1. Slovo chléb má původ v jeho germánském označení „hlaiba“. Odtud také pochází finské leipä, estonské leib nebo polské a ruské chleb.
    5b43459418109obrazek.jpg

    „Chléb na cestě netíží.“
  2. Jak uvádí český Svaz pekařů, první poznatky o chlebu se datují do období až 10 000 let před Kristem. Tehdy šlo ale o nekvašené pečivo v podobě placek. Kvašený chléb pochází až z Egypta z doby před šesti tisíci lety. I na našem území se pekl chléb ještě před naším letopočtem. V Bylanech u Olomouce se podařilo nalézt pec na pečení chleba z období 4 800 až 4 600 let před Kristem.

     „Chléb daruj každému, ale u každého ho nejez.“
  3. Ještě v 17. století visel z Karlova mostu v Praze proutěný koš, který byl výstrahou pro všechny nepoctivé pekaře. Právě ti do něho byli zavírání a namáčeni do vody, zatímco kolemjdoucí na ně mohli plivat a házet kameny.

    „Lepší doma krajíc chleba než v cizině kráva celá.“
  4. Staří Egypťané mysleli na chléb i v předmanželských smlouvách. Manžel se musel zavázat, že své ženě dodá každoročně 36 měr obilí. Pokud by tak neučinil, musel surovinu pro výrobu chleba nahradit příslušnou finanční částkou.

    „Všude chleba o dvou kůrkách.“
  5. K chlebu se v minulosti vázala spousta pověr a tradic. Naši předkové nikdy nepokládali bochník odkrojenou částí ke dveřím. To by totiž rychleji ubýval. Aby déle vydržel, na to měli ještě jednu zásadu – nepéci ho v pátek. Chléb se nesměl ani pokládat „vzhůru nohama“ – tak by totiž posléze dopadla celá domácnost. Chléb byl také talismanem. Chránil nejen dospělé, ale i ty nejmenší. Aby miminko nikdo neuhranul, přidávali jeho rodiče do první koupele kousek chleba. O tradici vítání chlebem a solí snad ani není třeba se zmiňovat.

    „Kdo se nesrovná s chlebem, nesrovná se ani s lidmi.“
  6. Zatímco dnes je bílý chléb považován na obyčejný a více ceněný je ten tmavý, v minulosti tomu bylo přesně naopak. Pečivo z bílé, pšeničné mouky si mohli dovolit jen ti nejbohatší. Chudina pekla tmavé pečivo z ostatních druhů obilí.

    „Odříkaného chleba největší krajíc.“
  7. Chléb pomáhá dodat našemu tělu nejen energii, ale také důležité látky. Ve 100 g tmavého chleba se nachází mimo jiné také 8 % hořčíku, 38 % vitaminu B1, 32 % vitaminu B2, 19 % vitaminu B3 a 3,5 % železa z celkové doporučené denní dávky.

    „Jez chléb a pij vodu, nepřijdeš na chudobu.“
  8. Také už jste si koupili chléb, který se drolil a nedržel pohromadě? Možná jste měli „štěstí“ na pekaře, kteří přidali do těsta více starého chleba, než je vyhláškou povoleno. Ano, neprodané pečivo je skutečně možné namočit, rozemlít a použít opětovně.

    „Chléb nejtužeji váže.“
  9. V České republice se denně vyrobí zhruba 1 milion kusů chleba. Aby ne, když ho každý z nás spořádá v průměru na 40 kilogramů ročně.

    „Koho chleba jíš, toho píseň zpívej.“
  10. Jak by měl vypadat ideální chléb? Podle mistrů pekařů by měl mít pravidelný a neporušený tvar bez ostrých hran, ale zato s velkým objemem. Kůrka by měla být navrchu kaštanová, přiměřeně silná, stejnoměrně zbarvená a neporušená. Když na ni poklepete, měla by „zvonit“. Střída má být stejnorodá, bez stínů a vlhkých míst, velmi pružná, po celé ploše čistá a vláčná, s pravidelnými póry bez dutin.

Čtěte také: