Dnes jen jedním okem koukám do rohu ložnice, kde se mi v koši (v nemalém koši) hromadí obrovské množství prádla, a říkám si: Holka, večer budeš žehlit! Jenže přijde večer, já se uvelebím před televizí a s myšlenkou: Zítra, zítra už ale žehlit budu určitě!, si pustím film.
Asi před rokem mě můj odpor k této činnosti dohnal k úžasnému nápadu: Najmu si paní na žehlení!
Manželovi můj nápad nepřipadal úžasný vůbec. Prohlásil, že je to plýtvání penězi (to měl pravdu, přiznávám) a že rozhodně nesnese někoho cizího v bytě (chabá výmluva).
Každopádně můj úžasný nápad s paní na žehlení prohrál a mně se dál a dál v ložnici kupí neuvěřitelné kopce nevyžehleného prádla (napadlo mě, zřídit tomu prádlu vlastní místnost – ani tento nápad jsem neobhájila).
A tak jsem si alespoň našla rady, jak si tu hroznou práci ulehčit:
- dodržujte správnou výšku žehlicího prkna, nebudou vás tolik bolet záda
- „systémová“ žehlička je výrazně lehčí než klasická napařovačka
- když vyžehlené věci necháte „uležet“ a nebudete si je hned brát na sebe, nebudou se tolik mačkat
- používejte kvalitní aviváže. Ty levné sice také hezky voní, ale nedokáží tak dobře napnout vlákna.
- věšte prádlo tak, aby bylo napnuté
- sušička dokáže zmačkání vláken snížit až o 70 %
- nenechávejte prádlo přeschnout (drží si svůj tvar a hůř se žehlí)
- žehlete při televizi či hudbě
Stejně mi to nedalo a i přes manželovy důvody, proč NE paní (firmu) na žehlení, jsem se vrhla do pátrání, jak to vlastně s těmi cenami je...
Košile – 25 Kč
Triko – 10 Kč
Kalhoty – 20 Kč
Kapesník – 5 Kč
Utěrka – 10 Kč
Povlak na polštář – 10 Kč
Povlak na deku – 30 Kč
Prostěradlo – 25 Kč
Ubrus – 20 Kč
Sukně – 15 Kč
1 kg prádla mix – 40 Kč
Pravdou je, že pokud bych si dávala žehlit prádlo každý týden, měsíčně mě to vyjde zhruba na 400 Kč. Jenže pokud bych se měla rozhodnout, zda žehlit, či platit, přiznávám ... PLATIT.
(Budu si muset s manželem ještě promluvit a situaci mu vysvětlit s ženskou logikou: Nediv se, že nemám chuť na sex, když mě tak bolí záda po tom žehlení :-) )
A na závěr pár zajímavostí z historie žehlení:
- žehlení se objevuje už v prvním století před naším letopočtem v Číně. Ženy žehlily pomocí pánve naplněné žhavým uhlím.
- první zmínky o žehlení na starém kontinentě se objevují v 17. století. Používaly se litinové žehličky, které se nahřívaly na ohni.
- první elektrické žehličky se objevily v roce 1882 v New Yorku
Historie zajímavá, nicméně můj postoj k této činnosti nezměnila – to nezmění asi nic.
A pokud si doma nevybojuji nějakou tu paní na žehlení, bude se mi i nadále v ložnici tvořit ten obrovský, barevný kopec prádla, který kluci občas používají jako báječnou hračku (Hele, mami, jak umím skákat! – rozběhnou se a šup! pěkně si skočí po hlavě do té haldy).
P.S. Není sobecké brát dětem jejich milovanou hračku? Upírat jim tu báječnou zábavu?
(Asi jsem právě našla „rozumný“ důvod, proč vlastně nemůžu žehlit, i kdybych chtěla :-) )
Nový komentář
Komentáře
Nyotaimori:Ano, obzvlášť u čtyřčlenné domácnosti je velice praktické, aby si každý žehlil svoje. A taky každý sám pro sebe vařil, uklízet jen svoji půlku pokoje, nakupovat jídlo jen pro sebe. Skvělý model rodinného soužití
Asi budu taky muset doma zavést, že každý bude venčit svého psa
Taky budete každý platit svoji půlku nájmu, plynu a elektřiny?
Žehlení nesnáším (teda trička, košile, kalhoty ...). Asi Vás dostanu, ale já žehlím (i manželovi) věci, až když si je chceme vzít na sebe
. Síla, co. Ale je zajímavý, že žehlení velkých věcí (prostěradla, povlečení ...)
Asi jsem neschopná a neumím správně pověsit prádlo tak, aby nebylo potřeba žehlit
Ale opravdu si nedokážu představit vylézt v nevyžehleném tričku nebo kalhotech, co samé můj
(kromě spodního prádla)
Připojuji se k názoru Žábiny...a částečně i dalších - žehlení v neděli večer u TV a dvojkou bílého - proč ne?
A prádlo hlavně nikdy nedávám do košů. Prostě ze sušáku rovnou na žehlící prkno. Kdybych toho měla haldu, určitě by se mi do toho nechtělo... U televize nebo pěkné hudby se to dá přežít a pak ten dobrý pocit stojí za to.
