Osmdesátá léta pěkně zamávala současnými módními trendy. Ať si vybavím jakoukoliv přehlídku, kterou jsem letos shlédla, všude byla inspirace „osmdesátkami"  vidět. Nejvíce se mi líbila v pojetí Josefa Klíra, který dokázal z těchto let vytěžit maximum. A to doslova, dal jim maximální svobodu v podobě úchvatných podkasaných halen a legínový běs, z kterého jsem vždycky měla husí kůži, zkombinoval s korzety a doplnil honzíky. Jasně, na běžné nošení to není, to už jsme tady omílaly stokrát, ale mělo to šťávu.


A pro mě to byl jeden z největších kulturních zážitků poslední doby. Proč o tom píšu? Protože už se s legínami chtě nechtě potkávám nejen na přehlídkách, ale i na ulici. Teď už je naštěstí vídám jen na mladých holkách s hezkýma dlouhýma nohama a nenosí je samotné, jak tomu bývalo, ale vyčuhující z pod sukně. Pamatujete na film Faunovo velmi pozdní odpoledne? Tak tam měla Tereza Kučerová na sobě model složený z pánských bavlněných podvlékaček a přes ně babičkovskou košilku se štykováním. Přesně takové se teď za velké peníze prodávají třeba v Promodu. Něco na způsob dámského nočního kabátku nebo špenzru jsem si tam nedávno koupila a sklízím úspěchy. Že bych zase prošmějdila svoje staré dobré zásoby historického oblečení?

Co je pro osmdesátá léta ještě typické? Úzké sukně s rozparkem, šle, patentní knoflíky-druky a už zmíněné rovné nebo podkasané haleny a úzké nohavice. Někdo tady dokonce „strašil“, že by se měly vrátit mrkváče, ale to jsem zatím nikde nezaznamenala. Pravda, pasy se pomalu posouvají opět vzhůru, ale to je myslím některým postavám ku prospěchu. Naštěstí nikdo nevzkřísil ty obludné vycpávky, načechrané lví účesy a opulentně zdobný styl ála Dynastie a Dallas. I když návrat zlata a metalických odstínů vídám v buticích také podezřele často.

A co vy, milé ženy-in?
Líbí se vám něco z návratů osmdesátých let  do dnešní módy?
Jak vzpomínáte na originály?
Nosila jste nějaké úlety?
Dalo by se něco z toho vzít i dnes?

Reklama