V dnešní době těžíme z nejnovějších poznatků zdravovědy a lékařství. Víme, jak se správně stravovat, jak se hýbat, máme dostupné - a řekla bych „osvícené“ informace - které se týkají sexuálního života. Víme, jak se správně postarat o své čerstvě narozené miminko – zkrátka jsme lidmi své doby.
Napadlo vás někdy, jak se s péčí o své zdraví vypořádávali naši předkové? Co považovali za správné a co za škodlivé?
Pojďme si společně zalistovat knihou „Domácí lékař“, která vyšla před přibližně osmdesáti lety. Zjistíme, že spousta lékařských doporučení a rad je platná i v současné době, uvidíme ale také, jak se v některých směrech myšlení a názory postupem času proměnily.
Dnes nahlédněme našim babičkám a prababičkám do jejich nejintimnějšího soukromí. Jakpak byly asi – coby malé holčičky - poučeny o něčem tak přirozeném a normálním, jako je menstruace?
Citát:
„Panenství. Poučení.
Děvče pomalu dospívá svého třináctého roku, pořád ještě sice jest dítětem, ale přece poněkud jiným, než stejně starý hoch. Ten je pořád ještě hravý, děvče už začíná býti vážným, rozumějším. Ale nápadnější změna se stala na těle dívčím. Prsy se zvětšily, vystupují polokulovitě nad hrudník, hyždě a stehna se zakulacují….tyto známky praví bdělé matce, že brzy dostaví se nejdůležitější známka ženské pohlavní dospělosti, t.j. čmýra čili měsíčky, známé také pod cizím jménem perioda nebo menstruace.
Teď nastal čas, kdy jest povinností pečlivé matky, aby dceru svou připravila jemně a šetrně na to, že se asi brzy dostaví již měsíčky. V důvěrném rozhovoru vyloží matka dcerušce, že každá zdravá žena v pravidelných lhůtách časových krvácí z rodidel. Krvácení to poprvé nejčastěji přichází kolem 14. roku, trvá obyčejně tři, čtyři dny, někdy něco více, někdy méně. A protože dcerušce už bude brzy 14 let, aby se toho neděsila, když by toto krvácení se dostavilo, jelikož toto krvácení neznamená něco chorobného, nýbrž značí, že z děvčátka stala se dospělá panna.
Proč a za jakým účelem se tak děje to, že jest tajemstvím přírody, kterého si dosud neumíme
…ačkoliv pravidelné měsíčky nejsou chorobou, přece jest nutno děvčeti býti opatrným, aby z pravidelných měsíčků nestaly se nepravidelné, které přece potom značí, že tělo stalo se chorým. Proto v době čmýry musí se děvče uvarovati všeho rozčilování mysle, neboť působením rozčilující četby, divadla a p., může se krvácení zvětšiti, ztráta krve je zbytečně velká a zeslabuje útlé ještě tělo děvčete….
….zejména klademe velkou váhu na to, aby v době čmýry děvče varovalo se koupání v řece ve studené vodě, aby varovalo se namáhavých pochodů, tance a těžké práce tělesné i duševní.“
Příště se podíváme, jak bylo před osmdesáti a více lety nahlíženo na onanii.
Nový komentář
Komentáře
mám tu knihu doma
Sitta: moje babička /*1890- 1986 / používala pletené vložky v několika vrstvách. Byly dost tlusté. Takové obdélníky. Na kratší straně měly asi 20 cm šňůrku. Kolem pasu měla také šňůrku zavázanou na mašličku. Ze sňůrky kolem pasu visela vpředu i vzadu šňůrka, ke které se přivázala pletená vložka. Ty se po upotřebení házely do vědra a babiččina maminka pak jednou týdně použité vložky oprala. Prababička měla 4 dcery a 4 syny.
Ještě v dřívějších dobách používaly ženy látky a ještě dříve odcházely mimo muže a menstruovaly. Jejich menstruace nebyla silná jako v současné době. Někde na netu jsem četla, že do roka nebylo 12 menstruací, ale podstatně méně.
Já jsem tak dlouho s informací dceři otálela, až mi ve 13 letech jednou řekla:"Jo, jen ti musím říct, že mám menstruaci.Nic mi nepovídej, všechno vím."Dnes je lékařka.
Simba: To je pravda
Mě teda čmýra v tanci nepřekáží, naopak brišnění při čmýře pomáhá.
Ale poučení naštěstí přišlo včas
Já jsem poučení dostala až to přišlo ,
byl to šok.
Pokud chcete někdo na moji zprávu reagovat pošlete mi vzkaz.
Nemám čas se sem vracet.
Docela to sedí. Až na to uvarovati všeho rozčilování mysle, neboť působením rozčilující četby, divadla a p.,
Docela psina.
Zajímalo by mě, jestli za sto let budem lidem, kteří si přečtou naše dnešní lékařská doporučení, připadat taky jako křováci
Už se těším na další článek
oba dily domaciho lekare mam po pra pra teticce. jsou v nich rozkladaci papirove anatomicke modely. v jednom dilu je nahata zena, ktera vypada jako panenka na hrani, v druhem dilu je muz v zahadnych platenych turbanovitych trenyrkach. je to sila a doporucuju jako povinnou cetbu kdyz na nekoho padne stesk po zlatych starych casech.
Meryl: jako vždy
Ťapina: zase refresh.......
Tak kdyby mě mamka poučovala o těchhle věcech před 14. rokem, tak by asi mírně zaspala, dostala jsem to poprvé ve 12
A bolesti břicha jsem teda měla, omluvenky z tělocviku klasika a jednou mě dokonce museli odvézt z vyučování, protože jsem se tam svíjela a nebyla schopná ani sedět na židli. O Ibuprofenu mi mamka řekla až později, protože ho sama neznala - nepotřebovala. To se tak někdo má. Teď s HA jsem už taky v pohodě.
Valerie: nerikala jsem, ze to tak MUSI byt!
A doufam, ze ani NENI!
Sanofi: Prkenice jsme v porodnici měly taky.A k tomu zákaz nošení spodního prádla.Bylo docela umnění se vyspat a v noci prkenici neztratit.
Já jsem z těch "silných" ročníků, které v pubertě stály na vložky fronty. Děs! Když už na nás přišla řada, dostala jsem balíček něčeho měkkého, zabaleného v síťce. Vložky tohoto typu lehce "vylétly" cestou na nákupy na záda:o)) Já tohle fakt zažila. Po několika letech jsem pak v porodnici dostala vložku,tzv.prkenici. Taky paráda:o)) Štěstí, že tohle máme za sebou aneb ať žijí křidélka:o))
Fronty si pamatuji taky. My v té době byly doma 3 ženský. No hrůza. Jinak Meryl: skvělý článek
Zajímavé.Těším se na příští.