Závist není pěkná lidská vlastnost, ale ruku na srdce, kdo z nás se s ní v životě nesetkal? Ať už jsme sami záviděli, anebo někdo záviděl nám.
Závist je i tématem dnešního vydání. Proč? Protože je všude kolem nás. Je propojená s našimi pocity, patří k našim životům. Někdy je nevinná, ničím neublíží, jindy se dokáže proměnit v pěkně zlou a zákeřnou potvoru, která zraňuje a pálí.
Místo filosofování nad otázkou zabývající se závistí, či sepsáním konkrétního příběhu (ty mi doufám budete psát vy), jsem pro dnešek zvolila jinou obsahovou formu. Vyhledala jsem pár citátů zabývajících se závistí, a byla jsem překvapena, s jak obrovským počtem jsem se setkala.
Vypisuje ani ne pětinu všech, avšak i ten malý výběr rozhodně stojí za zamyšlení.
- Závist trvá vždy déle než štěstí těch, kterým závidíme Francois de la Rochefoucauld
- Závist se sytí, když žijeme. Když umřeme, zanikne také. Publius Ovidius Naso
- Závist je zármutek nad cizím dobrem Zenón
- Počet těch, kteří nám závidí je též mírou našeho úspěchu Oldřich Fišer
- Závistivci nejsou šťastni dříve, dokud nezpůsobí, že druzí také závidí N.N.
- Závist je nejupřímnější formou uznání Richard Wiggins
- Jen statečný a šťastný může závist snést Publilius Syrus
- Nezáviď nikomu, protože nevíš, zda neskrývá něco, co bys s ním za žádnou cenu neměnil August Strindberg
- Člověk udělá hodně, aby ho milovali, a všechno, aby mu záviděli Mark Twain
- Posledním stupněm závisti je nenávist Gaius Plinius Secundus Maior
- Závist rozváže právě tolik jazyků, kolik jich obdiv umlčí Honoré de Balzac
- Závist je nejhloupější ze všech neřestí, neboť nepřináší nic Honoré de Balzac
zdroj citátů: www.citaty.kukulich.cz
Tématem dnešního vydání je: Co jste kdy komu záviděly, případně co kdo záviděl vám?
Závidím já
- Já jsem například záviděla svojí kamarádce v porodnici, že porodila o týden dřív a už to má za sebou.
- Závidím také svojí sestře, že zatímco ona může sníst třeba půlku kance a zůstane pořád štíhlá, já přibírám snad z pouhého nadechnutí.
- Závidím svému muži jeho povahu, s jakou lehkostí dokáže vyřešit všechny podstatné problémy, a ty nepodstatné umí hodit za hlavu.
Závidí mně
- Moje o pár let mladší kamarádka mi těsně před jejím nedávným porodem záviděla, že já už to mám dávno za sebou.
- Moje dcerka mi závidí, že už mám za sebou maturitu i absolutoria.
- Moje sousedka mi závidí, že my máme balkon, a ona ne.
Závist má mnoho podob, s jakou z nich jste se setkaly vy, můžete psát na redakční e-mail: redakce@zena-in.cz
Co jste kdy komu záviděly
- Povahu
- Podobu
- Vlastnosti
- A nebo třeba luxusní automobil či bazén
- ... ... ...
Co kdo záviděl vám
- Šťastné manželství
- Zahraniční dovolenou
- Úspěšné složení zkoušek
- A nebo třeba lepší úrodu na zahradě
- ... ... ...
A aby té závisti nebylo málo, vylosovaná čtenářka od nás obdrží: Luxusní osvěžující koupelový krém a ještě luxusnější bělicí pastu na zuby.
A my ostatní jí poté budeme tiše závidět zářící úsměv a hebkou pleť. :))
Nový komentář
Komentáře
O závisti jsem hodně přemýšlela, ale nemyslím, že je to až tak strašná vlastnost, ona může motivovat i k vlastní aktivitě. Myslím, že si lidé hodně pletou závist s nepřejícností. Protože to, že někomu něco závidím ještě nutně neznamená, že mu to nepřeju, pokud to dotyčnému přeju, je to OK.
Špatné je, až když závist spojím s nepřejícností a s negativnim postojem, to je to, to špatné. Například klasika, mě chcíplo prase tak ať sousediovi taky chcípne.....
Závist je hrozná vlastnost, bohužel češi v tom vynikají.
Závidět nemá cenu, stejně si s tím nepomůžež, naopak můžeš ztrati přátele.
Adoptuj si malého cigoša. je jich jako smetí
Tak nevím jestli jsi hloupá nbo naivní. V takovéto společnosti je přetvářka a závist schována za rádoby kamarádské chování. Dávej si velký pozor, budeš zklamána. Ber to jako dobrou radu. Zažila jsem to. Stačí jeden špatný krok nebo propad do propasti, nebo změna záývanu větru.
