Súdán je jednou z posledních zemí světa, kde funguje otroctví. Súdánským otrokům, mezi nimiž jsou ženy i děti, lze pomoci jen jedním způsobem - jít na tamní trh, pár jich koupit a dát jim svobodu. Alespoň takhle to dělá Mezinárodní křesťanská solidarita (CSI), jejíž česká pobočka sídlí v Přerově. Od roku 1995 přinesla svobodu více než 5000 lidem. V poslední době se tak stává i za významného přispění obyčejných lidí z České republiky.
Není jednoduché jen tak přijet do Súdánu a koupit otroka s tím, že mu dáte svobodu. Nikdo by vám ho neprodal. - Otrok je přece otrok. Pes. Špinavý Dinka. A neznaboh, protože nevyznává islám. Lidé z CSI mají proto kontakty na zdejší překupníky, Araby, kteří jim navzdory obrovskému riziku pomáhají. Sami kupují otroky, ať už u soukromých vlastníků nebo ve státních koncentračních táborech, jakoby pro svou vlastní potřebu. Vyprávění vykoupených bývají děsivá:
Osmatřicetiletá Arek: "Islámské milice zapálily vysokou trávu, kde jsem se schovávala se svým právě narozeným synem v náručí a s dalšími dvěma dětmi. Ty byly zaživa upáleny. Moje pětiletá dcerka utekla a už jsem ji nikdy neviděla. Mne se synem odvlekli do otroctví. U otrokáře jsem musela pracovat až do úplného vyčerpání. Byla jsem neustále hladová a denně bičována...“
Pětadvacetiletá Nanut: "Vešli ke mně domů, když jsem spala. Provazem mi svázali ruce. Byla jsem donucena jít pěšky devět dní a po celou dubu spát s mužem, který mě zajal. Ten mě pak prodal jinému, kterému jsem sloužila a on mě znásilňoval. Mám s ním dvě děti...“
Dvaadvacetiletá Rebeka byla chycena a odtažena s dobytkem do koncentráku. Celý den - místo muly - tu nosila vodu a munici. Polonahá a k smrti vyděšená trestem, který by ji čekal i za sebemenší klopýtnutí: pohřbení do písku zaživa.
Čtrnáctiletý Aluk s osmiletým bratrem Dengem nastoupili k sedlákovi. Museli hlídat dobytek, nosit vodu, uklízet dům, podstoupit obřízku, dennodenně trpět rány rákoskou. Spali ve stáji a jednou za den dostávali zbytky z kuchyně. Naučili se, jak přežít i jak tajně - v noci na seně - plakat. Jednou Alukovi utekla ze stáda kráva. Otrokář ho zmlátil, spoutal nohy řetězy a železnými okovy, které se časem začaly zařezávat do masa... Proto má teď nohy deformované.
"V Súdánu bují otroctví ve své nejkrutější formě,“ vypráví František Adamík, předseda CSI u nás. "Křesťanské vesnice jsou přepadávány muslimskými vládními jednotkami, muži bývají většinou povražděni, ženy s dětmi jsou odváděny do otroctví, kde musí zdarma sloužit svému majiteli, který je může kdykoliv zabít či prodat na trhu jako dobytek, v mnoha případech jsou otroci podrobováni rituální obřízce, přičemž u žen se tento čin rovná genitálnímu zmrzačení.“ Za jednoho otroka, bez ohledu na věk či pohlaví, se v přepočtu platí asi 1800 Kč.
Reklama