Stále urputně trvám na úmyslu udělat z fabriky zelenou oázu. Po prvním článku jsem dala na vaše rady a začala tím, že vyrovnám stávající neutěšený povrch kvalitní zeminou. Tedy jsem počala obvolávat firmy, které se zabývají prodejem hlíny. Radek ale náhle vyhodnotil, že to zařídí...

Moje první cesta vedla před časem do Líbeznic. Nakoupila jsem megamnožství sazeniček a také muškátů na terasu, umanula jsem si rododendron, gladioly, tulipány, lilie, skalničky, pnoucí květiny v několika variantách, a způsobila tak díru v rodinném rozpočtu velikosti kráteru Tycho.

hlína hlína
Skalka bude hnedle jiná I s terénem a plotem mám odvážné plány


Plna nadšení hraničícího s posedlostí jsem se vrhla na firmy, které obchodují s hlínou. Sehnala jsem milého muže, který mi dokonce vypočítal, kolik že jí budu potřebovat, a domluvili jsme se na dodávce osmi tun. Následoval úprk do OBI, kde po mém nájezdu zhubla nabídka hrábí, rýčů, vidlí, konviček, hadic a krumpáčů různých velikostí. Těšila jsem se na dodávku kýžené zeminy a procvičovala svaly. Začalo sněžit.

Hele, tohle je pitomost teďka sem navážet hlínu. Bude to úplně mokrý a samý bahno. Počkej, až bude hezky, vždyť se dočkáš," řekl Radek. Musela jsem uznat, že jeho pohled je rozumný, a ač nerada jsem hlínu odvolala. Skoro jsem to oplakala.

Víš, co? Já se poptám ještě tady, a když tak ti nějakou hezkou seženu a pošlu tam auto odsud, až to bude možný jo?" nabídl se, když viděl můj výraz „bída a utrpení". Ten večer jsem oslavovala jeho dobrotivé srdce a projevenou účast.

Tak už!

Sluníčko a mnoho stupňů plus mi připomnělo vysněnou hlínu a s otokem na tváři jsem huhňajíc pravidelně při večeři připomínala jeho slib.

hlína hlína
Neříkejte, že se nic nezměnilo... Lilie a menší lilie - okolo zasetá tráva


Napřed se musíš uzdravit, ale já to zítra obvolám," pravil. O to svědomitěji jsem polykala antibiotika a mrazila tvář předvařenou ledovou kukuřicí. Už jsem se viděla s hráběma a rýčem....

Otok pomalu mizel, ale stále jsem vypadala jako po obrně lícního nervu. Bolesti ale díky lékům pominuly. Člověku otrne.

Hlína je, ale za týden

Tak jsem ti sehnal kvalitní zeminu. Teď to ale nejde, protože prý by se tam s autem zabořil, a tak ji doveze za týden," ohlásil mi Radek výsledek svého telefonování.

Ježíši, a proč za týden? To nebude vůbec čas. Mám tady namočený sazeničky a nakoupený hrábě, chtěla jsem to dělat v neděli. A jak jako zabořil, vždy't už je týden hezky... Radku, já chci v neděli prosím tě,"... hučela jsem neodbytně.

Ještě mu zavolám," pravil otráveně.

Výsledek: Ne, nejde to, prý je to ještě mokrý.“

Hele, tak ať si ji nabouchá, já mám tady v Boru člověka, který může hned i o víkendu a klidně to doveze. Prosím Tě vykašli se na toho druhýho, já zavolám tomuhle. Já to zařídim!"

Nevypadala jsem, že bych chtěla ustupovat, a už vůbec jsem nepůsobila trpělivě.

Prosim tě, tak mu zavolej a já tam pošlu auto v sobotu," ustoupil Radek. Stačil mi jeden telefonát. „Jistě, zařídíme, klidně si přijeďte, já vám to i naložim..."

Pán je ochotný a neboří se nikam. Zařízeno!" hlásím Radkovi

Nejsem umanutá!

Dej mi telefon na toho tvého zázraka s hlínou, potřebuju vědět, kde to přesně je, abych to řekl řidiči," přišel Radek v sobotu zrovna, když jsem zhtla poslední tabletku a seznala, že už nemám teplotu. Nic zlého netušíc jsem mu ho dala. „Je to moc milý člověk, uvidíš," povídám vděčně a on odběhl.

Za chvíli byl zpátky a měl barvu jako rajče před sklizní. „Ty jsi se asi zbláznila, ne? Tak já budu posílat auto pro nějakou jílovitou zmetkovou hlínu, kterou jsem nedávno nechal odtud odvézt, ne? Celý to ruším, to není kvalitní hlína, v tom neporoste vůbec nic!" Několik odstavců dialogu podléhá cenzuře...

Hele, víš co? Tak pojď, pojedeme se na ni podívat... uvidíš sama, že mám pravdu!"
Jo, tak jedem. A jedem hned!"

hlína hlína
Zde jsme zanechali krev v rodné hroudě Hlavní vchod zdobí Rododendron

Cesta přes Šébr opravdu příjemně ubíhala.
Seš umanutá."
Nejsem umanutá, ty jsi mi to slíbil."
Slíbil jsem hlínu, ne odpad."
To není odpad, to by mi řekl."
Mně řekl, že je to tak na trávu, že v tom třeba zelenina neporoste."
Nechci kedlubny, chci kytky. Když poroste tráva, porostou i kytky."
„Seš umanutá. Stejně nemůžeš teďka lítat po zahradě s hráběma. Máš horečku."
Nemám."
Bereš antibiotika."
Neberu."
Joooo, a jak dlouho?"
Hodinu."
To je teda výhra, seš umanutá a paličatá..." V tomto duchu jsme dorazili do Boru.

Hlína byla pěkná, Radek si s pánem po telefonu špatně porozuměl - akce se neodvolala, řidič s kontejnerem vyjel.

„Vidíš, jsme se hádali úplně o ničem a zbytečně."
Stejně seš ale umanutá."
A tak jo."

Uhrabáno, zaseto

Když byla z náklaďáků velikou rukou přemístěna moje „vydřená" hlína na pozemek, polilo mě trochu horko. Ne, teplotu jsem už neměla. To jen to množství...

Nechala jsem to nakonec po několika Radkových intervencích o právě dobraných antibiotikách a mé totální ztrátě rozumu na neděli.

hlína hlína
Při pohledu na ty hromady se mi udělalo teplo... Měla jsem skvělý tým. Tato sukně je pracovní

Skončili jsme v devět večer. Ale všechno jsme zvládli. Teď budu jen čekat, jestli všechno, co jsme zasadili, vyroste, a postupně můžu klidně přidávat a přidávat... přesto, že to zdaleka není všechno, mám dobrý pocit kvalitně položených základů...

Pochopitelně, že všechny vaše další rady a nápady okamžitě a s vděkem „schrupnu“.