Ne, nebojte se, žádná předpověď totální apokalypsy se konat nebude, ale to, co jsem říkala před začátkem roku, je tady a je dobře se připravit i na větší intenzitu. Povodně nejsou u konce.
Austrálie, Německo, Brazílie a v menší míře i my. To je začátek roku 2011, a pokud jsem už někdy v říjnu (konkrétně TADY) mluvila v souvislosti s předpovědí katastrofální zimy jen a pouze o vodě v podobě sněhu, jeho tání a později i o vodě ve skupenství běžném, nemýlila jsem se.
To se nechci prsit, jen připomenout, že připravit se není na škodu.
Po Německu a Brazílii přijdou další státy.
A nebude to jen třetí svět. Nepočítejte jen s Čínou, Indií, Malajsií. Tak jako loni to bude Polsko, Slovensko, Rakousko i my. Voda je druhé jméno pro letošní rok, a nejen ona.
Celá tahle věc je způsobená narušenou atmosférou, narušeným cyklem v přírodě, narušením gravitačního pole Země a celého koloběhu živlů v přírodě tak, jak je známe.
Není to jen dílo člověka. V celé míře jsme toto nezpůsobili, jen to patrně bagatelizujeme. Ovlivnit v plném rozsahu to ale nemůžeme.
Na vině je naše postavení ve vesmíru a hlavně činnost Slunce.
Země se blíží do bodu, ve kterém byla už mnohokrát a o kterém se mluví historii starých kultur. Najdete to ve svitcích na tabulkách, v Bibli a mnoha a mnoha jiných pramenech vycházejících a popisujících události související se zánikem i rozkvětem noha kultur a civilizací. Jsme jedni z dalších v řadě. Není to nic, co bychom neznali. Jen si to nemůžeme pamatovat.
Je možné, že se poněkud změní struktura a uspořádání na Zemi, ale člověk přežije.
Tím chci hlavně vyvrátit teorii o tom, že současné katastrofy a čím dál silnější klimatické vlivy jsou ohlašujícím signálem blížícího se konce 2012. Současně ale i potvrdit, že ohlašujícím signálem jsou.
Ovšem ne zániku. Jen změny, která bude sice velká, ale ne likvidační.
Pokud se ptáte na sebe, pak přežijete.
A možná by bylo dobré teď poděkovat mamince a tatínkovi, že vám vybrali pro narození stát, který nevlastní moře, je obklopen horami, nachází se v mírném pásmu a je hluboko ve vnitrozemí.
Nový komentář
Komentáře
Je pravda, že by lidé měli naslouchat přírodě a také se občas podívat, jak to dělali naši předkové. Vše staré nemusí být zákonitě špatné.
Bugy — #20 To je pravda, začalo to mezema, které zrušili, půda se spláchla a je to. Ale nepamatuji přívalové deště z dětství, jen bouřky, takové snad ani už nejsou?
Něco je jinak.
Michaela Kudláčková — #23
Eva_Fl — #22 ...to máš pravdu a přímo svatou. Spíš jsem to ale myslela obrazně...
Dej Bůh, aby už nikdo nemusel koukat přes hranice skrz dráty či zeď.
Miso, on to byl lehkej vyber ( statu ). Obehnani ostnatym dratem.... To se jim to vybiralo!
a bude hůř........
Můžeme věřit v globální oteplení, nebo ne, ale lidská činnost má velký vliv na řadu katastrof. Určitě na průběh.
Zabetonovaná krajina, půda bez humusu, takže špatně přijímá vodu. Nevhodně upravené vodoteče, taky s betonem, takže není zásobována spodní voda. Chybí různé příkopy u cest, remízky s porostem. Výsledkem je, že se voda v krajině nezdrží.
Ano, velké přívalové lijáky hladinu řek zvednou, ale dopad by nebyl tak děsivý.
před pár dny,jsem měla celkem strach...bydlíme kousek od řeky a nebylo moc příjemné koukat jak se zvedá....ale umoudřila se,a u nás se nevylila
Ale jo, zlatá střední Evropa...
Kaylie — #10 no právě... možná lépe býti šťastným zvířátkem, leč hloupoučkým, než vědoucným smutným tvorem...
Jo, minulý týden jsme koukali, kolika cm u nás Ohře dosáhne. No, "nezklamala".
Stejně se moc bojím,ne o sebe,ale o své děti.
Já už radši ani nekoukám na televizi obzvlášť ne na zprávy, to je pořád samá katastrofa, vražda, demonstrace a atentáty
A zaregistrovala jsem, že dost lidí si kupuje pozemky a domy na venkově a budují si tam zásobárny jídla a vody, nakupují zbraně... No nevim, já se na žádnou katastrofu nechystám, jestli mě má spláchnout vlna a nedostanu možnost někam utéct, tak budiž. Všichni jednou umřeme. Každý den mě může srazit na ulici auto, může mě někdo přepadnout, cokoliv. Takže přemýšlet každý den nad tím, jak dopadneme a jestli se na nás něco nechystá? Proč?
Měli jsme kdysi u Mělníku zahradní chatku v záplavové oblasti, nikdy nic zlého jsme tam nezažili.
Jelikož jak děti rostly, začala nám být malá, prodali jsme ji, chtěli jsme časem chalupu na dožití a to aby bylo směrem k mým rodičům, tohle bylo přesně opačně.
Další majitelé ji krásně zrekonstruovali a je tam i elektřina, ta tam tehdy nebyla.
Nedokážu si to tam teď představit. V r. 2002, či 2006 musela být ta místa pod vodou první....bylo to u Vraňan - Lužec.
Ahoj Míšo,
na to tvoje proroctví jsem si vzpomněla minulou sobotu - když byl u nás v Mělníku vyhlášen 3. povodňový stupeň. Naštěstí byla voda stejně jak v roce 2006 asi tak 130 metrů od mého domu. V roce 2002 to bylo do půli oken, ale to jsem nezažila, to byl dům ještě tety. Doufám že ani nezažiju, od loňska dávám domek dohromady sama (hypotéka + rekonstrukce). Penízků je málo a sil někdy ještě méně a toto bych asi už nezvládla.
Voda to je živel, jen tak se nezastaví. Mám vodu ráda, ale zároveň jí respektuji. Příroda nám prostě vrací to jak jí ubližujeme.
RenataP — #9 Jo, jo, děvče a co myslíš že jsme jiného?
Kaylie — #5 jo orgo-net znám... je to vždycky hodně smutné čtení, připadám si pak jak zvíře v zoo, nebo v pokusný laboratoři - tam si taky chovanci myslí, jak se mají... a ono prd!
Myškomedvídek — #7 Krásný snímek ! Duhu mám ráda...