Představte si dvě kamarádky. Obě mají o pět kilo víc a obě se rozhodly, že to tak nenechají. A začaly hubnout, přičemž se shodly, že jim nejlépe vyhovuje počítání kalorií, byť je to způsob poměrně náročný na kázeň. Jejich denní maximum činilo 6 000 kilojoulů.
Obě vytrvaly, jenže když se za dva měsíce viděly, jedna z nich měla skutečně kila dole, druhá zhubla jen o málo, a hlavně měla pocit, že se vůbec nijak k lepšímu nezměnila její postava.

Záhada? Ale kdeže! Stačí se podívat na to, jak jedly.

Žena číslo jedna: ani během hubnutí se nevzdala své lásky ke sladkostem, a tak sice jedla málo, aby se vešla do stanoveného kalorického limitu, ale nemalou část jejího jídelníčku tvořily čokolády, zmrzlina, sladké müsli...

Žena číslo dvě: rozhodla se začít s hubnutím skutečně od podlahy, a proto změnila své stravovací návyky. Čokoládu si neodepřela úplně, ale nechala si ji jako výjimečný zážitek na víkend. Jinak se dala zejména na zeleninu, ovoce, hlídala si příjem sacharidů, a když už jedla pečivo a přílohy, tak spíše dopoledne.

Tajemství  má jméno glykemický index neboli GI potravin. Tato hodnota udává - zjednodušeně řečeno, množství cukru obsaženého v dané potravině. A platí: čím více cukru, tím hůře, zejména pokud jde o hubnutí. Kalorie schované v takové potravině jsou zákeřnější než třeba stejné množství kalorií schovaných v potravině s nižším GI.

"Po potravinách s vysokým glykemickým indexem člověk dostane dříve hlad, navíc takovéhle potraviny se spíše ukládají v podobě tuků," vysvětluje lékařka Alexandra Moravcová, která se věnuje zejména dětské obezitě. Tahle poučka však samozřejmě platí pro každého.

Funguje to zhruba takto - potraviny s vysoký GI zvyšují hladinu cukru v krvi a následně stoupá tvorba inzulinu. Pokud je jeho hladina dlouhodobě vysoká, tělo má tendenci všechno, co sníte, přeměnit na tuk. "Proto je nebezpečné utěšovat se tím, že je jedno, co jíte, a že stačí hlídat si celkový počet kalorií," upozorňuje lékařka.

Takže, možná ještě důležitější, než počítat každou pozřenou kalorií nebo kilojoul, je sledovat, jak je na tom konzumované jídlo  - ale i pití - s glykemickým indexem.

Zde jsou alespoň některé příklady potravin s nízkým, středním a vysokým glykemickým indexem. Hodnoty se odvíjejí od glukózy neboli hroznového cukru, GI = 100:

Nízký GI (pod 30):

 - sýry, i ty tučné, uzeniny, krab, krabí tyčinky, paštiky a konzervy, kakaový prášek
 - vařené luštěniny, dušená zelenina, většina syrové zeleniny
 - majonézy, dresinky, tlačenka, studené lahůdky, saláty majonézové 
 - nápoje s umělými sladidly 
 - ořechy

Střední GI (20-70):

 - většina mléčných výrobků, včetně jogurtů a zakysaných výrobků, většina zmrzlin
 - žitný chléb, některé suchary
 - müsli tyčinky, nutella
 - jídla v restauracích, chlebíčky, bramborová kaše, rýže natural
 - nízkoenergetické bílkovinné diety, džusy, červené nebo bílé suché víno
 - meloun, mrkev, cibule, brambory, většina ovoce

Vysoký GI (nad 70):

 - mouka, bílé pečivo, veškeré sladké pečivo, zákusky, sušenky
 - pizza, knedlíky, bramborové knedlíky, hranolky, rýže bílá
 - sáčkové a instantní polévky, instantní kaše
 - sladké limonády, pivo, skladké víno 

U některých potravin se GI neudává, protože sacharidy neobsahují. Typickým příkladem je maso nebo třeba máslo.           

TÉMATA:
ZDRAVÍ