Pokud ráda nakupujete a cítíte vnitřní puzení k tomu jít se podívat po obchodech, co kdybyste náhodou nenatrefila na něco zajímavého, jste možná ohrožená shopaholismem. Přečtěte si o této moderní psychické poruše...
Shopaholismus je v moderní společnosti stále častěji skloňovaným pojmem. O co se ale jedná? „Je-li nakupování patologické, tak by jím postižené osoby měly cítit nesnesitelné a zvyšující se vnitřní napětí, dokud nedosáhnout uvolnění v podobě nakupování věcí, kterých už mají hordy... Samotná nakupovací akce jim pak přináší psychickou úlevu,“ vysvětluje psycholožka Zdeňka Sládečková.
Shopaholismus podle dostupných zdrojů postihuje nejčastěji ženy ve věku 20 až 45 let. Nejčastěji nakupují oblečení.
„Žijeme v době, kdy vzít si půjčku je stejně běžné jako například zajít si do kina. Dlužníci si často neuvědomují, jak rizikové tyto půjčky jsou, a velmi jednoduše se dostanou do dluhové spirály,“ říká Vladimír Vachel, jednatel inkasní agentury EOS KSI Česká republika. Nebankovní instituce dnes nabízejí úvěry v řádech desetitisíců bez jakéhokoliv doložení příjmů. Na toto lákadlo už doplatilo spoustu žen a mužů závislých na nakupování. „Obecně platí poučka, že životnost daného výrobku by měla být vyšší, než je doba splácení úvěru, což v případě oblečení platí jen zřídkakdy,“ doplňuje Vladimír Vachel.
Co když dlužím?
Někteří lidé své dluhy splácí, jiní toho z různých důvodů schopní nejsou. Dostat se do takové situace není těžké.“Vede k tomu často například zapomnětlivost ohledně splátek, neřešení upomínek o zaplacení, ztráta práce či nepříznivá životní situace. Jakmile vás kontaktuje věřitel či jím pověřená inkasní agentura, která má na starost vymáhání pohledávek, neotálejte a snažte se situaci řešit ihned - dříve, než vám dojde domů platební rozkaz či předvolání k soudnímu jednání. Pokud vaše finanční situace splacení celého dluhu najednou neumožňuje, máte obvykle možnost dosáhnout uzavření splátkového kalendáře. Díky němu získáte možnost oddálit celkové splacení dluhu a také předejít případnému podání žaloby věřitelem na soud,“ říká Vladimír Vachel, který pro nás shrnul také možnosti, jak se shopaholismu vyhnout...
Jak se do pasti shopaholismu nedostat?
- Kupujte si jen to, na co máte
Nenechte se zlákat „výhodnými“ a „exklusivními“ koupěmi. Vždy zvažte, zda vám na danou věc dosahují finance, a berte v potaz její životnost. - Do obchodu si noste nákupní seznam
Lidé jsou pod tlakem všudypřítomných reklam podněcujících k nakupování, zkuste je nevnímat a zaměřte se jen na to, co skutečně potřebujete. Není od věci brát si s sebou na nákup jmenný seznam věcí, které potřebujete koupit, a striktně se jej držet. - Travte v obchodech minimum času
Dlouhá doba strávená v obchodech jen motivuje k dalším a dalším nákupům, vymezte si proto na nakupování jen krátký časový úsek a své nákupy vyřiďte co nejrychleji. - Několikrát se ujistěte, zda danou věc opravdu potřebujete
Nepodléhejte chvilkovým nutkáním danou věc hned mít a kupte si ji například až další den. V klidu si tak promyslíte svůj nákup. - Na nákup si berte minimum peněz
Pokuste se brát si na nákupy jen peníze v hotovosti a pouze tolik, kolik opravdu musíte utratit. - Každý den si piště seznam koupených věcí a částky, které jste za ně utratili
Snadno pak uvidíte, které koupě byly skutečně potřebné, a vyřadíte tak ty zbytečné. Mnoha lidem chodí výpisy z bankovních účtů až zpětně a často se tak diví, kolik peněz utrácejí.
Co o shopaholismu soudí psycholog?
O shopaholismu jsme si povídali také s psycholožkou Zdeňkou Sládečkovou, která nám kromě vysvětlení patologického nakupování prozradila, že se s tímto problémem ve své praxi setkává málo: „Ženy to na sebe neprozradí. Nepřijdou a neřeknou: Víte, já mám chorobné nakupování. Chorobné nakupování bychom rády měly všechny, ale limitují nás naše peněženky. Nevím, jak chorobné nakupování může rozvinout maminka se čtyřmi dětmi na podpoře. Spíše se to týká lidí, kteří nemají finanční problém.“
Jak z toho ven?
