Odvěkým trápením nás žen je nespokojenost s vlastním vzhledem. Máme buď moc malá, nebo moc velká ňadra, zadeček příliš baculatý, nos zase hrozně veliký a k tomu ještě třeba odstálé uši. Prostě bylo by co vylepšovat. A od toho jsou tu šikovní lidé, jejichž profesí je „pomáhat přírodě“ – plastičtí chirurgové. S jedním z nich – MUDr. Zdeňkem Prosem - si povídala naše redaktorka.

1. Mají české ženy důvěru v plastické operace?
Z. Pros: Myslím, že ano, což dokazuje stále vzrůstající zájem o estetické zákroky.

2. Co nejčastěji operujete?
Z. Pros: Nejčastěji provádím odsávání nadbytečného tuku s pomocí ultrazvuku a zvětšovací operace prsů.

3. Jakou velikost prsou si ženy přejí nejvíce?
Z. Pros: Velikost prsů číslo 3.

4. Jaké byly dřívější metody zvětšování prsů a proč se již neprovádějí?
Z. Pros: Každá metoda prodělává svůj vývoj. Zdokonalují se technologie, materiály i operační postupy. Dřívějšími metodami zvětšování prsů byly injekce tekutého parafínu, tekutého silikonu, koriotukové implantáty odebírané z hýždí pacientky, takzvaná „w“ hmota čili Wichterleho hydrogel apod. Tyto postupy byly opuštěny zejména pro velké množství komplikací, kterými byly zatíženy. Ani estetický výsledek nebyl uspokojivý. Vzhledem k tomu, že historie zvětšovacích operací prsů je poměrně krátká, stále se dnes setkáváme a musíme řešit následky těchto dřívějších metod a napravovat je pomocí moderních postupů.

5. Co je největším problémem plastických operací?
Z. Pros: Největším problémem není technické provedení operace, ale dát do souladu často nesourodé požadavky pacientek ( typu chci oči jako Sophie Lorenová, rty Kim Basingerové, lícní kosti Sharon Stoneové, prsa Pamely Andersonové… ) s možnostmi plastické chirurgie. Zázraky se nedějí, každá změna, každá náprava nějaké odchylky je vykoupena určitými omezeními, bolestmi v pooperačním období a potřebou trpělivosti při kojení.
Pokračování zítra!

TÉMATA:
ZDRAVÍ