Válečný hrdina generálporučík v. v. Františk Fajtl se během druhé světové války zapojil do zahraničního odboje v Polsku, Francii, zúčastnil se bitvy o Británii, velel 313. stíhací peruti, přežil sestřelení svého Spitfiru i následný útěk.
Po návratu do Československa byl perzekvován a vězněn komunistickým režimem.
Adekvátního uznání se dočkal až po pádu komunismu, kdy byl mimo jiné oceněn Řádem Bílého lva.
Své vzpomínky a zážitky z války popsal v několika knihách, například Sestřelen, Generál nebe nebo Létal jsem s Třistatřináctkou.
Čest jeho památce
Reklama
Nový komentář
Komentáře
čest jeho památce
Pan Faitl byl určitě úžasný muž,i ve svém vysokém věku dovedl okouzlit. Byl osobnost, vyzařovala z něj síla, pokora, moudrost, určitě byl "charakter". K takovým lidem mívá člověk respekt a úctu zároveň, patří mu obrovské uznání.
Pana Faitla jsem neměla možnost poznat osobně,(byl v té době už v nemocnici)ale některé jeho kolegy jsem v červnu potkala u nás, protože místní klub příznivců RAF pořádá každý rok výstavu na radnici. Oni mají pořád tolik energie a optimismu, určitě to byli a jsou svým způsobem výjímeční a odvážní lidé
celé odpoledne jsme si krásně povídali v pizzerii, přijeli i ti, kteří žijí v Anglii 
Čest jeho památce
. 
). Každopádně patřil k těm několika málo lidem, kteří pro tuhle zemi opravdu něco udělali.
Krátce jsem se s ním setkala i osobně a i jako devadesátiletý "děda" to byl pořád úžasnej chlap (proto dávám dědu do uvozovek
Asdareel: no řekla bych, že Mašínové bojovali sami za sebe
, to bych do souvislosti vůbec nedávala.
Dožil se 94 let, jednou jsem pana Fajtla zkoukla na Idetu
Četla jsem už včera na Seznamu,pana Fajtla i pana Peřinu,který také již zemřel jsem osobně poznala prostřednictvím mé tety.Úžasný chlapík,když mi podával ruku a stiskl,žádná leklá ryba,ale pevné sebevědomí.No,5let nosím v sobě krásný pocit.