Na našich internetových stránkách se již mnohokrát rozvinula čtenářská diskuse na téma epidurální analgezie u porodu, naposledy 12. října 2004. Zavedení této poměrně složité a drahé metody v Čechách do běžné porodnické praxe provázela celá řada problémů. V dnešním článku popíši vývoj porodnické analgezie a anestezie od počátku druhé poloviny minulého století v tuzemských porodnicích.
Typický příklad oné doby dokresluje pohnutý osud lékaře brněnské gynekologicko-porodnické kliniky J. Kříže, který jako mladý asistent začal na svém pracovišti podávat v těsné časové návaznosti na publikované poznatky amerických autorů epidurální analgezii během spontánního porodu, a to již v letech 1949–1950. Svoji práci řádně publikoval v českém odborném tisku.
Avšak na Křížovy průkopnické činy v Čechách nikdo nenavázal, jeho práce i metoda upadly v dlouhé zapomnění. Sám J. Kříž byl nakonec v roce 1964 pro úmysl opustit svoji vlast, v níž pociťoval nesvobodu, žalářován. Po svém propuštění byl komunistickým režimem mnoho let perzekvován v osobním i profesním životě. Částečné rehabilitace se J. Křížovi dostalo až po roce 1989, kdy byl – již v pozdním důchodovém věku – jmenován profesorem.
Jiný životní osud postihl českou lékařku Alenu Matouškovou. V roce 1968 emigrovala do Švédska, kde měla možnost se věnovat porodnické analgezii. Navštěvovala porodnická centra, ve kterých pracovali renomovaní odborníci na porodnickou analgezii/anestezii, jako např. J. S. Crawford ve Velké Británii nebo A. Hollmén ve Finsku. V roce 1988 se v USA, ve Virginii, seznámila s R. A. Hingsonem. Tento lékař byl zakladatel epidurální analgezie u porodu. Epidurální analgezii začal jako první na světě v USA podávat již ve 40. letech minulého století. Doc. MUDr. A. Matoušková-Hanson propracovala infuzní techniku epidurální analgezie v porodnictví.
Vývoj medicíny v naší zemi se sice vlivem ideologie nezastavil, ale byl ochromen. Většina lékařské společnosti pociťovala diktaturou trvale udržovanou absenci odborných kontaktů, chyběl nekomplikovaný zdroj literárních informací, nebyly k dispozici technické prostředky a farmaceutické preparáty v rozvinutém světě běžně dostupné. Přesto existovali průkopníci, kteří se uměle vytvořeným problémům nepoddávali. Ovlivnění Headových zón, intradermální aplikace prokainu v sakrální a suprapubické krajině bylo zkoušeno v pražském Ústavu péče o matku a dítě. Paracervikální blokáda, pudendální blokáda a hypnóza byly prováděny na II. gynekologicko-porodnické klinice v Praze („U sv. Apolináře“) , kde se též po určitou dobu používala i abdominální dekomprese. O aplikaci těchto metod se významnou měrou zasloužili porodníci J. Bendl a A. Doležal.
Začátkem 60. let J. Bendl provádí “toulouskou metodu”, kterou potkal stejný osud jako abdominální dekompresi, tj. byla časem také zcela opuštěna. Důvodem byl nefyziologický vliv na průběh porodu.
Koncem 60. let průkopník české regionální (neboli místní) analgezie/anestezie Dimitrij Miloschewsky začíná v Praze s renesancí regionální anestezie u císařského řezu (císařský řez se prováděl v místní anestezii v Čechách již ve 30. letech minulého století, opět „ U sv. Apolináře“). Epidurální analgezii u spontánního porodu začali anesteziologové pod vedením D. Miloschewského provádět v Praze již v 70. letech, ale jejich snaha se po několika desítkách porodů s touto technicky náročnou metodou nesetkala se zájmem porodníků, a proto se od její aplikace v Čechách opět na dlouho ustoupilo. V důsledku zapomnění práce J. Kříže se dlouho mylně tradovalo, že se jednalo o první pokusy s epidurální analgezií u porodu v Čechách.
