Ahoj ženy-in a redakce.

Já si na nejhorší zážitek s počasím vzpomínám, když mi byly tři roky. Nebo spíš nejšílenější než nejhorší. Byli jsme s mámou a ročním bráškou na koupališti, když začala bouřka.

Nevím, jestli ve skutečnosti ta bouřka byla tak hrozná, ale mně taková připadala. Bála jsem se, že se v ní utopím, a brečela jsem. Máma se rozhodla, že musíme domů - bylo to takové to přírodní koupaliště a nebylo kam se tam schovat.

Máma dala bráchu do kočárku, mě strčila do takového toho drátěného koše pod kočárkem a jelo se. Pěkně fofrem. Jenže máma nějak zapomněla, že už se všude dělají louže. Takže na mě sice nepršelo, ale zato jsem schytala úplně všechno, čím jsme projeli.

Máma se trochu divila, když před domem vyndala z pod kočárku ubrečenou zablácenou kouli. Od té doby mě už nikdy pod kočárek nedostala. A možná i od té doby nesnáším malé uzavřené prostory.

Hezký zbytek dne přeje
Lenka

Děkujeme za pěkný příspěvek :).

Mě taky máma vozila v tom koši pod kočárkem, ale takhle jsem teda nikdy nedopadla :).

Máte nějaké zajímavé zážitky s počasím, milé ženy-in? Podělte se o ně na redakce@zena-in.cz!

Reklama