Ani dnes tomu není jinak, stejně jako se v domácnosti ze šedesátých a sedmdesátých let vrátila obliba plastového nábytku, který si za drahé peníze kupujeme od italských firem, stejně tak se periodicky vrací i móda v oblečení. Dnes nejsme pochopitelně (bohužel) tak extrémní ani tak zábavní, jako byly sledovači módních trendů v oněch dobách květinových dětí. Zvony dnes nosíme, ale jenom umírněné – ty tam jsou soutěže našich matek, o kolik centimetrů budou zvony přesahovat boty (v případě prohry v této soutěži si dámy urychleně všívaly do nohavic klíny z kontrastní látky, které nohavice rozšířily a zároveň okrášlily). Nosíme i vypasované košilky se špičatými límci, ale tenkrát to byly límce, které vám sahaly až do podpaží! Celé ulice jsou dnes zaplaveny dívkami a ženami ve fialkové a růžové barvě – pamatuji se, že moje maminka měla v těch blahých dobách dokonce jedny pletené zvonáče ve fialové barvě a k nim ohromný vojenský manžestrový kabát v barvě Ultra Violet.

Co nám dnes schází v oblečení, honíme v doplňcích – boty, které se dnes nosí, mají mnohdy velmi odvážné tvary, a hlavně barvy, šperky z korálků a peříček by mohly skutečně patřit nějaké undergroundové královně. Ovšem módním doplňkem, jehož návrat moji maminku potěšil nejvíce za posledních dvacet let, jsou háčkované kabelky. Jestli chcete být dnes zaručeně in, odložte na dno skříně nejen koženou kabelku, ale i batůžek přes jedno rameno, který jste si koupila vloni jako hit – dnes budete frčet jenom s takovou taštičkou, kterou a) vyžebráte na své matce z jejího mládí, pokud ji ještě nevyhodila, b) donutíte matku, aby vám podobnou tašku uháčkovala – určitě to umí, tenkrát si ji háčkovali všichni sami doma nebo c) koupíte od nějakého renomovaného výrobce za nemálo peněz. Jakou možnost zvolíte, to už je jenom na vás, ale něco udělat musíte, chcete přece být přece „in“.
Reklama