645e16440c95eobrazek.jpg
Foto: Shutterstock

Samoregulační detox

Zkoušíte na jaře rádi různé detoxikační kúry? Možná vás překvapí skutečnost, že naše tělo je natolik důmyslné, že má vlastní nepřetržitě probíhající detoxikační systém, který funguje 365 dní v roce a nežádoucí toxiny se snaží z těla odstranit vlastními silami. Toxiny jsou vylučovány pocením, močí, stolicí, ale i hlenem či slzami. „Tento systém funguje prostřednictvím orgánů, jako jsou kůže, játra, ledviny, střeva, lymfatický systém či plíce. Funkci nejen těchto orgánů, ale celého našeho organismu ovlivňuje významnou měrou kvalitní, vyvážená a pravidelná strava, která by měla tělu dodat dostatek živin, energie, aminokyselin a dalších důležitých látek. Právě zmíněné aminokyseliny podporují tělo v jeho detoxikačních schopnostech,“ vysvětluje Mgr. Kateřina Šimková, nutriční specialistka ze Zdravého stravování, která navrhuje zdravé jídelníčky formou krabičkové diety. Detox pomocí správné životosprávy je rozumnou cestou po celý rok, nejen s příchodem jara. Podíváme-li se na naši stravu dnes a porovnáme-li ji s našimi předky, zjistíme, že se jedlo mnohem více neupraveného ovoce, zeleniny, ořechy, nezapomínalo se na obiloviny, luštěniny, bylinky či semínka. Strava byla kdysi mnohem bohatší na základní živiny, zmíněné aminokyseliny, enzymy, vitamíny i minerální látky, tedy vše, co potřebujeme k udržení zdravého těla. Nastavením správné životosprávy, vyvarováním se stresu a zapojením pohybu můžeme učinit mnohé, abychom se v budoucnu nemuseli trápit dnes častými civilizačními chorobami.
 
Lehká strava tělo nezatíží

Současná doba přeje nadměrné konzumaci nezdravých potravin, které náš organismus přetěžují. Ládujeme do sebe jídlo s nežádoucími příměsemi, rafinovanými cukr, škroby, nasycenými tuky či stimulanty. Chceme-li své tělo udržet ve zdravé kondici, všechny nežádoucí potraviny, které intuitivně známe, v jídelníčku musíme omezit a zaměřit se na konzumaci prospěšné tělo nezatěžující stravy. Velké téma, a nejen aktuální doby, je konzumace masa. Maso představuje významný zdroj živočišných bílkovin s plnohodnotnými aminokyselinami, avšak jeho častá konzumace má svá úskalí. „Rostlinná strava by v našich jídelníčcích měla rozhodně převažovat. Mnoho z nás má maso na talíři téměř denně, ale nemusí tomu tak být. Maso postačí zařadit do jídelníčku 1-2x týdně. Dosavadní výzkumy ukazují přímou souvislost mezi konzumací červeného masa a rakovinou slinivky a prostaty, zároveň dnes již také víme, že nadbytek živočišné stravy v dlouhodobém horizontu přispívá ke vzniku kardiovaskulárních chorob, karcinomu tlustého střeva i zvyšování krevního tlaku. Nadmíra živočišných bílkovin navíc způsobuje rychlejší stárnutí buněk a přispívá ke vzniku vybraných civilizačních chorob,“ vysvětluje Monika Vokřínková, garantka projektu PRO Planetu. Do jídelníčku zařaďme především zeleninu, ovoce, obiloviny, luštěniny a naše tělo nebude s odezvou dlouho otálet.
 
Alternativy v roli pomocníka

Vydat se cestou rostlinného stravování nám mohou pomoci rostlinné alternativy živočišných výrobků, jako jsou veganské burgery, karbanátky, sýry či nemléčné nápoje či dezerty. Stoupající zájem těchto rostlinných alternativ dokazuje anketa projektu Rostlinně, ve které letos získal největší přízeň ovesný barista nápoj Oatly, loňskému žebříčku této ankety taktéž dominovaly alternativy mléčných výrobků, například nemléčný fermentovaný dezert Ovsánek, zatímco předchozí ročníky vyhrávaly alternativy masa. Rostlinné náhražky masa se snaží strávníkům zajistit především dostatečný přísun bílkovin, proto se nejčastěji vyrábějí ze sóji, luštěnin či obilných alternativ. „Luštěniny mají mnoho zdravotních benefitů pro naše zdraví a výjimečnou surovinou je hrách, který je bohatý nejen na bílkoviny, ale také vitamíny skupiny B, minerální látky i vlákninu, kdy její vysoký obsah pomáhá čistit organismus od toxinů,“ dodává Monika Vokřínková, garantka projektu PRO Planetu. Strávníci si díky těmto produktům rozšíří své kuchařské obzory a jednodušeji svůj jídelníček přenastaví ve prospěch rostlinné stravy. Otazník občas vzniká u sóji, jejíž spotřeba dlouhodobě roste. „To, jestli je sója zdravá, se odvíjí od snědeného množství, přijímané formy a konkrétního konzumenta. Pokud sóju, respektive kvalitní sójové výrobky, zařadíme do pestrého jídelníčku dospělých, tak můžeme říci, že je sója zdravá, protože se jedná o luštěninu velmi bohatou na vlákninu a rostlinné proteiny. Já s nimi v rámci pestrých jídelníčků pro krabičkovou dietu velmi ráda pracuji, neboť skýtají přínosnou nutriční nadstavbu. Většina živočišných bílkovin je plnohodnotná, neboť má všechny esenciální aminokyseliny. Abychom dosáhli plnohodnotnosti rostlinných bílkovin, musíme vzájemně kombinovat například obiloviny s luštěninami, luštěniny s ořechy a semeny, zeleninu s obilovinami či luštěninami. Pokud se podíváme na sóju z pohledu tuku, tak polynenasycených mastných kyselin najdeme v sójovém oleji například 4x víc než v rybím tuku. Příznivý je i obsah kyseliny linolenové,“ uzavírá Mgr. Kateřina Šimová, nutriční specialistka ze Zdravého stravování.

Zdroj informací: tiskové informace, Monika Vokřínková, Projekt PRO Planetu, Mgr. Kateřina Šimová, Zdravé stravování