Čistota, půl zdraví a platí to i u sazeniček
Pěstební nádoby, do nichž sazeničky budete rozsazovat, musí být dokonale čisté. To, aby v nich nepřebývala rezidua chorob a škůdců z předešlého roku, která by mohla následně napadnout i naši novou sadbu. Pokud nejsou zbrusu nové, je vhodné je po uplynulé sezóně nejen opláchnout vlažnou vodou, ale také dezinfikovat, například za pomoci octa.
Foto:Shutterstock
Zvolte správný substrát
Aby se sazeničky cítily jako v peřince, je důležité zvolit správnou zeminu. Měla by být dobře propustná, lehká a přiměřeně výživná. Pokud substrát kupujete, nevyplatí se experimentovat – sáhněte po speciálním, pro semena a sazenice. Bude obsahovat vše, co pro svůj zdárný růst potřebují. Nechcete utrácet? Pozvěte si na pomoc krtka, respektive využijte jeho již vykonané práce. Zemina z krtinců je totiž pro pěstování rostlin ideální. Stačí k ní přidat část kompostu, písku a provzdušňující prvek, například perlit. Bojíte se škůdců nebo plevelů? Substrát předem propařte, čímž ho dezinfikujete.
S hnojením nespěchejte
Semínko má pro úspěšný start dobrý základ, proto rostlinka první týdny přihnojování nepotřebuje. Naopak by jí škodilo. Veškerou svou energii totiž potřebuje zpočátku vložit do budování životaschopného kořenového systému, ne do růstu samotné rostlinky do výšky. „Více živin je potřeba až po zhruba měsíci až dvou, kdy sazenice mají už několik pravých listů. Tyto živiny většinou zajistí volba výživnějšího substrátu pro finální přesazení,“ doporučuje pěstitelka a bloggerka Denisa Markaczová.
Rostlinky přesaďte včas
Jakmile rostlinky po hromadném výsevu vzejdou, začte jim být nádoba brzy malá. Kdy je nejvhodnější chvíle k přesazení jednotlivých sazeniček do vlastního příbytku? Poznáte to podle lístečků. „První pikýrování, tedy přesazení rostlin do větších, samostatných nádob, provádíme, když rostliny vytvoří jeden set pravých listů. První listy, které rostlinka vytvoří, jsou děložní, a nemají tvar specifický pro danou rostlinu. Je to důležité, aby si sazenice nestínily, a aby mezi nimi byla dostatečná cirkulace vzduchu. Potřebují prostor pro vývoj svých kořenů, které by se jinak do sebe mohly zamotat a přesazování by tak bylo problematické. Proto bychom je měli přesadit do větších nádob alespoň dvakrát před tím, než je zasadíme na záhon,“ vysvětluje Denisa Markaczová.
Jestliže jsou ale rostliny vytáhlé, zkroucené, neduživé a už i poléhají po substrátu, čekat nelze. „V takovém případě je určitě dobré zkusit je přesadit dříve ještě než mají pravé lístky. Je to trošku riskantnější, aby se rostlinky ujaly, ale zároveň je to řešení, které vám pomůže, protože jakmile začnou poléhat, začnou i hnít a plesnivět, takže o ně stejně přijdete. Určitě tedy stojí za risk zachránit alespoň nějaké sazeničky,“ doporučuje pěstitelka, bloggerka a školitelka začínajících zahrádkářů Daniela Hořínková s tím, že u rajčat, paprik nebo salátu můžeme ponořit celý stonek do hlíny až po první děložní lístky. Ty už by ale do hlíny rozhodně přijít neměly, protože by zahnívaly.
Foto:Shutterstock
Pikýrování proveďte s citem
Rostlinky jsou velmi křehké, hlavně stonek při neopatrném zacházení poškodíte raz dva. Tím spíš, když je vytáhlý a neduživý. Rostlinku za něj proto nikdy nedržte. Chyťte ji opatrně za lístečky, nebo těsně pod nimi a druhou rukou podeberte rostlinku pod kořínky. Pokud je do sebe kořeny srostlých více sazeniček, opět netahejte za jednotlivé rostlinky, ale zkuste jejich spleť opatrně rozmotat.
Se zálivkou opatrně
Vlhký substrát je při klíčení a růstu malých rostlinek zásadní, takže bez pravidelné zálivky se rozhodně neobejdete. Jenže musí jí být přiměřené množství. Zpočátku substrát jen rosíme, abychom semínka nevyplavili. Mladé rostlinky pak zaléváme jen zespoda (nádoba musí mít odtokové dírky), do podmisky, takže si substrát natáhne tolik vláhy, kolik potřebuje. To ale neznamená, že by v podmisce měla voda stát nepřetržitě. K závlaze stačí pár hodin, pak přebytek vylijte. Substrát by měl být stále vlhký, ale rozhodně ne přemokřený nebo vyschlý.
Bez světla to nejde
Jakmile rostlinka vyklíčí, začíná pro ni být životně důležité světlo. Bez něj by zahynula. Takže jediná šance, jak ji udržet při životě, je umístění na parapet okna směrovaného na jih. Pokud tedy nepoužíváte každodenní, mnohahodinové svícení speciálními žárovkami. Na parapetu umístěte nádobu co nejvýš, nad spodní rám okna, který rostlině stíní, takže se za světlem bude více vytahovat. Daniela Hořínková také doporučuje položit k pěstebním nádobám z boku směrem do místnosti alobal (lesklejší stranou k oknu), který bude na rostlinky odrážet světlo i ze stinnější strany.
Foto:Shutterstock
Začněte s otužováním včas
Jestliže zhýčkané sazeničky přesadíte na jaře do záhonku bez otužování, nedopadne to s nimi nejlépe. Jako s každou skleníkovou květinkou na čerstvém vzduchu. Proto ji na pobyt venku postupně připravujte. „Když se blíží doba venkovní výsadby, tak sazenice začneme otužovat. První dva dny je přesouváme ven do stínu jen na pár hodin. Na noc zas domu. Další dva dny je přesouváme do polostínu na pár hodin, aby si zvykly na sluneční paprsky. Po další dva dny protahujeme dobu, kdy jsou sazenice venku. Když nehrozí přízemní mrazy, můžeme je nechat na noc třeba ve skleníku. Po týdnu by sazenice měly být otužilejší a připravené na život tam venku,“ popisuje Denisa Markaczová.
Zdroj informací: Denisa Markaczová - Blíže k přírodě, Daniela Hořínková - Zahrada pro zdraví, Youtube - Zahrada
Nový komentář
Komentáře
Do hlíny se žádné sazeničky nesázejí. Z hlíny se pálí cihly. Sazeničky patří do zeminy.