu plné zuby. Seznámily jsme se vlastně tak, že její a můj manžel pracují v jednom podniku. Tak nás dali dohromady. Jenže Katka je přece jen dost jiná než já a nejhorší je, že já jí nedokážu říct, že mě nebaví její každodenní telefonáty o tom, co měla její sousedka k obědu a co dostali v butiku za rohem. Nejhorší je, že její povaha je tak trochu „venkovská“. Prostě nesnese, aby měl někdo jiný něco, co ona nemá. Takže když jsem jí řekla, že můj manžel bude chodit na tenis, hned mi hlásila, že její muž si koupil permanentku na squash. Když jsem naší Verunce koupila nový sporťák, tak ona Vojtíškovi hned pořídila taky nový kočárek, že prý ten starý se porouchal. Ani jsem se pak nedivila, že hned co jsem dostala od našich k Vánocům nové kozačky, že Katka se třetího ledna chlubila s novýma botama. Naposled jsem se před ní neopatrně zmínila, že se chystáme na hory do Pece pod Sněžkou. Nejdřív sice trochu fňukala, že oni letos teda nikam nejedou, protože nemají peníze. Ale za pár dní už mi psala SMS, že sehnali skvělý ubytování ve Špindlerově Mlýně, v jednom úplně nově rekonstruovaným penzionu. Musím říct, že mi tímhle svým chováním Katka hrozně pije krev. Vlastně bych se s ní ani jinak nebavila, kdyby nebylo těch našich manželů a našich dětí. Ale já jí prostě nedovedu říct: Už mi nevolej. Co mám dělat? Mám s ní dál udržovat neupřímný vztah, nebo jí prostě přestat brát telefony? Jak se zbavit „nepohodlné“ kamarádky?
Světlana