- Slovo chléb má původ v jeho germánském označení „hlaiba“. Odtud také pochází finské leipä, estonské leib nebo polské a ruské chleb.
„Chléb na cestě netíží.“ - Jak uvádí český Svaz pekařů, první poznatky o chlebu se datují do období až 10 000 let před Kristem. Tehdy šlo ale o nekvašené pečivo v podobě placek. Kvašený chléb pochází až z Egypta z doby před šesti tisíci lety. I na našem území se pekl chléb ještě před naším letopočtem. V Bylanech u Olomouce se podařilo nalézt pec na pečení chleba z období 4 800 až 4 600 let před Kristem.
„Chléb daruj každému, ale u každého ho nejez.“ - Ještě v 17. století visel z Karlova mostu v Praze proutěný koš, který byl výstrahou pro všechny nepoctivé pekaře. Právě ti do něho byli zavírání a namáčeni do vody, zatímco kolemjdoucí na ně mohli plivat a házet kameny.
„Lepší doma krajíc chleba než v cizině kráva celá.“ - Staří Egypťané mysleli na chléb i v předmanželských smlouvách. Manžel se musel zavázat, že své ženě dodá každoročně 36 měr obilí. Pokud by tak neučinil, musel surovinu pro výrobu chleba nahradit příslušnou finanční částkou.
„Všude chleba o dvou kůrkách.“ - K chlebu se v minulosti vázala spousta pověr a tradic. Naši předkové nikdy nepokládali bochník odkrojenou částí ke dveřím. To by totiž rychleji ubýval. Aby déle vydržel, na to měli ještě jednu zásadu – nepéci ho v pátek. Chléb se nesměl ani pokládat „vzhůru nohama“ – tak by totiž posléze dopadla celá domácnost. Chléb byl také talismanem. Chránil nejen dospělé, ale i ty nejmenší. Aby miminko nikdo neuhranul, přidávali jeho rodiče do první koupele kousek chleba. O tradici vítání chlebem a solí snad ani není třeba se zmiňovat.
„Kdo se nesrovná s chlebem, nesrovná se ani s lidmi.“ - Zatímco dnes je bílý chléb považován na obyčejný a více ceněný je ten tmavý, v minulosti tomu bylo přesně naopak. Pečivo z bílé, pšeničné mouky si mohli dovolit jen ti nejbohatší. Chudina pekla tmavé pečivo z ostatních druhů obilí.
„Odříkaného chleba největší krajíc.“ - Chléb pomáhá dodat našemu tělu nejen energii, ale také důležité látky. Ve 100 g tmavého chleba se nachází mimo jiné také 8 % hořčíku, 38 % vitaminu B1, 32 % vitaminu B2, 19 % vitaminu B3 a 3,5 % železa z celkové doporučené denní dávky.
„Jez chléb a pij vodu, nepřijdeš na chudobu.“ - Také už jste si koupili chléb, který se drolil a nedržel pohromadě? Možná jste měli „štěstí“ na pekaře, kteří přidali do těsta více starého chleba, než je vyhláškou povoleno. Ano, neprodané pečivo je skutečně možné namočit, rozemlít a použít opětovně.
„Chléb nejtužeji váže.“ - V České republice se denně vyrobí zhruba 1 milion kusů chleba. Aby ne, když ho každý z nás spořádá v průměru na 40 kilogramů ročně.
„Koho chleba jíš, toho píseň zpívej.“ - Jak by měl vypadat ideální chléb? Podle mistrů pekařů by měl mít pravidelný a neporušený tvar bez ostrých hran, ale zato s velkým objemem. Kůrka by měla být navrchu kaštanová, přiměřeně silná, stejnoměrně zbarvená a neporušená. Když na ni poklepete, měla by „zvonit“. Střída má být stejnorodá, bez stínů a vlhkých míst, velmi pružná, po celé ploše čistá a vláčná, s pravidelnými póry bez dutin.
Čtěte také:
- Skladujete pečivo správně, nebo mrháte penězi i zdravím?
- Ani zamrazené potraviny nevydrží věčně! Víme, jak dlouho kterou skladovat
Nový komentář
Komentáře
Zajímavé informace.
díky za zajímavé informace, článek se mi líbí
Chleba si peču doma.
Zajímavé informace jsem se dozvěděla
Velice zajímavé informace o chlebu, hodně jsem se toho dozvěděla např. pověry, tradice, historie.
Chtěla bych vyzkoušet upéct kváskový chleba.