Třetí pokus se zaváděním epidurální analgezie v našem porodnictví začal a nakonec se i zdařil až po roce 1988. Je třeba připomenout, že ještě na konci 80. let byla v tuzemsku velmi obtížně dostupná zahraniční lokální anestetika (např. bupivakain). Technické prostředky potřebné k regionální analgezii/anestezii nebyly téměř k dispozici. Lékaři v té době byli v zájmu věci nuceni improvizovat. Nedostatkový bupivakain (firemní název Marcain) se pro úsporu ředil nebo nahrazoval tuzemským trimekainem (firemní název Mesocain). Používaly se opakovaně sterilizované punkční jehly. Pro nedostatek epidurálních katétrů se na žádost rodiček opakovaly punkce epidurálního prostoru. Pro dovoz jednorázových technických prostředků k epidurální analgezii u porodu byl nutný souhlas ministerstva zdravotnictví a komplikovaná výměna tzv. devizových korun za v zahraničí volně užívanou měnu. Termín “epidurální analgezie” byl úředníkům zodpovědným za tehdejší centrálně plánované zdravotnické zásobování zcela neznámý. Bohužel mimo pudendální a paracervikální analgezii byly ostatní regionální metody v porodnictví neznámou kapitolou i pro porodníky a porodní asistentky. Chyběly stále informace a nakonec i vůle jich dosáhnout.
Ještě v roce 1991 někteří zástupci naší porodnické obce vyjadřovali na stránkách laického tisku jinak nepodložené obavy z trvalých následků epidurální analgezie u porodu. Přitom nejzuřivější kritici měli s užíváním u nás nových metod nejmenší zkušenosti, nebo dokonce vůbec žádné. Nekomplikovaný a zejména nekonfliktní rozvoj epidurální analgezie u porodu nastal až po roce 1991 na půdě Gynekologicko-porodnické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné
Teprve zájem veřejných sdělovacích prostředků o tyto u nás téměř neznámé postupy vzbudil zájem široké odborné i laické veřejnosti. V roce 1992 v porodnici „U sv. Apolináře“ vzniklo na základě požadavku porodníků a anesteziologů zejména malých a středních porodnických oddělení postgraduální výukové centrum porodnické analgezie a anestezie, a to se zvláštním zřetelem na regionální techniky.
Do roku 2004 zde získalo vzdělání v této problematice více než 400 lékařů a porodních asistentek z České republiky i ze Slovenska.
MUDr. Antonín Pařízek, CSc.
Předseda Sekce porodnické analgezie a anestezie
Při ČGPS JEP
Nový komentář
Komentáře
Jana: Věru znám
ale ty jsi která? Rodina je plná Jan...
Věra:
Kdybys četla pořádně, věděla bys, že já proti epidurálu nic nemám a sama jsem s ním počítala, kdybych ho potřebovala
Vrchlabí... no, to mám ráda
Po zkušenostech s první porodnicí ho považuju za něco jako ráj na zemi
Ale přiznám se, že už netuším, co bych měla psát. Když si někdo stěžuje na nějakou porodnici, hned mu to někdo vpálí, jako si co vůbec o sobě myslí. Když se ale naopak objeví nemocnice, o které maminy rády píší, neb v ní byly spokojené... tak zas jdou řeči o mediální kampani... Áno, těchto řečí jsem si všimla dávno před tím, než jsem ve Vrchlabí sama rodila a tudíž o něm mluvila... Některým lidem se člověk holt nezavděčí...
Nu a o účinnosti epidurálu OPRAVDU nepochybuju. Však jsem psala, že slýchávám spoustu historek o šílených hororových bolestech u porodu, které po epi polevily...
Sandy: myslím, že Bobi si nespletla epidurál se spinálem. Jenom dneska už je zase epidurál o kousek jinde než před lety, takže nejspíš nemá nejaktuálnější info
MMCH ještě v prosinci 2000 jsem rodila ve fakultní nemocnici, kde při užití epidurálu nevím jestli nemohlo, ale každopádně NESMĚLO chodit, rodička musela ležet na lůžku napojená na monitor a napíchnutá na kapačce --> dost dobrý důvod, abych o epidurálu uvažovala až jako při nejhorší z možností
To, že za něj chtěli asi třiapůl tisíce, ponechávám bez komentáře. MMCH stejně jako Vivan by mě zajímalo, kde vidíš nějakou "zuřivou antiepidrální bojovnici"?
