Žena – samička, muž – samec. Dalo by se říct, že tyto protipóly v žádném případě nemohou udržovat přátelství, aniž by to mělo nějaký erotický podtext.
Dle mého názoru takové přátelství možné je a soudím dle sebe, která ho prožila. Ačkoli to ze začátku vůbec nevypadalo.
Říkám, prožila, protože… Více se dočtete v příběhu, který o tom vypovídá.
Seznámili jsme se jako teenageři. Bylo mi 13, jemu, Davidovi, o čtyři roky víc.
Já na svůj věk nevypadala, on ano. Bydleli jsme ve stejné ulici. David vyhledával mou společnost, já jsem se mu vyhýbala. Prostě to nebyl můj tip.
Po půl roce se najednou všechno obrátilo a já ho začala brát jako skvělého kamaráda. Skvěle jsme si rozuměli. První polibek na sebe nenechal dlouho čekat. Ten den jich bylo víc. Vodění za ručičku…
Ale já z toho nějak nadšená nebyla. Brala jsem ho spíš jako kamaráda. Byly to však první polibky, a tak jsem na druhou stranu byla ráda, protože jsem se mohla aspoň kamarádkám pochlubit. :-)
To ale bylo vše, co erotično naznačovalo.
Davidovi jsem řekla, že láska mezi námi nemá smysl, a tak z nás byli přátelé. Sice se po ta léta, pomalu do mé dospělosti, občas náznakem snažil o mou přízeň, ale nikdy nepochodil. Byl kamarádem a přítelem ve volných chvilkách.
Letní večery jsme trávili před naším domem povídáním si o všem možném, v zimě jsme zase sedávali v jeho autě, kterým mě vozil kamkoli, když jsem potřebovala.
Byly to bezstarostné dny, bez nějakých problémů, nic se neřešilo, byl to náš mladý svět. Když jsem měla narozeniny, nikdy nezapomněl na kytku…
A potom jsem měla první vážnou známost. Bylo na něm vidět, že ho to sebralo. Ale po čase to překousl a mou známost zdravil a občas s ní prohodil řeč.
Poté jsme se načas odloučili. Měla jsem jiné zájmy, jiný život. I David měl vážnou známost. Občas jsem si na něj vzpomněla, jak vypadá, co dělá, zda už je ženatý…
Neslyšeli jsme o sobě 2 roky. Ale snad nějaká telepatie, nebo náhoda tomu napomohla, a on se ozval. Přes mnoho známých, klikatou cestou, zjistil mé číslo.
Od té doby jsme o sobě často slýchávali a občas jsme se stýkali a zašli na skleničku. Nebo jsme trávili chvilky u něho doma a rozebírali jsme všechno možné. Vztahy, život, vzpomínali jsme na mládí…
Vlastně jsem se odreagovávala a utíkala pryč od všedních stereotypních dnů. Můj partnerský vztah po pěti a půl letech začal skřípat. Davidovi po tříleté známosti, kdy si myslel, že je to na celý život, vztah nadobro krachl.
A tak mi David vždy dodával takovou energii. Dokázal utěšit, poradit i rozebírat mé problémy. Snažil se dělat vrbu a já mu za to byla vděčna. Za ta léta opravdu pochopil, že by nikdy nic jiného nemohlo být, takže to bral opravdu jako čisté přátelství.
Při každém loučení mě nezapomněl obejmout a říct: “Moje drahá přítelkyně…”
Takhle to trvalo dva roky. Poté v mém životě nastal zvrat a můj dlouholetý vztah skončil. Nebylo to kvůli Davidovi, přítel věděl, že s ním občas zajdu na skleničku.
I já jsem tolerovala "skleničky" s kolegyněmi.
S tím skončilo i mé nevinné čisté přátelství s Davidem. Naposledy jsme se slyšeli a viděli, kdy mi bylo nejhůř.
Aspoň na chvíli mě dokázal odpoutat od splínu.
Naposledy mi řekl: “Kdykoli budeš potřebovat, ozvi se...”
Už je to rok a půl, co jsem o něm slyšela naposledy.
S novou známostí jsem toto přátelství ukončila. Vzpomenu si občas na něj. Vzpomínám ráda na to všechno, co bylo. Ale…
Můj nynější přítel je strašně hodný. Je to opravdu muž pro vážný vztah.
Poznala jsem skutečnou lásku. Konečně ten pravý vztah, o kterém jsem snila.
A už kvůli tomu bych nemohla, byť by to bylo opravdu jen čisté přátelství.
Najednou mám totiž pocit, že to, co jsem dělala předtím, bylo něco špatného. Že i kdybych šla s Davidem, byť jen na skleničku, že bych se potom nemohla přítelovi podívat do očí. Najednou mám pocit, že je to podlá věc, kdo něco takového dělá. Ačkoli v mém případě se jednalo opravdu jen o přátelství, které bývá mezi ženami.
A tak ráda vzpomínám a možná po letech, až budu ve věku, kdy si budu chtít zavzpomínat, se třeba někdy setkáme…
Byl to opravdu přítel, na kterého bylo spolehnutí.
