Naši spoluobčané s odlišnou sexuální orientací to nikdy neměli jednoduché. Dnešní doba je k nim již schovívavější a nepovažuje jejich zaměření za trestné, nicméně ještě stále nejsou bráni ve společnosti tak, jak by si představovali. Ale troufnu si říct, že dnes se na onu 4% menšinu nikdo (nebo málokdo) dívá skrz prsty a v kontaktu s nimi se zaměřujeme spíš na lidské hodnoty a kvalitu člověka jako takového.

Jaké postavení ale měli tito lidé před osmdesáti lety? Pojďme se podívat.

Citát:

Homosexualita. Konkrétní sexuální cit.

To jest cit k osobám stejného pohlaví, což je proti přirozenosti. V ústrojích pohlavních vzniká dráždění a napětí, které touží po vybití. V mozku vzniká představa upínající se k ženě, která poskytuje dokonalý a pohodlný úkoj - tedy ve spojení s osobou druhého pohlaví.

Zárodek lidský je vždy prvotně dvojího pohlaví – bisexuální – než se pohlaví rozliší. Může se však státi, že v muži zůstává jistá část zárodku ženského, a tak má muž snížený cit k ženám a více náklonnosti k mužům. To je homosexulita vrozená.

Je také homosexulaita získaná, a sice onanií, která zatlačuje nutnost ženy k ukojení pudu a spokojí se s uctíváním mužského údu pohlavního. Této neřesti propadají lidé degenerovaní, duševně abnormální, mravně chybní, pijáci, epileptikové apod.

Homosexualita může býti rázu mužského, nebo ženského. Může i souložiti se ženou, ale představuje si muže. Má-li typ ženský („urnina“), myslí a cítí jako žena, fintí se a šije jako žena a ideálem jeho je muž, kterého si také při onanii představuje. Někdy má i pánev a prsa ženským podobné.

U Řeků, Římanů a národů východních bývala láska mezi muži zcela obyčejným zjevem. Boháči a císařové vydržovali si své milce, třeba vedle prostitutek. Však také úpadek mravní přivodil pád celých říší.

Milkování mezi muži je vždy protivné a nepřípustné. Někteří cítí tuto náklonnost velice trapně a hledají pomoc lékařskou. Jisto jest, že hypnosou dají se docíliti dobré výsledky.