Když jsem se dozvěděla, že s vámi budu dělat rozhovor, hned mi na mysl padl váš legendární notýsek. A prý je vaše nová kniha Strážce nádrže inspirována právě jím. Je to pravda?
Je to pravda. Já ale nemám jen jeden zápisníček. Od studentských let si kupuji malé sešity formátu slovníčku, když jej popíšu, schovám si ho. Teď je to už pořádný komín.
Když jsem se dostal do věku, kdy už si uvědomuji, že mi moc let už asi nezbývá, rozhodl jsem se, že je projdu, protřídím a pročtu. Četba to byla občas docela trapná a říkal jsem si: „Bože, proč sis tohle zapsal?!“ Ale našly se tam vedle těch plev i zrnka, kterých by byla škoda nevyužít.

A tak vzniknul Strážce nádrže...
V hlavě jsem měl myšlenku, která se zrodila v Jizerských horách. Jsou tam dvě přehrady, jedna se protrhla a druhá ne. Jmenují se Protrženka a Souš. Obě byly postaveny v témže roce a stejnou metodou. Napadlo mě proto, že musí mít lidé, kteří u Souši žijí, strach a potřebují nějakého strážce, který by na ní dával pozor. A tam ten nápad vzniknul – Strážce nádrže.
Napadlo mě také, že by jeho zprávy o stavu nádrže mohly být formou dopisů, protože do dopisů se vejde všechno a všechno také unese. Měl jsem tedy nit, na kterou se ta zrnka z mých zápisníků dala hezky napojovat.

Musel jste téma nádrží studovat?
Ano, opatřil jsem si materiály, jak k té tragédii s protržením došlo. A byla to skutečná tragédie, k níž došlo během první světové války a tehdy ještě ta nádrž byla napuštěná jen do 1/3 a mělo to oběti na lidských životech, voda zničila okolní továrničky a mlýny... Tato událost slouží Smrčkovi, strážci nádrže, k tomu, aby se jeho milované přehradě nic nestalo.

Já už knihu četla a prozradím čtenářům, že pan Smrček býval také učitel. Nacházíte tedy v této postavě i sám sebe?
Ano. Je tam samozřejmě něco i z mých pocitů a názorů.

Cítím tam trochu i Cimrmanovského ducha. Je to tak?
Cimrmani se tam ocitli, protože mi to připadalo jako komická drzost, když Smrček v jednom svém dopise napíše, že se mu během představení nejvíce líbil Zdeněk Svěrák.

Když se vrátím zpět k vašim notýskům. Co všechno se v nich nachází? Hledáte v nich i vy sám zpětně třeba i nějaká moudra nebo poučení?
Nejsou to ani tak moudra jako situace, které mi někdo vyprávěl, co mi říkaly děti, když byly malí. Je to zkrátka taková směska.

Myslíte si, že z nich ještě něco „vytřískáte“?
Vypsal jsem si všechno, co by stálo za to, a ne vše se vešlo do knihy Strážce nádrže. Tak z toho snad ještě něco „vytřískám“.

Teď trochu odbočím, a protože jsme ženský magazín, zaměřím se na téma žen a lásky. Co vy a ženy? Jste šťastně ženatý, ve filmech ale často hrajete velké milovníky. Tak jaký je Zdeněk Svěrák ve skutečnosti?
Nejsem sám, kdo si spisovatelstvím dopřává a užívá to, co mu není v takové míře dopřáváno v životě.

Opravdu je, jak jste řekl, láska nemoc, ale zdravá?
Tohle už mi někdo říkal a já jsem mu na to odpovídal: „To je pěkný, od koho to je?“ Zapomněl jsem, že jsem něco takové kdy řekl.
Je to pravda, je to nemoc, která člověka oslepí, zbaví ho soudnosti, ale kdyby to nebylo, byli bychom ochuzeni.

Soutěž o knížku Strážce nádrže

Tři z vás mají nyní jedinečnou příležitost zasoutěžit si o novinku Zdeňka Svěráka. A my se ptáme:

Čeho byste si vy, jako spisovatelé, dopřávali, není-li vám to dopřáváno ve vašem životě?

  • Nejoriginálnější tři odpovědi vyhrají knížku Strážce nádrže.
  • Soutěž vyhlásíme ve středu 7.11.

Také si přečtěte:

Reklama