"Přátelství mezi mužem a ženou je hezká věc, ale jen když je “čisté” "
Nový komentář
Komentáře
Svobodní mají kamarády,ale zadaní se věnují spíš partnerovi než kamarádům je to logický.
leavethemessage: já celkem věřím, ale je to někdy fuška tomu dostát
"Čisté" přátelství mezi mužem a ženou by byla hezká věc, bohužel pouze v případě, že by existovalo.
prý neexistuje přátelství mezi mužem a ženou, vždy to má sexuální podtext
Přikláním se k tomu, že nejlepší přátelství je s paŕtnerem.
tak takhle to nějak vidím také...jako kdyby tu někdo odcitoval můj nazor na pratelstvi
Také mám to štěstí nejvěrnější přátelství prožívat s životním partnerem a také to chápu jako své velké životní štěstí, kterého si velice cením.
Taky věřím na přátelství a nejvěrnější přátelství stejně asi je s životním partnerem.
Mam takove prave pratele dva.Je to krasne a ciste pratelstvi,nic vic.I kdyz jsem v USA patri k dennimu ritualu poslat si alespon zpravu.Kdyz mi nebylo dobre,vzdy pratele poradili,probrali situaci,naslouchali.Je to skutecne vic,nez nekdy laska.Mam i opacnou zkusenost,ze tady v USA se do me kamarad a dobry kamarad zamiloval,vycouvavam z toho opatrne,protoze jej nechci ztratit.
Z vlastní zkušenosti nedoporučuju otáčet se k přátelům zády. Když potom krachne vztah s tím pravým- není si s kým popovídat.
koukam, ze tomas je zpatky z dalekych cest... jak bylo??
Xantypa: Myslím, že Tomáš tam psal, že to může fungovat, když žena bude lesba a zárověň (ne nebo) chlap homosexuál. Protože v i v případě, o kterým píše Ariadna, že jsou zaměřeni oba na stejné pohlaví, může jeden v něco doufat. Ale v případě, že budou homosexuální oba, tak tam to JENOM přátelství může existovat 100%. Ještě jsem někde četla, že kdesi v kibucech v Izraeli měli mladí lidé velký problémy s hledáním partnerů, páč se všichni znali od malička a prý tam pak nefunguje sexuální přitažlivost, berou se navzájem jako sourozenci a museli hledat v jiných kibucech. Takže v případě, že teda někoho znám od dětství, tak to asi může úspěšně fungovat. Tomáš má pravdu (krom toho, že opravdový přátele má člověk tak dva, to je jasný) v tom, že všichni, kdo tvrdí, že to, co udržují s kamarádem opačnýho pohlaví je fakt jen kamarádství, to nikdy nemůžou vědět najisto, i když jim to ten druhej tvrdí.
Jejda, omlouvam se za hrubky
, nechala jsem se unest tematem - cestina necestina 
tomas.:Musim s tebou souhlasit... taky mam kamaradu hafo, ale opravdovych pratel - 2 az 3? Vic urcite ne... a sbirala jsem je cely zivot
Ale treba se milim... Ja osobne bych rada byla pro sveho partnera nejlepsi pritelkyni, ke ktere ma blizko a muze se ji sverit s cimkoliv... vadilo by mi, kdyby jina o nem vedela vic nez ja...
Jinak co se pratelstvi mezi muzem a zenou tyce, tak nevim, mam z toho smisene pocity... hrozne rada bych verila, ze to existuje, ale mam obavy, ze neexistuje takove pratelstvi kde by jedna nebo druha strana tajne doufala v neco vic nebo minimalne jeden z nich hledal to, co nemuze mit ve svem partnerskem vztahu...
A jinak - moje dobra pritelkyne rika: "zensky jsou mrchy a muzi jsou v tomhle pitomí"
tomas.: mas v pravdu v tom ze opravdovi pratele v zivote jsou tak 2-3 ja mam jen jednoho ale o to vic si ho vazim protoze to je opravdu PRITEL. to ze jsi vul jsem pouzila kvuli tomu, ze jsi psal ze bes toho pratelstvi byt nemuze ale ja lesbicka nejsem a muj nej. pritel neni homosexual, nikdy mezi nami nic nebylo a jsme spise jako sourozenci a pratele v jednom. nevim proc jsi zrovna pouzil toto prirovnani.
kubikm: taky s tebou nesouhlasim, proc by to neslo? ten kdo to nezazil tak asi nikdy nepochopi
Už v Básníkách bylo - kamarád, taky rád...
muži jsou naprogramovaní trochu jinak, než my...nemusí k ničemu dojít, ale to neznamená, že ten chlap na to nemyslí...to je potom víc o zodpovědnosti a pod.
mezi mužem a ženou je vždy ten náboj...nebo některý z nich není zdravý
Tomas: k tomu clanku kde se vyjdradrujes ze bud musi byt muz homosexual a nebo zena lesba tak to je mi z tebe spatne a myslim ze jsi korunovany vul
Mám dobrého kamaráda, se kterým si říkáme brácho a ségro, nikdy mezi námi nic nebylo, ale v těžkých chvílích jsme se uměli podržet. Já ho vždycky brala jako mladšího bráchu (je o pár let mladší) a doufám, že i on mě - ani v době, kdy jsme oba byli bez partnerů, se ani náznakem o nic nepokusil (ani jsem z něj nic takového necítila). Teď má přítelkyni, zdá se, že to s ní myslí vážně, ale protože je z jiného města, už se bohužel tolik nevídáme.