zelvy

Máme v rodině doslova želví sbírku. Začalo to téměř nevinně - moje maminka jako dítě chtěla suchozemskou želvičku. Já byla ještě malá, když jednu donesla domů - s rozbitým krunýřkem. Její kolega z práce jednu koupil dětem na hraní a těm spadla ze schodů. Rozbitou ji nechtěly, a tak ji vyměnil za flašku. Tak se doma objevila želvička první - Terezka.

Pár týdnů nato měli ve zverimexu polomrtvou želvičku, která už ani nejedla a byla se slevou. Tak jsme koupili želváka Honzíka a stejně jako Terku piplali a vykrmovali. Po letech se o prázdninách stavil rodinný známý, že našel na zahradě želvu, a protože se k ní nikdo nehlásí, přinesl ji do našeho „útulku“. To byla Bára.

Další léto ve městě klučík prodával podvyživenou želvičku za pár stovek, že ji kdysi dostal, ale chce si koupit kolo, a tak ji musí prodat, aby na kolo měl. Takže Pepík je nový člen do želvária.

Postupně se přikoupil i Rostík, Amálka, Sabinka a známá nám věnovala do smečky Julinku, že ji má samotnou a u nás bude v dobrých rukou. Sestra si našla partnera - jak jinak než se suchozemskou želvičkou, a tak naše rodinné stádečko čítá 9 želv.

Máme je rozdělené se sestrou.

Když jedeme na dovolenou, sestra si moje želvy bere domů na starost a opačně, takže se v průběhu prázdnin setkávají všechny.

A přitom to začalo jednou rozbitou želvičkou. :-)

Jestli někdo máte nepotřebnou želvičku, šup s ní do našeho útulku, noví členové jsou vítáni.

linde

Napište nám na redakční  e-mailovou adresu: redakce@zena-in.cz svoje zajímavé postřehy a zábavné příběhy a historky, které jste s nimi prožili. Svoje texty můžete doplnit i obrázkem vašeho „kámoše“.

Těšíme se na vaše příspěvky, které budeme v průběhu celého dne zveřejňovat, a ty nejzajímavější samozřejmě odměníme. Dnes je ve hře značkové tričko spolu se šamponem na rovnání vlasů Gliss kur – Asia straight a knížka Richarda Waterse z nakladatelství Metafora Fobie odhalené a vysvětlené, věnovaná mimo jiné i ne zrovna oblíbeným tvorům z živočišné říše.

Reklama