
Pětadvacetiletá Lenka je z Olomouce a v Praze studovala vysokou školu. Teď už nemá kolej, tak přemýšlela, kam se vrtnout. Horentní sumy, které si pronajímatelé ve stylu tržního hospodářství říkají za i tu nejmenší garsonku, ji přesvědčily o jediném – najde si spolubydlící. A co třeba Jitku, která se zrovna rozešla s klukem, u kterého poslední dva roky bydlela? Je to docela fajn kamarádka. Slovo dalo slovo. Nastěhovaly se do jednoho bytu ještě s Jitčinou mladší sestrou Blankou, podělily se o nájemné i o pokoje, rozdělily služby v úklidu společných prostor… Všechno vypadalo báječně. A byly ve svém! Opojný pocit nadšení však Lenku přešel ve chvíli, kdy zjistila, že odpadky shodou okolností vždycky přetékají z koše ve chvíli, kdy má službu ona, že v koupelně a v předsíni se neustále povaluje záplava dlouhých zlatých vlasů Jitky i její sestry a že obě dívky si zřejmě myslí, že se nádobí myje samo… Vrcholem však bylo, když Lenka zjistila, že si Blanka zcela bezostyšně půjčila na rande její koženou bundu a předtím si ještě přetřela svůdné rtíky její novou rtěnkou! Nastaly hádky, naschvály, uražená gesta. Ani jedna ze spolubydlících se necítí tak šťastně a svobodně, jak prve doufaly. A řešení? Opustit dobrou práci v hlavním městě a vrátit se domů k rodičům? Hledat si vlastní podnájem za příšerné peníze? Nebo si sehnat lepší spolubydlící? Těžké rozhodování!
Docela jiné zkušenosti s wohngemeinschaftem (jak tenhle druh spolužití nazývají naši sousedé) má třicetiletá Petra. Její kolegyně měla krásný čtyřpokojový byt na Vinohradech a předtím, než odjela na rok do států, nabídla několika svým známým (momentálně se potácejícím v problémech s bydlením), že tam můžou za drobný peníz (prakticky jen za inkasní poplatky) bydlet. I když šlo o smíšenou partu, tak do toho Petra šla systémem hop, a nebo trop. Navíc tak výhodné nabídky se neodmítají… Po roce takřka bezproblémového soužití Petry, Hany, Aleše a Gusty (samozřejmě každý si žili ve svém pokoji a svým způsobem života) se má situace tak, že nastává opět stěhování národů. Majitelka se vrací, Gusta možná přijme nabídku práce v zahraničí, Hana se stěhuje ke svému novému příteli a Petra s Alešem? Ještě do vánoc chystají svatbu a už se poohlížejí po nějakém hnízdečku.
Jaké máte vy zkušenosti se spolubydlením? Idylka nebo horror? Napište nám o tom!
Nový komentář
Komentáře
Andula — #5 aj ja
Ťapina: já mám ráda soukromí, jinak jsem jako na trní
já vím, že bych se se spolubydlící nesnesla, stačilo mi to na koleji.
Jsme lidi, tak se snad domluvíme, ne? Kamarádka si vzala spolubydlící přes inzerát, aby nemusela sama táhnout nájem a nemůže si stěžovat. Skamarádily se a žije se jim spolu skvěle.
Mně se na koleji taky líbilo a ke konfliktům nedocházelo. Záleží na každém jednotlivci