Gulášek, taková mňamka, šťavnaté masíčko, štiplavá šťávička a vše doladěno domácími obrovskými fazolemi – těmi od babičky, ty jsou nejlepší! Ano, do jisté doby to bylo skutečně mé nejoblíbenější jídlo. Rodina mě nesnášela, jakmile se z vedlejšího pokoje ozvalo: ,,Co bude na oběd?“, všichni s nadějí v hlase doufali, že jim neodpovím: ,,Náš domácí fazolový gulášek!“ a bohužel se toho příliš často nedočkávali:)
Že nemůžete být závislý na jídle? Ale můžete a klidně i na fazolovém guláši. Následky jsou sice druhý den krajně nespolečenské (když se vám vzdouvá přikrývka doma, je to víceméně v pořádku, když vám jeden „fazol“ vyletí na návštěvě je to pořádné faux pas – jak jim asi máte vysvětlit, že jste jedli fazole????). Manžel se zálibou konstatoval: ,,Dneska fazole, zítra yperit...“ A měl s tím pokaždé pravdu. No a co...
Moje láska k fazolovému guláši se však jednoho dne vypařila, ba co víc, od té doby jsem zkrátka a dobře guláš neuvařila. Ani nic, co jsem v minulosti kuchtila v „tlakáči“. Ano, už Vám jistě dochází celá pointa příběhu... Když jsem se jednou dala do ukuchtění dalších tří litrů fazolkového gulášku, odběhla jsem k telefonu. Tlakáč počká, vždyť jsem to dala teprve teď vařit. Bohužel jsem neměli žádný super moderní tlakáč, který vám začne pískat nebo se sám vypne a podobné moderní záležitosti. Měli jsme ten klasický, ten, co dělá nejvíce neplechy...
Samozřejmě, že jsem se u telefonu zapomněla, zakecala... Zkrátka a dobře jsem klábosila, jak to jen my ženské umíme:) Od telefonní euforie mě probrala až neskutečná rána. Uvažovala jsem, zda s dcerou vidina gulášového obědu nesekla, nebo snad že by sousedi stěhovali staré piáno (které nikdy neměli)? Spoušť mě čekala v kuchyni. Fazole byly všude! Na stropě a digestoři byl jasně vidět „let tlakového hrnce vzhůru“. ,,Hm Hustone, máme problém...“ – naivně jsem si pomyslela. Odkopla jsem toho plechového zrádce do největšího kouta a dala se do úklidu.
Co řeknu manželovi, až tu spoušť uvidí??? Fazole z podlahy a maso z plyňáku jsem jakž takž očistila, co ale s fazolema a masem na stropě? Jakmile to manžel viděl (resp. už v předsíni ucítil) nevěřil vlastním očím. Možná jsem na chvíli uvažovala, že se o něj pokouší infarkt. Dostala jsem do rukou špachtli a už jsme dřeli zaschlé fazole ze stěny....Následující den se malovalo. A víte, kde skončil ten hloupý plechový nesmysl?? U první popelnice, kterou jsem při své cestě s taškou sádry, barvy a fazolí potkala!
Krásný den přeje Zdeničkaa
pozn. red.: text nebyl redakčně upraven
Z tlakového hrnce jsem měla vždycky respekt... když začal nezvykle prskat, opustila jsem kuchyň a čekala, co bude! :)
Dnešním tématem jsou
VAŠE OBLÍBENÁ JÍDLA, KTERÁ DOMA PŘIPRAVUJETE!
Pište, posílejte recepty, diskutujte, perte se za vaši nejlepší svíčkovou!
Které je u vás to nejoblíbenější jídlo? Co milujete vy, přítel, manžel, děti, tchyně, soused? Jak probíhá příprava, jste pečlivka, nebo máte za půl hodiny navařeno? Dneska se pořádně nadlábnem! Tak pište, jaký je koloběh jídel právě u vás! Inspirujte ostatní...
Pište mi na redakce@zena-in.cz
předmět JÍIDLO
Nejlepší příspěvek odměním hezkou sadou bambusového prostírání na stůl. Těšte se!
Nový komentář
Komentáře
enka1 — #13 Nebo hlívovej
A syrovinkovej gulášek, to je věc
Fazolovej guláš je super
, papiňák ale nepoužívám, když ho náhodou vytáhne manžel, obcházím ho se strachem v očích
Čekala jsem antipapiňákové příspěvky, ale tolik poserek?

Ale chápu vás, co máte špatnou zkušenost...
Když začne papiňák prskat, zmenšit oheň a hotovo
, vypnu, upustím vařečkou páru a je to, ale dlouho jsem v nich nic nevařila 

, nevím proč, mě to nechutná z něj 
Fazole nejím


lleennaa — #4 tak to já strkala ruku do trouby v chňapce s magnetem,přicvaklo mi ji to k vršku trouby v okamžiku držení pekáče,to byla spoušť
ja ho nemam ani doma, me proste jidlo z papinaku nechutna, mam svoje zeleznaky a v tech se mi vari dobre...
úžasně napsaný příběh, opradu jste mě pobavila
, i když mi je jasný, že to asi moc k smíchu nebylo

Tak to já mám respekt v kuchyni absolutně ze všeho: nůž mi spadl na nohu, sedla jsem si na vidličku, na stehna jsem si vylila vroucí olej, jednou jsem rukou čapla pokličku, když mi chtěly zdrhnout erteple...a jednou se mi podařilo málem vyhořet (chytla mi utěrka,když jsem přesouvala hrnec z jednoho vařiče na druhý)...možná bych si ještě na něco vzpoměla
enka1 — #2 Papiňák používám 20 let a nikdy mi nebouchnul, ale tohle téma už jsme tu rozebíraly. Chce to opravdu jen stále čistý ventil
Zrovna dneska vařím (bramborový) guláš s velikými červenými fazolemi