Tak to já teda nevyžehlené věci nesnáším, žehlím opravdu i ponožky. Minulý partner se mi nejdříve divil, ale pak si na ty ponožky, které po vyžehlení vypadají jako nové, zvyknul a teď si je dokonce žehlí sám. Jen pozor na teplotu.
johanka: Já nenadávám, ani nežehlím. Kdybych chtěla žehlit, tak si na to najmu, ale můj ředitel chodí do práce jako ze škatulky, aniž by bylo třeba košile a kalhoty žehlit. Dobrý materiál, dobré věšení.
Nebo ryflích?
Enka: No to já mám témeř v každém prádle tak 3 až 5 košil a k tomu ještě kalhoty s pukama. To jsou galeje. Dřív jsem to řešila lahvinkou, ale teď jsem těhotná, tak uplácím ségru. Pak si najmu paní na žehlení, protože on můj drahý jako ředitel do práce jinak než okvádrovaný a v košili se šlajfkou nechodí, tak co mám dlěat, mám ho zabít? Když jsem sním začala chodit, tak chodil do práce v riflích a džisce, no hlot povýšil.
Nyotaimori 105:Proč tak silný slova ? Nemyslím si, že by měl být chlap, co nosí vyžehlené oblečení seladon. To je přece úplně normální. Podle tvého názoru předpokládám, že jsi ještě svobodná. Až se vdáš, tak zjistíš, že občas je třeba vzít do ruky žehličku. A nebo kopneš manžela do zadku, ať si to vyžehlí sám - živě si to představuju, hm... To bych chtěla vidět toho chlapa, co udělá - ale nemyslím si, že půjde žehlit.
Meryl60:Jo,přesně moje řeč. Mě taky žehlení strááááášně nebaví,furt to odkládám a dělám všecko možný, jen to ne. A když už není nezbytí a nevyžehlený koš mě přetéká, tak se do toho se sebezapřením pustím. Je to pro mě nejhorší domácí práce. Vaření, uklízení a praní mě nevadí, ale to žehlení - prostě hrůza. Kdyby někdo vymyslel nějakýho robota, co by to udělal za mě...
Jinak jako většina z Vás se snažím žehlení co nejvíc omezovat - ložní prádlo vyperu, usuším, povleču, prostěradla máme napínací, já mám většinou elastický věci, co se nemusejí žehlit. Jen ty manželovy košile a kalhoty, to je dílo. A bavlněný trička taky žehlím. Ach jo.
Ahojky. Já se s tím taky nijak ne*eru
. Tátovi košile do práce, a dětem , to jo, aby byly fešáci
. Ale utěrky ,ručniky, tátova trika , zkrátka taky dost složím. Někdy mě to i baví, zvlášť, když mám novou aviváž.
.Ale znáte to, jsem na mateřský, a tak něco dělat musím.....
.Nenechávám si kopice, žehlím často..
. Ale ten ceník se mi líbí, to bych klidně žehlila i cizí trenýrky
. Nejsem pošuk na žehlení, ale bez žehličky
,.papapapapapapapapapapapapapa.
Tak jste mě inspirovaly, snesu z půdy dva koše prádla, nějak si dám prkno v pidiobýváku , pustím si telku a asi něco vyžehlím... Já jsem asi fakt blbá, ale v nevyžehleným nechodím. Holt kupuju blbý hadry!!!!
Léty praxe jsem se naučila skládat spoustu prádla přímo ze šnůry.Nikdo nic nepozná,žehlím utěrky,kapesníky,povlečení a některé trička.Nač si zbytečně přidělávat práci.Tchýni by z toho asi trefil šlak,ona žehlí vše.
xenie:
Mně žehlení nevadí..tedy když už se dokopu tu čekající hromadu vyžehlit
Pak si k tomu pustím telku a někdy zhlédnu takové pořady, které jsem předtím nikdy neviděla. No a něco dobrého k pití je rovněž podmínkou!
Suzanne: ještě sis nezvykla že tady jdou lidi z extrému do extrému ? nežehlíš = chodíte ve zmuchlanejch hadrech, nejsi nadšená ze zdlouhavého placení kartou v obchodě = hystericky ječíš na prodavačku že je to její vina atd.
Šmarjá, tak se tady koukám - objevilo se tu něco ve smyslu "já bych nesnesla, aby mi rodina chodila zmuchlaná". Ale moje rodina nikdy nechodí zmuchlaná
Kupuju tak upravené materiály a peru a věším tak, že nikdo nepozná, že nežehlím
aveis:39: jak neprošla? Manžel do společnosti taky nosí košile, ale non-iron
Nevyždímeš, vyndáš z pračky na ramínko a je to
Nyotaimori: Já mám ubrusy, protože máme hrozně starý ošklivý stůl, ještě jsme se na lepší nějak nezmohli. Ale už 2 roky mám přes bavlněný ubrus ještě průhledný igelitový, který jen omývám. Děti a zvířata jsou děsný prasata, dobytkové nevychovaný
. Teď nám ještě leze na stůl jedno kotě, co se z něj marně snažíme udělat venkovní a ono si usmyslelo, že bude domáci. Takže ty ubrusy fakt žehlím jen o vánocích.
Merylko :) musim prece nejak maskovat lenoru ne ?:))))