Co se děje s dítětem v I. době porodní

Plod zaujímá na konci těhotenství v děloze  nejmenší možný objem. Pro představu, plod je stočen do klubíčka, že by se vešel do kulovitého prostoru o průměru pouhých 25 cm. Z hlediska porodu je nejdůležitější hlavička dítěte, je nejobjemnější a nejméně přizpůsobivou částí. Hlavička je do porodu nad pánví a je volně pohyblivá. Jakmile začne porod, tak děloha při svých kontrakcích vytváří sílu, které vtlačuje hlavičku do porodních cest, když ta se nejprve skloní, bradičkou na hrudníček, protože takto bude procházet nejmenším průměrem. Protože vnitřní rozměry ženské pánve mají různou velikost v horní a dolní části pánve, tak hlavička dítěte musí během I. doby porodní vytvářet složitý, spirálovitý pohyb, kterému říkáme vnitřní rotace. Dítě se během porodu chová zcela pasivně. je mohutnou silou děložních kontrakcí pouze posunováno, tlačeno, když branka dělohy se přes jeho hlavičku přetahuje podobně jako svetr přes hlavu dospělého.

II. doba porodní

(neboli vypuzovací doba)

Druhá doba porodní začíná úplným rozvinutím branky dělohy a končí porodem dítě. Děložní stahy jsou častější, silnější a déle trvají. Název „vypuzovací“ popisuje, že v této době je dítě nejen tlačeno sílou děložních kontrakcí, ale i aktivní spoluprací maminky, která tak zvaně „tlačí“, a tím dítě „vypuzuje“ porodními cestami ze svého  těla.

Zašlá branka se někdy ohlásí pocitem na zvracení nebo až zvracením, jindy sestup hlavičky na pánevní dno vyvolá tlakem na konečník pocit nucení na stolici a nutkání k tlačení a k použití břišního lisu. Maminka se však musí zdržet tlačení, kontrakce musí „prodýchávat“ dokud není bezpečně potvrzeno, že hlavička dokončila vnitřní rotaci. Pokud žena začne tlačit dříve, hrozí, že se jednak vážně poraní, a jinak více hrozí porod porodnickými kleštěmi nebo s použitím zvonu, odborně vakuumextraktoru.

Monitorování srdeční frekvence plodu v II. době porodní

Ve II. době porodní je dítě více než v I. době ohroženo nedostatkem kyslík, protože se pomalu snižuje jeho okysličování. Plod je vypuzován z dutiny dělohy a děloha se více stahuje, a tím se snižuje její prokrvení, tedy i placenty. Silné kontrakce dělohy a usilovné tlačení mohou ještě více prohlubovat snižování krevního oběhu krve v placentě. Navíc se ve II. době porodní zhoršuje pokrvení mozku dítěte, protože hlavička je stisknutá v pánevních kostech. Proto se v některých porodnicích monitoruje ve II. době porodní srdeční činnost plodu kontinuálně, povinně pak vždy po každé děložní kontrakci. Nejlépe elektronicky, pak slyší tlukot srdce svého dítěte i maminka, což ji často motivuje k vydání posledních sil v závěrečné fázi porodu.

Délka II. doby porodní

U prvorodiček trvá okolo jedné hodiny, u vícerodiček 20 až 30 minut.

Tlačení ve II. době porodní

Na mnoha porodnických odděleních se rodičky k úsilí tlačit v II. době porodní slovně povzbuzují. Jiná pracoviště dávají přednost zcela spontánnímu chování rodičky. Zdá se, že prvorodičky je lépe povzbuzovat, a zkušené vícerodičky si často již poradí samy.

Poloha ženy ve II. době porodní

I v průběhu II. doby porodní by si žena měla zvolit polohu, která je pro ni nejpohodlnější. Opět je třeba varovat před dlouhým ležením na zádech, kdy snáze dochází k porušení prokrvení dělohy, a tím i placenty. Dnes je již většina porodních sálů v České republice vybavena pomůckami po různé druhy porodních poloh. Porodní asistentky dávají náměty na obstarávání žíněnek, porodních vaků, stoliček, gymnastických míčů, někde jsou instalovány žebřiny nebo závěsná lana. Moderní porodnická lůžka jsou již dnes  konstruována tak, že umožní i ty nejkurióznější polohy, a to ještě s relaxační hudbou, kdy reproduktory jsou umístěny přímo v madlech lůžka.

Jaké si ženy volí nejčastější polohy u porodu?
Vleže, v polosedě, v sedě, na boku, v kleče, ve dřepu a na "porodní stoličce". Rozhodnutí o poloze na konci II. doby porodní by mělo být výsledkem dohody mezi maminkou a porodní asistentkou nebo porodníkem, kteří mamince budou pomáhat. Záleží na jejich porodnických zkušenostech, aby porod probíhal hladce, bez ohrožení dítěte a současně s minimálním porodním rizikem poraněním maminky. Občas je slýchávaná výtka, že porodníci mají obavy o své pohodlí při práci, a proto rodí rodičky vleže. Tato výtka je i není na místě. Strnulý postoj při tzv.“klasické porodní poloze“ je pro porodníkova záda velmi nepříjemný a časem dokonce škodlivý. Ale tato poloha umožňuje nejlepší kontrolu rozpínání konečníku maminky a postupy, které mohou zabránit jeho poranění.

Z Knihy o matce a dítěti, která vyjde v tomto roce.

TÉMATA:
TĚHOTENSTVÍ A POROD