Gulášek, taková mňamka, šťavnaté masíčko, štiplavá šťávička a vše doladěno domácími obrovskými fazolemi – těmi od babičky, ty jsou nejlepší! Ano, do jisté doby to bylo skutečně mé nejoblíbenější jídlo. Rodina mě nesnášela, jakmile se z vedlejšího pokoje ozvalo: ,,Co bude na oběd?“, všichni s nadějí v hlase doufali, že jim neodpovím: ,,Náš domácí fazolový gulášek!“ a bohužel se toho příliš často nedočkávali:)

Že nemůžete být závislý na jídle? Ale můžete a klidně i na fazolovém guláši. Následky jsou sice druhý den krajně nespolečenské (když se vám vzdouvá přikrývka doma, je to víceméně v pořádku, když vám jeden „fazol“ vyletí na návštěvě je to pořádné faux pas – jak jim asi máte vysvětlit, že jste jedli fazole????). Manžel se zálibou konstatoval: ,,Dneska fazole, zítra yperit...“ A měl s tím pokaždé pravdu. No a co...

Moje láska k fazolovému guláši se však jednoho dne vypařila, ba co víc, od té doby jsem zkrátka a dobře guláš neuvařila. Ani nic, co jsem v minulosti kuchtila v „tlakáči“. Ano, už Vám jistě dochází celá pointa příběhu... Když jsem se jednou dala do ukuchtění dalších tří litrů fazolkového gulášku, odběhla jsem k telefonu. Tlakáč počká, vždyť jsem to dala teprve teď vařit. Bohužel jsem neměli žádný super moderní tlakáč, který vám začne pískat nebo se sám vypne a podobné moderní záležitosti. Měli jsme ten klasický, ten, co dělá nejvíce neplechy...

Samozřejmě, že jsem se u telefonu zapomněla, zakecala... Zkrátka a dobře jsem klábosila, jak to jen my ženské umíme:) Od telefonní euforie mě probrala až neskutečná rána. Uvažovala jsem, zda s dcerou vidina gulášového obědu nesekla, nebo snad že by sousedi stěhovali staré piáno (které nikdy neměli)? Spoušť mě čekala v kuchyni. Fazole byly všude! Na stropě a digestoři byl jasně vidět „let tlakového hrnce vzhůru“. ,,Hm Hustone, máme problém...“ – naivně jsem si pomyslela. Odkopla jsem toho plechového zrádce do největšího kouta a dala se do úklidu.
Co řeknu manželovi, až tu spoušť uvidí??? Fazole z podlahy a maso z plyňáku jsem jakž takž očistila, co ale s fazolema a masem na stropě? Jakmile to manžel viděl (resp. už v předsíni ucítil) nevěřil vlastním očím. Možná jsem na chvíli uvažovala, že se o něj pokouší infarkt. Dostala jsem do rukou špachtli a už jsme dřeli zaschlé fazole ze stěny....Následující den se malovalo. A víte, kde skončil ten hloupý plechový nesmysl?? U první popelnice, kterou jsem při své cestě s taškou sádry, barvy a fazolí potkala!

Krásný den přeje Zdeničkaa

pozn. red.: text nebyl redakčně upraven

Z tlakového hrnce jsem měla vždycky respekt... když začal nezvykle prskat, opustila jsem kuchyň a čekala, co bude! :)

Dnešním tématem jsou

VAŠE OBLÍBENÁ JÍDLA, KTERÁ DOMA PŘIPRAVUJETE!

Pište, posílejte recepty, diskutujte, perte se za vaši nejlepší svíčkovou!

Které je u vás to nejoblíbenější jídlo? Co milujete vy, přítel, manžel, děti, tchyně, soused? Jak probíhá příprava, jste pečlivka, nebo máte za půl hodiny navařeno? Dneska se pořádně nadlábnem! Tak pište, jaký je koloběh jídel právě u vás! Inspirujte ostatní...

Pište mi na redakce@zena-in.cz

předmět JÍIDLO

Nejlepší příspěvek odměním hezkou sadou bambusového prostírání na stůl. Těšte se!

prostirani

Reklama