Těhotná žena přichází do porodnice s různě pokročilým porodnickým nálezem. Při příjmu je s ní sepsána anamnéza (viz strana XX), která je založena do dokumentu, jež se jmenuje porodopis. Do porodopisu se zapisují i některé údaje z těhotenské průkazky (viz stran). Každé ženě je při příjmu změřena její teplota, spočítán puls, změřen krevní tlak a vyšetřena moč. Porodní asistentka kontroluje údaje o vyšetření pánve a lékař provede vnitřní porodnické vyšetření.

U každé ženy se obvykle ještě před přijímací procedurou provede elektronický záznam činnosti srdíčka jejího dítěte, odborně hovoříme o vstupním kardiotografickém vyšetření, někdy můžete slyšet, že se „udělá monitor“. Toto vyšetření je velmi důležité, ukáže, jak se miminku daří v době začátku porodu a velmi často naznačí průběh porodu, zdali bude normální nebo rizikový. Pokud ještě neodtekla plodová voda a je-li hrdlo dělohy potřebně otevřené, lékař kontroluje speciálním trubicovým nástrojem zbarvení plodové vody. Vyšetření se nazývá amnioskopie. Je-li „voda“, ve které dosud miminko plave, bezbarvá, je vše v naprostém pořádku.

Na základě všech vyšetření stanoví lékař rámcový program průběhu porodu a společně s porodní asistentkou informuje maminku i její doprovod. Pro oba partnery nastal den „D“. Partner si většinou po této informaci začíná aktuálně organizovat své pracovní povinnosti, často má ještě dostatek času na opuštění porodnice a na zařízení často neodkladných záležitostí. V době mobilních telefonů může být včas informován o všech podrobnostech, které  nastávají v porodnici.

Lékař s porodní asistentkou probírají s maminkou a jejím doprovodem jejich názor na průběh porodu. Dohodnou se na podrobnostech, zdali maminka chce nebo nechce tzv. předporodní přípravu. Předporodní příprava se dnes skládá obvykle jen ze šetrného očistného klyzmatu a osprchování. Proč se používá očistné klyzma? Pokud se před porodem u maminky vyprázdní konečník a přilehlá část tlustého střeva, tak nastává v menší míře fekální znečištění ve II. době porodí. To sice nikomu z personálu porodního sálu nevadí, ale ženy se za toto stydí. Tento stud bývá často důvodem nesprávné spolupráce při „tlačení“ a mnohdy požadavkem pro odchod partnera. Většina maminek dnes často věnuje péči holení ochlupení zevních rodidel. Pokud se tak činí až na porodním sále, tak se dnes holí již pouze hráz. Zásadně se dnes neholí pubické ochlupení. Zejména nadměrné ochlupení hráze může ženě činit hygienické zejména na začátku šestinedělí. Očistné klyzma a oholení ochlupení se dnes nepovažují za potřebné porodnické postupy a neměly by být prováděny, pokud maminka s nimi sama nesouhlasí.

Stejně tak lékař obvykle respektuje ostatní přání partnerů, většinou jde o pohyb a polohy při porodu, použití tišících prostředků, jiných léků apod. Pokud by požadavky byly proti zájmu matky nebo dítěte, lékař s porodní asistentkou o tomto pár uvědomí a v naprosté většině případů se vždy dohodnou. To, že maminka své rozhodnutí předložila lékaři, ještě neznamená, že jej nemůže v průběhu porodu změnit. Stává se, že žena požádá o nějaký druh tišícího prostředku na porodní bolesti, i když tak původně nechtěla učinit. Toto není ostuda nebo dokonce prohra rodičky a personál porodního sálu vždy ochotně vyhoví.

Dominujícím znakem dnešního porodnictví je opuštění dřívějších rutinních postupů a nastolení komunikace mezi budoucími rodiči a zdravotnickým personálem.

Z Knihy o matce a dítěti, která vyjde v tomto roce.

TÉMATA:
TĚHOTENSTVÍ A POROD