Marťa: no vidíš, já zas mám pocit, že hororové skazky z poodu se netýkají ani tak bolesti u porodu, jako spíš toho, že si ženská v rukou zdravotníků připadala jak hadr na podlahu
Jinak co se bolesti týká, hororovější příběhy slyším spíš od těch, co epidurál měly (nebo chtěly a nedostaly) - jak byl porod hrozný, bolesti šílené, příšerné, nesnesitelné, lépe umřít... a epi jim zázračně pomohl. Nic proti, pokud to tak cítili, asi byl na místě. Nicméně ani zdaleka ne každá považuje porod za něco tak šílenýho, tudiž nemá potřebu do sebe nechávat cpát jěkékoli léky na bolest.
Sandy: kde vidíš nějaké antiepidurální bojovnice?
Tak jsem si stránku o epidurálu předběžně prostudovala a chválím podrobné a přesné odborné informace, (mně) srozumitelné
Porodnickou encyklopedii si určitě podrobně prostuduju
Jestli jsem vás správně pochopila, pak je to tak, že při klasické lumbální punkci (odběru liquoru) se punkční jehla musí zavést až do subarachnoidálního prostoru, zatímco epidurální katétr se zavádí do (logicky) epidurálního prostoru, kde NENÍ liquor
Že mě to dřív nenapadlo...
Už jsem asi dlouho mimo zdravotnictví, musela jsem si osvěžit anatomii páteře
Takže žena po epidurálu nemusí dodržovat žádný přísný postpunkční režim, že? (neobjevily-li se komplikace)
dr. Pařízek: děkuji, podívám se tam (nějak to už strávím, jsem zdravotník
)
Lotka: já jsem psala, že bych ho chtěla, kdyby byly jen echt důvody, což třeba císařký řez samozřejmě je, pak je epidurál lepší než celková narkóza.
Pro ty, co tak s určitostí vědí, že by do epiduralu nešly - nejde přece jen o utišení bolesti, ale i anestezii u císařského řezu. Co když budete rodit císařem, taky tohle kategoricky odmítnete? Já rodila jednou s celkovou anestezií a podruhé s epiduralem, hádejte, co bych si vybrala? A to i když mě taky potom bolela hlava, stejně bych šla zas do epiduralu
Jestli tu pan MUDr. ještě je, ráda bych se ho zeptala, jestli rodičky po epidurální analgézii musí dodržovat stejný režim jako pacienti po lumbální punkci (24 hodin klid na lůžku ve vodorovné poloze apod.). Mám za to, že je to totéž, takže ano, ale ráda bych znala stanovisko odborníka
dr. Pařízek: tak to je fajn
dr. Pařízek: po neděli se dám do hledání a zdroj dodám. K té bolesti hlavy - já vím, že je to zřídkavé a že to hrozí spíše tam, kde mají s epidurálem méně zkušeností, což byl přesně případ té porodnice, kde kamarádka rodila. Není to tedy v tomto případě kritika ani tak epidurálu, jako spíše přístupu zdravotníků - u vás na klinice předpokládám, že klientky seznamujete i se všemi byť vzácnými vedlejšímu účinky.
Lesana: o tobě nepochybuju
. Já tím rozhodně nechtěla říct, že každý, kdo jde na epidurál, je ovce. to byl jen závěr jednoho výzkumu
Ono to u lidí bude jistě díky emotivnímu prožívání jinak.
Nicméně mě štve, když se píše o čemkoli, epidurál nevyjímaje, jen jednostranně.
Moje známá rodila s epidurálem a třetí den měla takové bolesti hlavy, že s ní takřka mlátila o zeď a na dítě se nemohla skoro ani podívat.
Nejvíc ji naštvalo, že až tehdy jí lékaři řekli, že se to může stát a že bolest hlavy se po epidurálu někdy objeví.
Říkala mi, že by i tak možná do epidurálu šla, protože se porodních bolestí hodně bála a nesnášela je, ale že by tak byla připravená i na eventualitu bolavé hlavy, kerá jí takhle naprosto zaskočila.
Andula: ve vší úctě k tobě - já nejsem ovce a o dítě jsem měla zájem UŽ PŘED otěhotněním
Jinak od "preventivního" užití epi mě spolehlivě odradilo i to, že kamarádka po něm měla dost fest bolesti hlavy (tuhle mě chytla bolest hlavy v místech, kde jsem neměla možnost zaskočit do lékárny - ó, jak já vzpomínala na porod jako na procházku růžovým sadem
). Ale kdybych měla pocit, že jí potřebuju - neváhala bych.
