
K dominantám města umělců patří také slavná gotická katedrála Nôtre-Dame, napoleonská památka Arc de Triomphe (Vítězný oblouk) stojící na známém „hvězdicovém“ náměstí Place de L’Étoile hned vedle slavného bulváru Champs Elysée.
Paříž je odedávna městem s největší koncentrací spisovatelů, básníků, malířů, herců a dalších bohémů. Těch si nejvíc užijete ve slavné čtvrti Montmartre. Tady se nachází také jedno z nejmalebnějších zákoutí města – neveliký kopeček, na kterém jako bělostná čepice září Sacré-Coeur (kostel Nejsvětějšího Srdce) vystavěný ve smíšeném románsko-byzantském stylu.
Ještě vás nebolí nohy? Ne? Tak se zajděte mrknout na největší skvosty historie a umění do paláce Louvre, jen počítejte s tím, že než tu nádheru shlédnete, nohy vás zaručeně bolet začnou…
Paříž - to ale nejsou jen vzpomínky na minulost, to je i současnost. Tu snad nejlépe vystihuje čtvrť La Défense(do níž se v pohodě dostanete metrem), kde jsou sice jen samé „paneláky“ a mrakodrapy - ale jaké! To prostě musíte vidět, a nejen jste-li architekt. Někoho možná tahle tvář Paříže i pobuřuje, ale mně se tam líbilo…

Poslední, na co bych vás chtěla v souvislosti s Paříží upozornit, je metro. Někdy špinavé, někdy nacpané lidmi všech barev a národností, někdy smradlavé a hlučné, ale vždycky úchvatné a nezapomenutelné. Se svými vagóny, které jako by vypadly z filmů „pro pamětníky“, s potulnými zpěváky a vypravěči, s neuvěřitelnou změtí tras, které se jako pavouk vinou pod celým městem…. Je prostě takové jako Paříž.
Bon voyage!
br>
Nový komentář
Komentáře
Do Paříže se určitě chci podívat.
Eifelovku bych jednou na vlastní oči vidět chtěla. A město z ní.
Ach jo, tak si Paříž pamatuji ...je krásná. Bohužel, naposledy jsem tam byla v r. 1997.