Na světě je asi sedm miliard lidí, mírně větší polovinu z tohoto počtu tvoří ženy. Z toho lze vyvodit závěr, že na světě je přes tři a půl miliardy nespokojených lidí. A proč? Protože nenarostly tak, jak by si přály. Protože prostě vypadají hrozně!
Na ženském těle je několik zásadních zón nespokojenosti, to jsou tak zvané globální zóny, a pak ještě mnoho individuálních zón. Základní globální zónou je zadek. Neznám ženu, která by byla spokojena. Ty rozměrnější pláčou, že jsou příliš rozměrné. Ty akorát chtějí být méně akorát, protože to, co vidíme my ostatní jako akorát, to je ve skutečnosti zadek olbřímích rozměrů, který se nenacpe do žádných kalhot. A konečně ty, které mají minimální zadečky je mají buď moc placaté, nebo moc kulaté. Z toho plyne, že optimální zadek nemá vůbec žádná žena na světě.
Další globální zónou jsou stehna, která mají všechny ženy na světě bez rozdílu tlustá, ano, i ty dívky, mezi jejichž stehny by prošel bez větších problémů kopací míč, i ty mají tlustá stehna. Neptejte se mě, jak je to možné, ale je to tak.
Posledním a možná nejdůležitějším místem věčné nespokojenosti jsou ňadra. Kdo je má velká, chce malá, kdo má malá, chce velká. Kdo má akorát, nechce žádná a kdo má špičatá, chce kulatá. A tak je svět plný hrbících se prsatek, aby se nepoznalo, že mají něco na hrudi, rozhalených bezprsek ve vycpaných pushupkách, aby se zdálo, že to jejich nic je něco. Mnoho žen je dokonce tak nespokojeno, že podstoupí plastickou operaci – ale nedejte se mýlit, její původně uspokojivý výsledek časem vezmou za vlastní a opět tu máme kardinální důvod k nespokojenosti.
Čtvrtou a poslední globální zónou jsou vlasy, neboť je jisté, že každá černoška chce být blondýnkou s vlasy jako hřebíky, skandinávské Valkýry touží být temperamentními droboučkými italskými brunetami atd…Prostě nic není tak, jak bychom si to přály mít!
K těmto oblastem globální nespokojenosti se pak přidávají individuální zóny, jako jsou příliš velký nebo příliš malý nos, odstálé uši, oči blízko-daleko u sebe, pihy, křivé nohy, velké-malé ruce a nohy a mnoho a mnoho dalších.
Zajímavý je však názor mužů na tento problém, protože když odcházím s manželem na nějakou společnou akci a je zřejmé, že vypadám úplně odporně, protože mám obří zadek narvaný v příliš těsných kalhotách, stehna tak tlustá, že snad ani nemohu chodit, vlasy rovnější a řidší než kdy jindy, brýle mi maximálně nesluší a vůbec celý můj zjev je otřesnou parodií na téma žena, na můj dotaz „Jak vypadám?“ mi vždycky řekne: „Normálně.“
TÉMATA:
ZDRAVÍ