Polohu plodu zadečkem napřed, odborně koncem pánevním, sice označujeme jako polohu fyziologickou, ale protože se při porodu koncem pánevním napřed vyskytují v hojnější míře komplikace, kterými je ohrožena maminka a především dítě, je porod považován za rizikový.

Konec pánevní se v době porodu vyskytne asi u 3 až 4 maminek ze 100 (3-4 %). V naprosté většině případů je tato poloha děťátka diagnostikována ještě před začátkem porodu.

Pokud se zjistí tato nepravidelnost na začátku porodu, nic zlého se neděje.

Pokud je ultrazvukovým vyšetřením potvrzeno, že  dítě je uloženo konce pánevním napřed, musí porodník zvážit vyhlídky na spontánní průběh porodu. Bere v úvahu velikost plodu, prostornost pánve a porodnickou anamnézu.

Pokud je odhad hmotnosti plodu, který se provádí opět ultrazvukem, mezi 2 500 g – 3 500 g, a pokud plod vstupuje do pánve hýžděmi nebo hýžděmi a skrčenými nožkami zároveň je možno vést porod přirozeně. V ostatních případech se těhotenství ukončuje císařským řezem.

Rozhodování o způsobu porodu může být někdy velmi složité i pro zkušeného porodníka. Rozhoduje se podle toho, zdali žena rodí poprvé nebo již několikáté, podle věku rodičky, podle odtoku plodové vody (u konce pánevního je předčasný odtok nevýhodný), podle dřívějších těhotenských komplikací, či těhotenských neúspěchů (spontánní potraty, postižené dítě v rodině) apod.

Těhotenství, kdy je dítě uloženo koncem pánevním napřed, zejména u prvorodičky, je velmi často z preventivních důvodů ukončováno císařským řezem.

Z Knihy o matce a dítěti, která vyjde v tomto roce.