Dodala bych ještě jedna moudrá slova o závisti, kterými se s manželem řídíme. " Závist je spravedlivá daň za vlastní neschopnost ". Já osobně jsem se se závistí setkala vícekrát, ale marně se snažím vzpomenout, zda jsem někdy někomu něco záviděla. Tato vlastnost mi není vlastní, já každému , co něco umí, má nebo dokáže , jen přeji.
taky jsem záviděla těm, které porodily přede mnou, že už to mají za sebou
a taky závidím těm, kteří se cpou a jsou stále štíhlí 
mineralka7 — #22 držím palce,aby se zadařilo i vám
ozón — #1
Milionáře znám jen jednoho, ale je to jeden z nejférovějších, nejhodnějších a nejskromnějších lidí, co znám.
Myslím si, že není závist jako závist.
Jednoznačně odsuzuji závist, která ubližuje. Ale určitá "zdravá" závist nás může hnát dopředu a i nám pomáhat.
Řekla bych, že závidíme v podstatě všichni, ale záleží na tom, jak s těmi pocity dokážeme pracovat. Někdo zahořke a pak z toho plynou falešné pomluvy, zloba a někdy i útoky silnějšího kalibru. Ale většina z nás zpracovává tyhle pocity tak nějak automaticky jako "jééé, ten nebo ta má to či ono, to bych taky brala, no ale nevadí, že to nemám, jim to přeju a pro mě je důležité něco jiného".
Pak je bohužel ještě jedna forma závisti, taková tichá, smířlivá. Týká se lidí nemocných, kteří ať už to přiznají nebo ne, v skytu duše se ptají "Proč zrovna já?". Vědí, že závidět zdravým jim nepomůže, ale zase záleží na tom, jak tyhle pocity zpracují.
I já závidím, nebudu to zapírat. Závidím ženám jejich dětičky. Bohužel mám za sebou potrat a je hodně nejisté, zda se mi někdy podaří ještě otěhotnět. Mrzí mě to, bolí to, ptám se "proč zrovna já nemůžu a kde jaká - teď mi promiňte ten výraz, nemyslím ho xenofobně, je to jen vyjádření pocitů - "cigoška" má dětí jako smetí a nestará se o ně, co já bych dala za jednoho malýho caparta... Ano, závidím jim, ale přeju jim všechny děti a všechnu mateřskou lásku.
ToraToraTora — #20
wich — #18 Víš jak? Podle sebe soudím tebe
co ty víš, jak to šlapalo v jejich hvězdném kolektivu 
evamagdalena — #17 Nemyslím, že to je o té nejistotě, ale spíš o tom, že předpokládáme, kdo netrpí jako my, je šťastný, protože bychom rádi zdravotní problém v tu chvíli vyměnili třeba za jeho mizernou výplatu, děti lemply nebo tchýni svini. To je závist z nevědomosti
ToraToraTora — #16 Ano
Je pravdou, že i mi se s muži tak nějak odjakživa pracuje i kamarádí lépe. Což ve finále některý hvězdy taky nerozchodí 
Když jsem těžce onemocněla, záviděla jsem úplně všem, které taková hrůza nepostihla. Posléze jsem zjistila, že i zdánlivě šťastný a bezproblémový človíček nezná dne nebo hodiny, kdy jej může zaskočit nepřipravené nepříjemná událost. Dnes už to opravdu neřeším.
wich — #14 Ženský pracovní kolektiv má svá specifika, která by vydala na samostatné téma
Abych upřesnila, ta operace byla bandáž žaludku - na zhubnutí
S absolutně debilní formou závisti se setkala sestřenka. Vlivem stresů, špatné životosprávy atd. hodně přibrala. V lednu razantně přešla na pohyb, zdravou životosprávu a její vyžrané kolegyně začaly před ní denně tlačit bůčky a jiné pochoutky se slovy "škoda, že si nedáš" (naštěstí ona na tohle nebyla nikdy, tak to s ní nehlo), měly plky k její stravě, "zaručené rady", že po tomhle cvičení se nehubne, naopak přibírá
... no comment. Hm, naše mladá má teď asi 20 kg dole + zdravý styl života jako svoji součást a kolegyně je po operaci žaludku...
Závist je velká věc-pokud si k tomu člověk přijde poctivě,tak ať to má,ale jinak...
např.jsme si koupily legálně prasátko z družstva,(a nejen jedno..)ale co se pak k nám doneslo-že to kradem atd..přitom doklad jsme měli..
jinak máme přidrzlého puberťáka,který je drzej,ale kdo není-tak to závidím když někdo má hodnýho..
mám jednu zásadu-vystačím si s tím co mám a nezávidím.
ozón — #1
Jsme na stejné planetě?
Mně je mizerně, když mi někdo něco nepřejícně závidí... jsou lidé, kteří vám to "osladí"