V českých čajovnách a čajových obchodech se v poslední době můžete setkat s několika produkty, které jsou "tak trochu jiné". Pravda, jsou to sice zase jen čaje, ale s běžným tříděním na černé a zelené u nich nevystačíte. Všechny se vyznačují nezvyklou a netradiční chutí a kdo se jimi nenechá odradit hned při prvním doušku, s překvapením zjistí, že se jeho čajová rodinka zase rozrostla o pár zdravých specialit.
Pu-Er, čínský červený čaj, byl donedávna mimo Čínu zcela neznámý. Jeho zpracování dosud patří mezi čínská státní tajemství a nezasvěceným není dovoleno přihlížet. Jisté je, že tento čaj po sklizni prochází dvojí oxidací (připomeňme – černý čaj se nechává oxidovat jen jednou a zelený čaj vůbec) a mezi první a druhou oxidací jsou do něj naočkovány jisté kultury, které předurčují jeho trvanlivost, chuť a zdravotní účinky. Může se skladovat déle než půl století a jeho chuť je velmi zemitá a poněkud zatuchlá. Byla by ale škoda nechat se jí vylekat, protože působení tohoto čaje na lidský organismus je proslulé – Pu-er výrazně snižuje hladinu cholesterolu a odbourává tuky a proto není divu, že ho Číňané pijí po konzumaci mastných jídel. Spíše než červený je tmavě hnědý a prý se po něm hubne.
Oolong, žlutozelený čaj, pochází rovněž z Číny. Říká se mu také polofermentovaný, což souvisí se způsobem jeho výroby – oxidace neboli fermentace sklizených lístků u tohoto čaje není úplná. Díky takovému postupu si žlutozelený čaj uchovává polyfenoly, které zvyšují obranyschopnost lidského těla. Čaj typu oolong chutná plně, mírně nasládle, někdy svou chutí i vůní připomíná čerstvě upečený chléb. A barvu nemá ani žlutou, ani zelenou, ale červenohnědou.
Čínský bílý čaj je opravdu téměř čirý. Mezi čaji má podobné postavení jako šafrán mezi kořením – je vzácný a některé jeho druhy patří mezi nejdražší čaje světa (což pochopitelně neznamená, že byste si občas nemohli dopřát pár šálků i vy). Jeho zvláštní barva je určována, jak jinak, jeho výrobou – bílý čaj je tvořen pouze ochmýřenými pupeny čajovníku (říká se jim "flowery pekoe"), které se sklízejí nejpozději 48 hodin po dozrání, následně se spaří a nakonec usuší. Tento čaj neobsahuje kofein a jeho chuť je lehká, osvěžující a příjemně nasládlá. Pozor, nemá se zalévat vroucí vodou!
Kombucha (čti: kombuča), kvasný čaj, pochází na rozdíl od předchozích specialit z Japonska. Je připravován s pomocí tzv. čajové houby, živé kultury, která se po několik dnů nechá "pracovat" ve slazeném zeleném nebo černém čaji. Vzniklý roztok voní a chutná trochu jako mošt, víc jako burčák – a jen vzdáleně připomíná čaj. Možná se nad jeho chutí budete ošklebovat, mějte ale na paměti, že kombucha má silné antioxidační účinky, chrání buněčnou membránu a pomáhá tak předcházet nádorovým onemocněním. Navíc tento nápoj, který se pije chlazený, dokáže výborně osvěžit. Prodává se v láhvi a měl by být k mání nejen v čajovnách, ale i v každé lepší prodejně ovoce a zeleniny.

Připraveno ve spolupráci s MUDr. Helenou Pávkovou, Apatyka u Sv. Alžběty, Nové Hrady.

Ivan Barvínek
TÉMATA:
ZDRAVÍ