Ještě před několika desetiletími byl porod doma naprosto běžný. Dnes je však vzácností. Často slýchávaný argument, že se v zahraničí rodí běžně doma, jako např. v Nizozemí, je jen částečná pravda. Ve vyspělých zemích obvykle porodí dobrovolně doma pouze několik žen z tisíce. Výjimkou je pouze jediná země na světě, a tou je skutečně Nizozemsko, kde počet domácích porodů dosahuje 38 %.
Proč právě Nizozemí? Nizozemští experti vysvětlují domácí porody ve své zemi náboženskými důvody a tradicí. V této zemi je proto dokonale vypracován speciální systém porodnické péče. Jsou k dispozici sanitní vozy vybavené pro resuscitaci matky i dítěte, které jsou do 10 minut v nejbližším porodnickém zařízení. Nizozemí je malá a rovinatá země, kde v zimě
Přitom v sousední Belgii, v zemi, která je charakterem téměř totožná s Holandskem, rodí dobrovolně doma ženy jen sporadicky.
Porody doma mají své zastánce i odpůrce. Lékař jsou jim, z důvodu bezpečnosti, jen málokdy nakloněni, a to dokonce i samotní nizozemští porodníci. Komplikace, které mohou při porodu nastat, nelze předpovídat v porodnickém zařízení, natož v domácnosti. Přitom je nikdy nelze vyloučit, dokonce ani v případech, kdy celé těhotenství probíhalo bez rizika a komplikací. Počet neočekávaných příhod při porodu, kdy je nutné akutně ukončit porod císařským řezem, kleštěmi nebo chirurgickým vybavením placenty, postihne každou osmou až desátou původně zcela zdravou maminku.
Při porodu doma se však v největším nebezpečí ocitá nezaviněně dítě. Naprostá většina akutních císařských řezů a klešťových porodů se provádí z důvodů ohrožení dítěte nedostatkem kyslíku. Plod se může udusit pro náhle utažený pupečník nebo nedostatečnou činnost placenty během několika minut. Pokud se dítě přesto narodí „přidušené“, pak rozhoduje rychlost, s níž musí erudovaný dětský lékař zakročit při oživování, a doba nutná na přepravu malého pacienta na vysoce specializované oddělení péče o novorozence.
Porod je z hlediska vývoje dítěte významným okamžikem. Dnes je možné naprosto přesně stanovit, v jakém stavu bylo dítě porozeno. Porodní hodnocení dítěte, Apgar skóre, se dnes již považuje jen za orientační, protože se nejedná o zcela přesné měření, je velmi subjektivní. Rozhodující je vyšetření krevních plynů z krve pupečníku. Po oddělení dítěte od pupečníku se odešle několik cm pupečníku na laboratorní rozbor. Výsledek je znám do několika minut. Tímto vyšetřením se přesně potvrdí, zdali se dítě narodilo v pořádku, nebo zdali během porodu trpělo nedostatkem kyslíku a pokud ano, zda se jedná pro další jeho budoucnost o významnou nebo nevýznamnou epizodu.
Riziko pro maminku je nižší, ale pokud u ní nastane třeba masivní krvácení po porodu placenty, tak rozhodují k její záchraně ne minuty, ale často desítky vteřin. V každé porodnici je 24 hodin denně připravený tým, který se skládá z porodní asistentky, lékaře porodníka a lékaře anesteziologa, dětského lékaře, dětské sestry, sálové sestry, event. chirurga, kteří jsou připravení provést císařský
Porod doma většinou láká ženy, které mají obavy z „přehnané techniky“ u porodního lůžka a příliš nemocničního vzhledu porodnic. Tyto ženy chtějí přivítat dítě doma spolu s otcem, v intimnější a vřelejší atmosféře. Protože však domácí porod není pro matku a dítě bezpečný, jsou proti nejen v České republice téméř všichni porodníci, ale i naprostá porodních asistentek.
Vývoj nelze zastavit ani v porodnictví a porody se domů již nevrátí. Byl by to krok zpět. Je třeba však mít stále na mysli zvelebování a vybavení porodnických zařízení, která by se měla čím dále tím více podobat domácímu, klidnému prostředí, ovšem s možností včasného řešení akutně vzniklé, život maminky nebo život dítěte ohrožující situace.
Z Knihy o Matce a dítěti, která vyjde v tomto roce.
