Polévka je grunt, a kdo jí nejí, ten je špunt! Sice jsem špunt, i když polévky se u nás konzumují na litry, ale přesto na ně nedám dopustit. Dle gastroenterologa MUDr. Pavla Kohouta, Ph.D. jsou právě polévky vhodným stravovacím řešením pro dnešní uspěchanou dobu, neboť jejich příprava nebývá náročná a nezabere mnoho času. Při vhodně volených surovinách lze polévku připravit velice dietně.

 

Polévková historie

První polévku prý uvařil člověk už před 9500 lety, ale kdo ví… Tento více či méně tekutý pokrm byl vždy považován za jídlo chudších vrstev. Často býval také jediným teplým jídlem za celý den. Nejčastěji se u nás vařily polévky ze zelí, mrkve, hrachu a jen výjimečně se zahušťovalo moukou. V 15. a 16. století připravovaly hospodyňky například polévku z povařeného propasírovaného sýra či tvarohu. Oblíbená byla také hrachová, ta se skládala pouze z vody a hrachu, někdy se přidával petrželový kořen.
Polévkový pochod napříč všemi vrstvami šla polévka pivní, jenž byla považována za léčivou a „ordinovala se“ nemocným, rekonvalescentům a ženám po porodu. Pivo však v té době ještě rozhodně nevypadalo tak, jak jej známe dnes. Díky technologii přípravy obsahovalo pravděpodobně daleko více vitaminů a minerálů než jeho dnešní příbuzní.
Oblíbený byl též takzvaný „oukrop“ nebo-li česnečka, ta se připravovala pouhým přelitím krajíce chleba potřeného česnekem horkou vodou s kmínem a trochou sádla.

Masové polévky se vařívaly především ve sladké Francii a považovaly se stejně jako polévky pivní spíše za lék než za pokrm. V našich zeměpisných šířkách lze najít zmínky o masitých vývarech v kuchařských knihách z 18. a 19. století.

 

Jsou polévky zdravé?

Důležitým výživovým argumentem pro konzumaci polévek je, že se jedná většinou o nízkokalorické jídlo. Mnoho druhů těchto tekutých pokrmů obsahuje všechny základní živiny (bílkoviny, tuky, sacharidy) v ideálním poměru. Vitaminy a minerály spolu s vlákninou ze zeleniny jsou bonusem navíc. Tělu tak dodáme potřebnou energii a pocit sytosti. Jak uvedl doktor Kohout: „Teplé jídlo sice není nutností, ale dovede organismus příjemně relaxovat“.

Méně vydatné polévkové varianty mohou vytvořit předehru k hlavnímu jídlu, protože podněcují žaludeční sliznici k trávení a mírným drážděním zvyšují sekreci žaludečních šťáv, tak připraví žaludek na hlavní chod.

V neposlední řadě je poměrně důležitá role polévek v pitném režimu. Podle aktuálních výživových doporučení by měl dospělý jedinec vypít 2,5-3 l vody. Ovšem ne každý z nás je takového výkonu schopen. Proto talíř polévky, obsahující přibližně čtvrt litru vody, nám může být v tomto ohledu užitečným pomocníkem.

Zvláštní úlohu hraje polévka ve výživě nemocných. Její tekutá konzistence ji činí snadněji poživatelnou a správně volené ingredience umožní její užití místo hlavního jídla.   

 

Hubneme s polévkami

Vhodně připravená polévka je nízkokalorické jídlo a její častá konzumace jednoznačně nevede ke zvyšovaní hmotnosti. Je prokázáno, že polévka přijímaná před hlavním jídlem rozloží příjem stravy do delšího časového úseku, a snižuje tak následný pocit hladu. Takže při dalším poledním chodu již nedochází k příjmu tak velkého množství potravy.
Osm let trvající francouzská studie, která sledovala více než 5000 osob, jednoznačně potvrdila, že lidé, kteří konzumují polévku 5-6x týdně, mají ve srovnání s těmi, kteří ji tak často nejedí, nižší energetický příjem, a tedy i nižší hmotnost. Ukázalo se dokonce, že milovníci polévek přijímají celkově méně tuků, mají nižší hladinu cholesterolu, větší příjem vitaminů a obecně lepší stravovací návyky. Výzkum mimo jiné prokázal i pozitivní vlastnost polévek jako „sytičů“. Ti, co konzumovali před hlavním jídlem polévku, snížili svůj energetický příjem při obědě zhruba o 20 %.

Polévky vždy vybírejte s ohledem na další chod, sytější husté polévky jej pak mohou plně nahradit. V žádném případě není nutné polévky zahušťovat moukou či jíškou. Filip Sajler, člen Českého národního kulinářského týmu, doporučuje zahušťovat částí rozmixované vařené zeleniny, kterou vyjmeme z polévky. Druhou část zeleniny ponecháváme jako zavářku. Bramboračku a podobné polévky vám dobře zahustí i rozvařená pohanka lámanka či jemně mleté obilné vločky.

 

Národ český - polévkový

Obrovskou výhodou polévek je fakt, že je lze připravit na mnoho způsobů, takže se jimi téměř nelze přejíst. Použitím nejrůznějších druhů zavářek, koření, bylinek a dalších surovin získáme prakticky nekonečné množství druhů. Češi mají polévky rádi, například podle ankety na webových stránkách nadoma.cz  má z celkového počtu 3 400 čtenářek, polévky rádo celých 93 %! Přes 60 % respondentek jí polévku 3x týdně. A která že polévka je v našich končinách nejtradičnější? Asi jste správně uhádli, že bramboračka. Alespoň to potvrzují výsledky malého průzkumu výše uvedeného serveru.  Na dalším místě se umístila kulajda, dále kyselo, zelňačka a česnečka.

A co čtenářky ŽENY-IN, mají rády polévky?

A jakou polévku nejraději konzumujete?
K
teré se obloukem vyhnete?

Zdroj: Tiskové setkání za účasti gastroenterologa MUDr. Pavla Kohouta, Ph.D. a kuchaře a člena Českého národního kulinářského týmu Filipa Sajlera