Pokud míváte občas sny o tom, jak se milujete se ženou, ačkoli je vaše orientace stoprocentně hetero, milé čtenářky, přečtěte si povídku Poprvé se ženou, kterou do redakce zaslala čtenářka Markéta K. Její lechtivé vyprávění se vám zaryje pod kůži...

dve

Tehdy jsme měli s Lukášem velkou vztahovou krizi. Po smrti jeho tatínka se k nám nastěhovala tchyně a já myslela, že se z ní zblázním. Přerovnávala mi věci v kuchyni podle jejích pořádků, kritizovala mé vedení domácnosti, vyčítala, když jsem si šla jednou za čas vyrazit. Hotové peklo na zemi.

Proto když mi v pátek večer zavolala má nejlepší kamarádka Jana, jestli nechci zajít na vínko, že potřebuje vrbu, nechala jsem žehlení žehlením a vyrazila za ní do baru. Seděla tam celá uplakaná s rozmazanýma očima, a hned za tepla na mě vychrlila, že se Martin vrátil k ženě a že ho nenávidí, že nenávidí sebe a že se jí chce umřít. Polkla jsem proslov na téma „Neměla sis začínat se ženatým tátou od rodiny“ a jala se ji utěšovat, cpát čokoládovými dorty a nalévat portským. Netrvalo dlouho a obě, pěkně pod parou, jsme svorně nadávaly na chlapy, jací jsou to prevíti a podrazáci a jak jim vždycky, my husy, naletíme. Křik přecházel v záchvaty pláče, a ty pak v dlouhá utěšující objetí. Při posledním z nich, které trvalo opravdu dlouho, mi Jana zlehka zajela prsty pod zadní lem halenky. Pocítila jsem příjemné mrazení v zátylku, ale sama sebe jsem po chvíli přesvědčila, že se mi to jen zdálo. Asi půl hodinky na to už jsme byly pěkně nametené a rozhodly se to jít rozchodit do blízkého parku. Chytly jsem se za ruce, abychom si pomohly s vrávoravou chůzí, a pokračovaly v započatém rozhovoru, jehož téma se brzy stočilo k nevyřčeným sexuálním touhám.

„Ráda bych někdy zkusila milování ve vodě, ale bojím se bakterií, vždyť víš, jak jsem čistotná. A v bazénech jsou zase pořád lidi. Jak jsme byli s Lukášem v létě v Chorvatsku, skoro se nám to povedlo, ale když už mi sundával plavky, skočil do vody jeden tlustej Skopčák! Ale ty mě vůbec neposloucháš. Na co myslíš, na Martina?“ Trošku jsem se zlobila. Já se jí tady svěřuji s nejniternějším tajemstvím své duše, a ona je myšlenkami někde jinde.

Najednou však Janě zasvítily oči, otočila se na mě a vyhrkla: „Už ses někdy milovala se ženou? Já to zkusila na vysoké a poslední dobou na to dost myslím.“ A pak mi dovykládala celý příběh, jak to tenkrát bylo. Jak byla opilá, nevynechala ani dost intimní podrobnosti a já cítila, jak mi pomalu vlhne klín. Hlavou mi vířily představy, jak se ty dvě spolu mazlí, jak se jejich nahá těla dotýkají a byla jsem tak vzrušená, že jsem si musela sednout.

Na lavičce jsme chvíli jen tak mlčky seděly a dívaly se na hvězdy, když se ke mně Jana naklonila a dala mi letmý polibek na rty. A hned na to další, daleko naléhavější. Ke svému překvapení jsem se neodtáhla, ale naopak ji začala vášnivě líbat. Hlavou mi létaly myšlenky, jak bláznivé: „Co to proboha děláš? Vždyť je to tvá nejlepší kamarádka? A navíc holka a ty jsi přece hetero!“ Ale bylo to příliš krásné, než abych to dokázala zarazit.

Cestu k Janě domů si vůbec nevybavuji, prostě jsem naráz stála u ní v ložnici a byla nahá. Obě jsme byly nahé. Prohlížela jsem si její krásnou postavu, kterou jsem jí vždy záviděla a nemohla se tím pohledem nabažit. Její oblé boky, vysportovaná stehna, drobná, krásná prsa s malými hnědými bradavkami... Drobně se pousmála, když viděla, jak si ji prohlížím, a pak mě pomalu posadila na postel. Líbaly a hladily jsme se snad hodiny. Prozkoumala jsem každý detail jejího těla, každý drobný záhyb i zákoutí. Když mi poprvé zajela rukou do klína, nebránila jsem se. Byla tak něžná a ohleduplná. Chtěla jsem jí darovanou rozkoš oplatit, ale odtáhla se a špitla: „Jen si užívej, Zlato, já až později.“ Zavřela jsem oči a nechala se unášet záplavou neskutečných pocitů. Ani jsem nepostřehla, kdy prst vystřídal jazyk, když mnou náhle projela vlna příjemného tepla, celý se se mnou zatočil.

Milovaly jsme se tu noc ještě několikrát, než jsme nad ránem spokojeně usnuly v těsném objetí.

Ráno jsme si zašly na snídani, beze studu vše probraly, shodly se na tom, že to byl moc krásné, ale jsme pořád na chlapy, a já se vrátila domů.

Manžel se pochopitelně zlobil, že jsem o sobě nedala celou noc vědět, tchyně, jako obvykle, spustila bandurskou, ale mně krásný úsměv ze rtů ještě dlouho poté nezmizel.

Asi půl roku nato se tchyně odstěhovala za svým novým objevem, „panem doktorem“, a doma se situace postupně vrátila do starých kolejí. Jen se Lukáš většinou diví, co znamená ten záhadný úsměv, který se mi občas z ničeho nic objeví na tváři...

Markéta K.

Reklama