Nový komentář
Komentáře
bubuli: super
díky
bubuli: mě by to taky zajímalo
bubuli: Copak víš? Něco, co neprošlo tiskem? Něco zajímavého? Napiš... klíďo soukromě, jestli to podléhá tajemnství, u mne jsou večkeré svěřené informace jako v hrobě
http://gentlebirth.org/ronnie/homejjg.html
Na internetu se dá nalézt spousta informací o domácích porodech. Nejde o jednostranné a zavádějící informace, ale o výsledky různých studií, o informace o tom, jak funguje porodnictví ve vyspělých zemích (jinými slovy - proč to tam jde a tady ne) apod. Bohužel nejde o české stránky
Pokud se o problematiku zajímáte, stačí zadat do vyhledávače např. "home births", "Netherlands obstetrics" apod.
"Home birth can be a safe option for 90% of mothers, with appropriate prenatal care and attendant personnel. It makes both financial sense and medical sense for state laws to permit home birth attended by midwives, for insurers to reimburse for home delivery, and for hospitals and obstetricians to provide medical back-up. Obstetricians need to take their blinkers off and learn to cooperate with folks who want to deliver in their own homes."
pmaja:
Zase jedna diskuse na urovni.
hadani na zene-in je stale popularni
pmaja:
Sandy: to spíš já měla smůlu. Začalo to už na příjmu - dovolila jsem si přijít ve chvíli, kdy sestra z ambulance měla zbalená fidlátka a v družném hovoru s kolegyněmi vyčkávala blízkého konce pracovní doby... Zdržovat někoho při odchodu domů je snad ještě trestuhodnější, než ho vytáhnout ho v noci z postele
bubuli: Lowel není anonym, Lowel je žena. Já myslím tu, co se ani nepodepíše, prostě Anonym. Jo, to je taky "žena"...
bubuli: anonymně tady může vystupovat kdokoliv, ale ten, kdo tady včera a dnes tak zaníceně brojil proti domácím porodům, je holčička
Sandy:
bubuli: no on to hlavně není ani tak anonym, jako anonymka
ještě k 244 - ale už si nestěžuju
Nebýt toho "dobráčka", neskončila bych až ve Vrchlabí... a to by byla móóóc škoda
Takže dneska jsem mu vlastně spíš vděčná, protože JENOM DÍKY JEMU jsem se začala zajímat o tzv. přirozené porody, nad kterými jsem dřív mávala rukou... a JENOM DÍKY JEMU jsem mezi přirozeňačkama poznala svpoustu báječných kamarádek a známých
Sandy: to jsem si myslela taky - šla jsem do porodnice s naivní představou, že dohodnout se dá cokoli, stačí slušné vychování
Dalo se to - do doby, než ve mně lékař vzbudil představu, že je něco v nepořádku a já byla podělaná strachy a ochotná v tu chvíli překousnout všechno v zájmu dítěte. Než mi došlo, že jsem jak ten idiot naletěla (přiznávám, mé vedení není z nejkratších) už jsem byla psychicky docela nadeptaná a neschopná se bránit. Fuj, hnusný slovo v souvislosti s porodem, viď?
A dorazilo mě, když lékař začal manželovi vykládat, že nejsem normální, protože být normální, už mám dávno v sobě "něco" na bolesti. Chtělo se mi brečet, chtělo se mi utýct, ale už jsem nemohla absolutně nic. Takže když se k doktorům přidal i manžel, nechala jsem si "něco" píchnout, že horší už to být nemůže. Mýlila jsem se - po opiátech bylo. Takový, že se mi po porodu manžel sám omluvil, že příště bude víc věřit mně, než odborníkům. Taky příště když jem ho hnala z Prahy až do Krknoš, tak ani nemuknul.
A největší ironie je ta, že to všechno bylo naprosto zbytečné, protože mi můj gynekolog nabídnul, že jestli chci, ať si vyberu porodnici, a on mi v ní klidně domluví nějakého dobrého porodníka, do jehož osobní péče mě předá. Odmítla jsem - chtěla jsem mít při porodu svého gynekologa, a když nedocházel, tak mi to bylo jedno. Protože přeci není problém se domluvit, já jsem zdravotník, porodník je zdravotník...
Tím nechci nikoho strašit. Jenomže bohužel u některých lékařů ti "alternativci" mají problémy. Holky z porodnice, co s ním taky rodily, s ním neměly nejmenší problémy a byly spokojené - pravda je ale ta, že ony se mu ve všem podřídily. Víš, a klystýr nebo holení - to jsou věci, které mi ani nestojí za to nějak řešit, já se při zjišťování referencí na porodnice poptávala po úplně jiných věcech
Sandy: že do toho zase vstupuju...