Bobi:
A ještě tohle, ovce, které rodily s epidurálem, neměly po porodu zájem o svá mláďata
No kazda/y ma na nej jiny nazor a samozrejme co se mu neda odeprit je, ze je to vitany prostredek pri uleve od bolesti a co se tyce ditete, ma na nej ze vsech dostupnych tisicich prostredku nejmensi vliv. Ale - neni bez vedlejsích ucinku pro matku a to je dokazano, to neni jen muj nazor ci vymysl. Mnoho zen ma na epidural jen dobre vzpominky. Nekdy ta uleva od bolesti, kterou epidural nabizi, pomuze rodickam relaxovat natolik, aby nabraly dostatek sil a mely hezky zazitek z porodu. Bohuzel rozhodnuti pouzit epidural vede k spouste dalsich zbytecnych zasahu, diky kterym jinak spontanni porod se stane vysoce medikalnim a zena se muze citit, ze nad svym telem ztraci kontrolu. V mnoha pripadech se zena rozhodne pro epidural, prestoze neni obeznamena s riziky s epiduralem spojene jak pro ni tak pro dite. Jednim z nejcastejsich vedlejsich ucinku spojenych s epiduralem je snizeni krevniho tlaku. Timto trpi az jedna z osmi zen a z tohoto duvodu se zvysuje prijem tekutin skrz kapacku, aby se predeslo problemum. Snizeni krevniho tlaku ovlivni kolik krve je pumpovano do placenty a toto muze vest k omezenemu privodu kysliku k diteti. Epidural vetsinou zpomali postup porodu, proto existuje 3x vetsi riziko, ze bude potreba oxytocin, aby se kontrakce znovu rozbehly. Nejvice se zpomali druha doba porodni a to vede k 3x castejsimu pouziti klesti. Prvorodicky jsou timto postizeny nejvice; vyber epiduralu pro ne muze znamenat snizeni sance spontanniho porodu o vice nez 50%. Zpomaleni kontrakci je z casti zavineno ztratou citlivosti svalu panevniho dna. Tyto svaly naviguji hlavicku tak, aby zaujala pro porod nejuspesnejsi pozici. Kdyz tyto svaly nepracuji, nastane dystokie, neboli velmi pomaly postup a je nutno pouziti klesti k otoceni ditete do vhodne polohy nebo pouziti cisarskeho rezu. Pouziti epiduralu zvysuje riziko, ze porod bude ukoncen operativne 2x v dusledku dystokie. Tak jako epidural znecitlivi delohu tak znecitlivi i mocovy mechyr. Je tedy treba cevkovat. S cevkovanim je spojen castejsi vyskyt infekce moc. mechyre. Dalsi vedlejsi ucinky epiduralu se lisi podle toho, jake drogy byly pouzity. Pruritus neboli svedeni kuze je velmi caste, pokud byly pouzity opiatove drogy. Svedeni muze byt velmi intenzivni a ovlivni 1/4 zen: toto zpusobi vetsinou morphin nebo diamorphin. Morphin take zpusobuje ustni afty 15% zen. Vsechny opiaty zpusobuji nevolnost a zvraceni, i kdyz pri epiduralnim podani je riziko mensi, nez kdyz jsou zavedeny injekci primo do svalu nebo zily, protoze v takovych pripadech je treba vetsi davky. Az 1/3 zen, ktere dostanou epidural, dostane zimnici, protoze je ovlivnen system regulujici teplotu tela. Pokud byl epidural zaveden po vice nez 5 hodin, teplota tela rodicky se zacne zvysovat. Toto zpusobi zvyseni tepu jak jejiho tak i ditete, ktere je mozne zaznamenat na monitoru. Fetalni tachykardie, neboli prilis rychly tlukot srdicka plodu, muze byt znamka, ze se diteti nedari a zvysena teplota muze byt znamkou infekce jako je chorioamnionitis, ktera ovlivni delohu a dite. Toto vede k cisarskemu rezu, ktery se provadi pri podezreni na infekci, zhorseni stavu ditete a vetsinou po porodu se dite odnasi na testy, kdy se mu odebira krev, spinalni tekutina (mozkomisni mok) a nechava se oddeleno od matky nekolik dnu na pozorovani, dokud nejsou dostupne vysledky. Mene zname vedlejsi ucinky epiduralu jsou: nechtene poraneni tvrde pleny (dura mater), coz je ochranny spinalni obal a toto zpusobuje silne persistentni bolesti