Jestliže něco opravdu miluju, tak je to pročítání ženských časopisů, byť je to rozkoš leckdy lehce masochistická. Ale ty perly uvnitř stojí za to. Víte, kolik času zabere obstarání domácnosti týdně? Tina to ví. Osmdesát hodin. Jak k tomu značkou podepsaný autor došel? Netuším. Konstatuje to jako fakt, když se snaží dodat sebedůvěry ženám, které „jenom“ pečují o domácnost.
To má ale další půvabné důsledky, zvláště když ženy uvažují, zda mají být doma nebo chodit do práce a jak to obojí vůbec stihnout. Z této cifry vyplývá, že se to prostě stihnout nedá. Počítejte se mnou. Týden má, kupodivu, jen 168 hodin. Odečteme-li práci v domácnosti, zbývá 88. Odečteme práci (42,5 hod.) – 45,5 hodiny. Teď je třeba se do té práce také nějak dostat. Připustím, že cestou je možné nakoupit, a započítám jen 15 minut na jednu cestu. I tak to zabere 2,5 hodiny týdně. Zbylo 43 hodin. Vydělím sedmi – na jeden den zbývá 6 hodin a 8 minut. Kolik času zaberou základní životní potřeby – jídlo, vyměšování, hygiena? Hodina denně asi není přehnaná. Když oněch osm minut věnuji na oblékání, může žena spát celých pět hodin denně! Tím ovšem škodí svému zdraví, protože každý, kdo spí méně šest hodin denně, ubližuje svému tělu stejně jako těžký alkoholik (tvrdí vědci). Navíc není asi moc lidí, kteří dokáží celý dospělý život spát denně jenom pět hodin.
To mi ale vyšel pěkný nesmysl. Pokud žena chodí na plný úvazek do práce, pečuje o domácnost a spí více než pět hodin, nutně musí někde něco šidit. Nakupuje v pracovní době? Nemyje okna? Vaří guláš dvojnásobnou rychlostí? Zná tajemství dilatace času a z vteřinky udělá celou věčnost? Jak to, krucinál, ty ženský dělají? Tedy ty ostatní – já to, bohužel, neumím.

Jitka Lenková