kr.jpg
Foto: Shutterstock

Pokud by rostlina s latinským názvem Mitragyna speciosa nebyla tolik citlivá na chlad, možná by zdomácněla i v našich zahradách. Jde o tropický strom s listy podobně velkými jako lidská dlaň a s výraznou žilnatinou. Je příbuzný s mnohem známějším kávovníkem, který však ani zdaleka nepatří k tak kontroverzním rostlinám. Obvykle se konzumují listy a menší stonky. Listy se mohou žvýkat, usušené kouřit, případně použít k tvorbě extraktu. Asi nejrozšířenějším způsobem je rozemletí usušených listů na prášek podobný například čaji matcha. Z něho se následně připraví nápoj výrazně nahořklé chuti. Lze jej pít teplý i studený, ochucený medem nebo smíchaný s ovocným džusem – záleží na fantazii a chuťových preferencích. Sám o sobě nepatří nápoj k nejchutnějším; naopak. 

Rostlina byla a je tradičně využívána v Indočíně a jihovýchodní Asii především k léčení a stimulaci. První oficiální záznam o kratomu pochází z roku 1836, kdy britský plukovník James Low popsal využívání usušených listů stromu malajsijskými kuřáky opia, kteří rostlinu využívali jako alternativní variantu při nedostatku drogy. Ve vědeckých kruzích poprvé kratom zviditelnil nizozemský botanik Pieter Willem Korthals, který mezi lety 1830 až 1837 v Malajsii působil.

Proč stojí za pozornost

Listy nebo výtažky z listů kratomu se mnohde používají jako výrazný stimulant, ale také sedativum. Uplatňuje se při léčbě chronické bolesti, u zažívacích obtíží, využívá se i jako prostředek během odvykání závislosti na opiu. Dosud však nebylo provedeno dostatek klinických studií, které by oficiálně potvrdily zdravotní účinky kratomu, a rostlina tedy dosud nebyla schválena pro lékařské použití. Její účinnost souvisí také s odrůdou. Setkat se můžete s červeným kratomem, který má výrazný analgetický účinek, bílým a zeleným kratomem, které jsou naopak více stimulační; dodávají energii a zlepšují náladu. Liší se i obsah účinných látek (v souvislosti s odrůdou, pěstitelem, distributorem a podobně), stejně jako individuální tolerance a metabolismus každého jedince.

  • Rychlost nástupu účinku po požití kratomu ovlivňuje řada faktorů včetně stravy. Jídlo obecně účinnost tlumí. Záleží i na kvalitě rostliny, resp. obsahu účinných látek, a samozřejmě na požitém množství. První účinky pocítíte do cca 10 minut a efekt obvykle trvá až 10 hodin, přičemž nejvyšší je do 2 až 4 hodin po požití. Citlivější jedinci mohou efekt pozorovat klidně ještě následující den. 
  • Lidé po požití kratomu v nízkých dávkách (1–5 gramů) cítí více energie, jsou ostražitější a společenštější. Ve vyšších dávkách (5–15 gramů) pak nastupují sedativní účinky, euforické stavy, zvýšená emocionální citlivost a specifické prožívání. Hlavními účinnými látkami kratomu jsou alkaloidy mitragynin a 7-hydroxymitragynin.

Jaká jsou rizika

Kratom dosud není prozkoumaný natolik, aby se dal jednoznačně určit poměr mezi jeho pozitivními vlivy na lidské zdraví a případnými riziky. Jde o rostlinu s potenciálně vysokým účinkem na organismus, protože obsahuje téměř tolik alkaloidů jako opium nebo halucinogenní houby. Je-li řeč o alkaloidech, nutno dodat, že mají na člověka obecně velmi silný vliv. Zatímco některé z nich mohou být zdraví prospěšné, jiné jsou důvodem k obavám. Proto je v souvislosti s kratomem zapotřebí o mnoho více studií než bylo doposud provedeno.

Výsledky jedné ze studií na zvířatech naznačují, že mitragynin, hlavní psychoaktivní alkaloid kratomu, může být značně návykový. Dalšími z vedlejších doprovodných projevů případné závislosti mohou být nevolnost, zvýšené pocení, třes, poruchy spánku či halucinace.

Vedlejší účinky dlouhodobého užívání kratomu zahrnují například:

  • zácpu
  • nechutenství a v důsledku toho těžkou ztrátu hmotnosti
  • nespavost
  • nápadnou bledost

kr2.jpg
Foto: Shutterstock

Legislativně jde o sběratelský předmět

U nás je prodej kratomu legální, přesněji řečeno není zakázán ani regulován. Podle české legislativy nejde ale o schválený výživový doplněk ani o potravinu, není tedy určen k přímé konzumaci a jedná se o tzv. sběratelský předmět. Odtud také pramení případná další rizika, protože jde o látku s potenciální toxicitou a nemožností kontroly kvality ani obsahu účinných látek.

Ve světě se názor a legislativa v souvislosti s kratomem značně liší. Od roku 1979 je rostlina zakázána v Thajsku (prodej, import, držení a vysazování nových stromků). V Malajsii byl kratom až do roku 2003 legální, následně vyšla v platnost nová ustanovení a za konzumaci a distribuci rostliny hrozí právní postih. Zakázaný je kratom i v některých zemích Evropy - nelegální je jeho užívání a distribuce například v Dánsku, Polsku nebo Švédsku. Také ve Spojených státech existují snahy o regulaci prodeje. Vyloženě k zapovězeným návykovým látkám patří kratom v Austrálii a Barmě. V Indonésii jde naopak o zcela legální záležitost - právě odtud se exportuje do jiných zemí světa.

Čtěte také:

Zdroje: healthline.com/kratom, mayoclinic.org, webmd.com/kratom

Reklama