hlavy (1 ze 100) trvajici znecitliveni casti tela, ktere vymizi do 3 mesicu (1 z 550); slabost nebo ztrata citlivosti v oblastech spojenych s epiduralem, ktere se vesinou spravi behem 3 mesicu (4-18 ze 10 000). Horsi dusledky a velmi nizke riziko obnasi dozivotni poraneni nervoveho systemu; srdecni nebo dychaci problemy (1 ze 20 000) a take smrt (1 ze 200 000) v techto pripadech kdy se pouzily opiaty, zena zakusi dychaci potize, ktere se dostavi do 6 a 12 hodin. Co se tyka nasledku na dite, tak bohuzel chybi dostatecna studie a dostatek informaci. Drogy pouzite pri epiduralu se dostavaji do jater miminka a tyto drogy v tele setrvavaji po dlouhou dobu - az nekolik dnu - dokud se jich telo nezbavi. I kdyz dukazy se stale hledaji, tak dalsi mozny nasledek na dite je zrychlene dychani v prvnich chvilich po narozeni a snizena obranyschopnost organismu pri snizene hladine cukru v krvi naznacuje, ze tyto drogy maji neblahy ucinek na nenarozene dite. Tohle vse je prelozeno z jedne z mnoha studii a v kostce to shrnuje co se muze pri epiduralu stat. Ja bych se osobne pro epidural nerozhodovala prave kvuli te necitlivosti, ktera by mohla vest k dalsim intervencim - oxytocin, kleste, popř. cisarsky rez. Mnohem vice se mi zamlouva moznost mobilniho epiduralu, pri kterem se nadale muzes pohybovat, i kdyz i pri nem musi rodicka byt napojena na kapacku a monitor a tim se schopnost pohybu opet omezuje a rodicky s mobilnim epiduralem sice citlivost v nohach neztrati, ale vetsinou stejne skonci v posteli..... Pokud jsou bolesti nesnesitelne, nepomaha zadna zmena polohy, nepomaha proste nic a rodicka uz dal nemuze, tak epidural ANO a urcite ulevi vic nez kterakoliv jina droga. Ale nenechala bych si jej zavest s prvni kontrakci...
Andula: já o tom teda nic moc nevím, ale když si z neurologie vzpomenu, jaký režim museli dodržovat pacienti po lumbální punkci (což je v podstatě totéž) - postpunkční režim = 24 ležení bez polštáře, nesměli vstávat, vyprazdňovali se tedy pouze na podložní mísu, museli hodně pít, při porušení tohoto režimu následovaly závratě, bolesti hlavy, zvracení... taky si nejsem jistá, jestli bych zrovna takhle chtěla trávit hodiny po porodu a první hodiny se svým děťátkem...
Já bych epidurál nechtěla
, pokud by nebyl fakt vážný důvod
dr. Pařízek: Jé, tak to se omlouvám, já tu vaši tehdejší odpověď nečetla. Každopádně doufám, že až se konečně rozhoupem pro to poslední
, že vás zase někde potkám. Může stará matka jako já (
lehce se blížící 40)rodit taky s epidurálem?
Díky
Já bych si tuto analgezii stoprocentně nenechala dát, ikdyž jsem měla opravdu silné bolesti a v tu chvíli jsem myslela chvílemi i na euthanasii, ale na tuto metodu jsem si vůbec nevzpoměla - ani mi ji nikdo nenabízel. Nic mi nepíchli ani před šitím, protože jsem jednou měla velice špatnou reakci na Mesocain. Nerada bych riskovala kolaps u porodu nebo dokonce něco horšího. Nikdy nevíte, jak vaše tělo může na podanou chemii zareagovat. Takhle bolesti okamžitě po porodu přejdou, těch pár hodin se to vydrží a stejně nakonec zůstanou jen hezké vzpomínky. Jsem pro, aby na epidurální anestezii pacientky přispívaly, nemocnice na ní sice vydělávají, ale je to zátěž pro pojišťovny.
dr. Pařízek: Jé, pane doktore, já si vás z tý Bulovky pamatuju, byl jste takovej mladej a veselej a na tu naší epidurální sousedku jste se pořád chodil do pokoje dívat, co se s ní po porodu děje
Ale jinak mám taky dojem, že jste mě rodil s klukem, to bylo v listopadu 1986.. dostala jsem vynadáno, že mu sedim na hlavě a taky za to, že ječim, a to jsem přitom vůbec neječela