Ale myslím si, že to v každé nemocnici mají ošetřeno jinak... Protože moje sestra (rodila 11/2003, čili před rokem) žádný podobný souhlas nepodepisovala (ačkoli rodila ve fakultní nemocnici), pouze se jí kdosi ptal, zda by jí nevadilo, kdyby se na porod přišli podívat medici. Ústně odmítla. Obešlo se to bez papírů.
Rovněž od několika rodivších známých vím, že byly na souhlas s přítomností cizích osob u porodu dotazovány pouze ústně a nic nepodepisovaly.
A nejinak to probíhalo v porodnici, kde jsem praxovala já (to bylo ovšem v roce 1998, dávno tomu).
(Takže jsi viděla jednu chobotnici a máš pocit, že všechny určitě vypadají úplně stejně, žejo
).
Ale nic ve zlým
jen jsem tě chtěla doplnit
Lesana: he, chybička - příspěvek 230 byl dodatek k 229 pro Sandy
Lesana: MMCH rodila jsem ve faktultní nemocnici, takže přítomnost mediků a studentů středních či vyšších zdravotnických škol se dá přepokládat... ale nepodepisovala jsem nic
A o té osobě v bílém v plášti, která nic nedělala, jenom na všechno čučela, fakt nedokážu říct, jestli byla medička nebo začínající lékařka... Nesvěřila se mi a já s ní přišla do styku ještě v době, kdy jsem se snažila kolem sebe nedělat dusno zbytečným "buzerováním" personálu, takže jsem vytahovala jenom věci, na kterých mi v dané chvíli opravdu záleželo...
Sandy: kolem mýho prvního porodu se motalo... no, přes deset lidí určitě. Všechno personál... aspoň doufám. Takže záleží na tom jak kdy a jak kde
bubuli: Nebyla, ani po prvním. Tehdy jsem byla na sále za exota, když jsem hodinu po porodu chtěla slézt ze stolu a jít se osprchovat
No, to mi zatrhli, tak jsem ještě další hodinku musela počkat, až budu na oddělení, tam už moje žádost sestřičku sice překvapila, ale vítala jí. Ale na tom sále byli divní - tam valili kukadla i třeba jenom proto, že si po porodu hezky SEDÍM
Ale je pravda, že asi hodinu po druhém porodu jsem z nemocnice vyrazila manžela i starší holku, a pak si asi hoďku zdřímla. A taky je pravda, že jsem v noci nespala, takže kdyby to šlo, usínala bych už u porodu
On každej nerodil tři hodiny jako ty
Lowel: ale vždyť je přeci jedno, kde kdo rodil
Já rodila v porodnici dvakrát, jednou jsem byla nadmíru spokojená, jednou jsem mražení v zádech ještě půl roku po porodu, kdykoli jsem šla kolem jakékoli porodnice. Proč jsem si tedy nevybrala jinou porodnici? Dobrá otázka - protože nebylo na výběr. A to jsem z Prahy. Ať bych si tehdy tady vybrala jakoukoli porodnici, slibovali mi ve všech to samé (co se týká otázek, které mě zajímaly). A ke všemu jsem narazila na doktora hulváta, nebýt jeho, tak by sice porod nebyl tak úplně podle mých představ, ale při své nekonfliktní povaze (
) bych si na něj rozhodně nestěžovala. To dělám až ve chvíli, kdy míra mé trpělivosti přeteče. Ano, mohla jsem rodit doma, ale to jsem nechtěla a nechci. Nicméně představ si, i tu hroznou porodnici jsem doporučila jedné své známé, protože jsem měla pocit, že zrovna jí by mohla vyhovovat.
A se sociálním složením "domarodek". Netuším, jak ve Švýcarku, ale holčiny z UK mi přeložily článek z místního tisku - zprávu o jedné studii domarodky x vnemocnicirodky a v ní se píše: "Nepodařilo se najít odpovídající počet žen z mnoha důvodů, např. ženy plánující rodit doma jsou celkově vzdělanější a bohatší než ženy plánující rodit v nemocnici, což je dělá méně rizikovými v již nízce rizikové skupině. Nebylo zjištěno, proč tyto faktory ovlivňují rizikovost." Takže rovnítko domarodka = šlapka a socka asi tak zcela platit nebude
Konečně, i co znám domarodky z ČR, tak jsou to inteligentní vzdělané ženy (pravda, nemůžu říct, že takové jsou všechny, protože např. s duševně zaostalými ženami, bezdomovkyněmi atd. se jaksi nestýkám, protože bychom si asi neměly co říct).
MMCH jak může bezdomovkyně rodit doma?