Bratra čtenářky Bobi2 museli nechat jejich rodiče vystěhovat - v domácnosti totiž kradl. Mladší sestra se zase odstěhovala, jakmile mohla. To Bobi2 s rodiči zůstala dlouho a je tomu ráda...
Co dítě, to jiná povaha. Sourozenci čtenářky Bobi2 nemají s jejich rodiči tak dobrý vztah, jako právě čtenářka. Proč? To si přečtěte níže...
Přeji krásný den,
můj vstah s rodiči je velmi dobrý a jsem za to ráda. Ještě do nedávno jsem s nimi žila v jedné domácnosti. Narozdíl od mé sestry, která z domu utíkala s vidinou lepšího či snad svobodnějšího žití. Vzala si prvního muže, kterého poznala, vzali se ani ne po roční známosti, jelikož otěhotněla a to ji ještě nebylo osmnáct. Naivka si myslela, že ji bude líp. Dnes je rozvedená, buhuže ji vztah nevyšel. Bratra museli rodiče prozměnu nechat soudně vystěhovat, jelikož začal doma krást, hrát snad i automaty, do práce se nehnal a hrozilo, že by nás navštívil exekutor. Já doma vydržela nejdéle a to přesto, že jsem ze svých sourozenců nejstarší. Tak trochu jsme si vzájemně pomáhali, já s palacením nájmu a tím pádem jsem mohla šetřit. Měla jsem tam svůj pokoj a tím i své soukromí. S mamkou si docela dobře rozumíme, chodila ke mě na televizi a také jsme dost často spolu probíraly spousty věcí, trápení a podobně.
Dnes již bydlím sama v malém bytečku. Rodiče navštěvuji jednou až dvakrát týdně a hrozně ráda. Zatím je pro mě velice těžké si představit, že tu jednou nebudou. Možná je to také tím, že jsem já ve svém osobním životě neměla štěstí na muže a jsem zatím takzvaně singl (ale pevně věřím, že se se to časem změní).
Myslím si, že mě mí rodiče naučili samostatnosti a úctě. Když tak dnes koukám, kolem sebe, vidím, jak spousta mnadých lidí své rodiče jen využívá, tahá z nic peníze, jak se spousta mladých nedokážou o sebe postarat a i v dospělosti za ně osobní věci vyřizují rodiče. Někdy je to úsměvné, někdy spíše k pláči.
Bobi2
Pozn. red.: Text neprošel jazykovou korekturou.
Téma dne 17. února 2012: Jak často se vídáte s rodiči?
- Jak často se vídáte s rodiči?
Kontakt s rodiči, to je velké téma. Každý vnímáme jinak a každý k nim máme jiný přístup. Někdo kladný, někdo záporný. Pevně ale věřím, že nikomu nejsou rodiče tak říkajíc „jedno“. Pište mi své příběhy o tom, jak často se s rodiči stýkáte a proč. Modelů je mnoho, někdo vídá rodiče každý den, někdo další jednou za rok. Jsem zvědavý, jak je to u vás! Za svůj příběh můžete získat dárkový balíček čokolád Merci v hodnotě 500 korun s díkem pro rodiče za to, že jsou.
Váš příspěvek ať je dlouhý alespoň jako předchozí podstavec a zašlete ho nejpozději 17.2.2012 do 15.30 hodin na e-mailovou adresu redakce. Tedy chcete-li mít šanci na uveřejnění.
- E-mail redakce: Redakce@zena-in.cz
- Heslo (předmět e-mailu): KONTAKT S RODICI
Nový komentář
Komentáře
pravda
...každý dle svého uvážení...
Partnera pro společný život určitě najdeš,hlavně,ať je solidní jako Ty!!!!
Bobi, budeš asi příliš zodpovědný člověk, možná to má vliv na Tvůj osobní život.
Přeji ti, abys brzy našla podobně naladěného partnera!
Život není peříčko a tahle doba tomu jen napomáhá.
Je to opravdu někdy těžké v té rodině
Vztahy v rodině bývají občas zapeklité,tak alespoň na tebe se můžou rodiče spolehnout.
Přeji hodně štěstí v osobním životě a spolehlivého,laskavého partnera.
je to smutné, ale bohužel i to se stává
Těžko se to dá ovlivnit. Jak si to v rodině udělají, tak to potom funguje.
Někdy se to v rodině zvrtne
taky to vidím teď hodně kolem sebe, jak děti tahají z rodičů jen peníze a nejsou schopny pro rodiče něco udělat!!
Já mužu říct,že ze mě naši vychovali tvora samostaného :) rodiče potřebuju,o tom žádná..ale ne na to,aby za mě něco řešily či mi přispívaly na život či podobně..Potřebuje je proto,že je mám strašne moc ráda,že mi dokážou vždy poradit..a proto,že je to prostě maka a taťka- a ty prostě k životu potřebuje každý, i když je třeba už dávno dospělák:) Mamča umí pořád pofoukat bebínko,tatka umí pořád pohladit..Oba umějí pořád naslouchat mým problémum a trápením..I když se už nejedná o rozbité koleno,a ani o "velmi vážné" starosti kolem první lásky..Pořád tu pro mě jsou,a já pro ně.) Občas si prostě potřebujeme s mamkou na ty naše chlapy zabrblat do telefonu
občas mi tatka musí sdělit,jak to má strašne težké,protože musí žehlit (nemusí,ale brblá:))..Prostě sdílíme snad vše:) i když má skvělého chlapa..skvělou sestru a i pár přátel..mamka a taťka prostě konkurenci mít nemužou:)
Bobi2 - přeju Ti,aby si se spokojeně "odsinglila" a byla spokojená:) A rodičum at se daří co nejlépe:)
koukám, že nemám jenom já takového brášku, je to hrozné
Je to smutné,každý jsme jiný a proto věřím,že i vám se povede najít si k sobě hodného a laskavého přítele
Vidím že to neměli lehké..ale láska vynahradí vše
To si asi rodiče užili se synem
, ještě že měli tebe