Od svých asi 30 let mívám občas věštecké sny, takže se mi zhruba rok dopředu zdálo o povodních na Moravě nebo o tsunami v Indonésii. Kromě povodní a záplav se to v mých snech hemží uragány, zemětřesením a dalšími skvělými zážitky...  Sny, které mi připadají důležité (ať už jde o ty věštecké nebo o ty, co - podle mne - souvisí s mým já), si již mnoho let zapisuji. Úplně nejsilnějším snem mého života však byl sen o stěhování národů. Tohle je přesné znění, které jsem si zapsala někdy před deseti lety:
 
Stěhování národů
Patřím k nějakému rodu, který je zde již tisíce let. Všichni víme, že se musíme přestěhovat někam hodně daleko, kde náš rod již kdysi dávno sídlil, pravděpodobně musíme jít kvůli nedostatku potravy. Je nás strašně moc, jdeme pomalu, v dlouhém dvojstupu, začátku ani konce nelze dohlédnout. Vím, že půjdeme mnoho let, než dorazíme na místo, a vím, že mnozí z nás tam nedojdou, protože cestu nepřežijí. Jdeme zledovatělou krajinou, jsme jen spoře oděni, je nám zima a máme strach a hlad. Jdu a vedu za ruku svého mladšího syna. Místo normální půdy jdeme po zledovatělé krustě silné asi 15 cm, pod kterou je voda. Cítíme se nejistě, může to kdykoli roztát. V jednom okamžiku se syn proboří a upadne do vody. Snažím se jej vytáhnout, mám šílenou hrůzu, že se mi tam syn utopí. S vypětím všech sil se mi to podaří. Jdeme dál a máme před sebou dalekou cestu a téměř žádnou naději...
 
 Kadla

Dobrý den, Kadlo.
Díky za příspěvek, i když se mi zdá, že spíše míří do minulosti než do budoucnosti. Leda byste byla v Číně.:) No snad to přežijete.:)

Napište nám, co se vám zdá! Redakce@zena-in.cz