Potkala jsem hrdiny. Byli tři a seděli se mnou v jednom autobuse. Nejdřív se zdálo, že jsou to docela obyčejní chlápci kolem třicítky. Zvučnými hlasy se bavili o práci v nějaké reklamní agentuře, probrali strategii na příští rok, konkurenci a rezervy. Pak ale tohle nudné téma opustili, protože bylo třeba vyřešit mnohem důležitější věci. „Nejhorší je, že se mi pořád nedaří najít ten alternátor,“ posteskl si jeden z nich. „A tak nemůžu odplout. Má ho totiž velitel tý jejich armády. Jak se k němu přiblížim, tak se na mě všichni sesypou a jsem v háji! A to mám k dispozici jenom konvenční zbraně a oni jsou vyzbrojení laserem… Včera jsem tím strávil asi sedm hodin.“ Miluju statečné muže! Najednou jsem se na toho zavalitého kravaťáka dívala docela jinýma očima. Skoro holýma rukama bojuje s nepřítelem a neváhá obětovat čas ani své schopnosti, aby získal součástku (nebo co) potřebnou k odplutí. Ani jsem nevěděla, že agenti jezdí autobusem a plaví se po Vltavě… „Viď,“ přidal se spiklenecky druhý ze skupinky. „Já už jsem to docela prokoukl. Ale zase mám problém s tou třetí místností. Jak se tam objeví ten kostlivec, nemám šanci. Budu muset někde načerpat nový střelivo.“ Kristepane, kostlivec! Jak jsou ti hoši odvážní. Já, kdybych věděla, že někde číhá kostlivec, ani bych tam nepáchla. Snad leda oknem bych nakoukla. A se střelivem radši nemít nic společnýho… Jó, chlapi, to je jiná. Ti mají pro strach uděláno a snad v tom boji dovedou najít i požitek. Aspoň podle slov třetího, který zatím jen vědoucně mlčel: „Stejně je to ale úžasnej pocit, když roztočíš rotační kulomet a jedeš!“ No, pánové, tady přestává všechna zábava. Vždyť můžete někoho zranit! Pro jistotu jsem si je opatrně prohlédla, jestli náhodou nemají nějaký ten kulomet nebo samopal sebou. S agentama jeden nikdy neví… Ale kufříky vypadaly docela obyčejně a myslím, že by se do nich takový kulomet stejně nevešel. Trochu se mi ulevilo. Ale stejně jsem dál napínala uši. „Raději jsem poslal přítelkyni k rodičům,“ pokýval vážně hlavou ten s alternátorem. „Není to nic pro ženský.“ To bych řekla, ještě by chudák holka, přišla k úrazu, jen proto, že má doma hrdinu. „A hlavně mi ta mrcha minule zamkla joystick do skříně…“