„Pokud už je člověk v tom bludném kruhu, nejde mu to samotnému zastavit a vždycky dojde s mírou napětí a nervozity do chvíle, kde není řešení, tak je na místě vyhledat odbornou pomoc,“ radí Sládečková. „Buď přes psychiatrii a medikaci antidepresivy a anxiolytiky - tedy rozpouštěče depresí a úzkostí. Tahle cesta je pravděpodobně kratší, ale jde přes léky. Anebo může pomoci psychoterapie, která se pokusí posílit sebevědomí daného člověka. Za většinou podobných problémů je nízké sebevědomí. Psycholog pak sleduje, aby člověk našel vlastní síly bez pomoci léků a sám se z problému vyhrabal. Obvykle se ze začátku kombinují obě cesty, a postupně se od léků ustupuje.“
PhDr. Zdeňka Sládečková
poradenská psycholožka
- tel: 603148837
- www.klubdiana.cz
Nový komentář
Komentáře
Díky moc za velmi zajímavý článek. Abych pravdu řekla, tak já také dřív měla s přehnaným nakupováním celkem problém. Nejhorší je, že se to negativně začalo podepisovat i na mé finanční situaci. Jsem moc ráda, že tyto doby už jsou dávno pryč. Teď se snažím naopak nakupovat pouze to, co opravdu potřebuji a i na tom se snažím co nejvíce ušetřit. Například používáním slevových kupónů z https://slevovykupon.net/
to sa tažko ubrániť shopaholizmu, ked sa to ešte aj oplatí. kuk: Je Lyoness podvod?
Když na to máte tak se dobře nakupuje, horší je když někdo nakupuje na půjčky a pak neví jak z toho ven. To je potom tragedie.
Mě osobně moc nakupování nebaví.
Kdyby tak člověk měl zlatou kreditní kartu, to by se nakupovalo.
moc mi to nebaví
Chodím nakupovat, jen když už opravdu nutně něco potřebuji. Utrpení pro mne znamená nákup bot, o kabelce nemluvě. Moje kamarádka téměř denně brouzdá po obchodech a kupuje i to co nepotřebuje. Když už musím s ní jít do obchodu, tak abych si vzala tabletku na uklidnění. Vše vezme do ruky i to co by stejně nekoupila a nakonec koupí několik triček které už nemá kam uložit.
nejsem závislá
tak snad ještě nejsem nemocná
I když mám u sebe peníze, nějaké závislost nakupování mi nehrozí. Umím se ovládat, kupovat potřebné a praktické věci.
Když něco potřebuju,vyrážím do víru velkoměsta.Ale nebaví mne to...
Teda, holky, vy jste všechny tak děsně vzorné, vaši chlapi musí být šťastní!
Já se klidně přiznám k tomu, že jsem děsně ráda nakupovala - ale bylo to v době, kdy se to ještě tak vznešeně nenazývalo a neléčilo u psycholožky.
Fakt jsem ráda chodila nakupovat a vždycky jsem něco bezvadného domů přinesla nejen sobě, ale i manželovi a dětem. Nikdy jsem ale rodinnou kasu nezruinovala a manžel mi tuto úchylku toleroval, zlatíčko!
Dnes mě to už nebere, kupování podobně jako vy taky nesnáším, i když výjimečně si udělám radost i dnes.
Mívám období, kdy se ráda projdu po obchodech a koukám "co mají". Jenže mě limituje moje peněženka a též to, že mám nadváhu, takže mi oblečení, které se mi líbilo na věšáku, v kabince ale vůbec nesluší. Takže většinou jen okukuji a ohmatávám, sleduji ceny a říkám si buď: to bych za to nikdy nedala, nebo: kdybych byla mladší a štíhlejší, tak tohle ano.
Jenže tyhle období mívám tak 3-4 x do roka.
Bere mě to jen když mám nějaké kačky navíc.....
datura — #27 Tak já nakupuju ráda,ale nerada si zkouším
Takže bych rozhodně nešla jen si to zkusit! Takže sned to s emnou ještě špatný není
A bez peněz do krámu nelezu.
Nakupování taky nemusím.Beru to jako trest.
Tak to já nakupování zase nemám vůbec ráda.
naštěstí touto závislostí netrpím a navíc mne nebaví a není čas jentak courat po obchodech
občas si něco pro radost koupím,ráda kupuju dárky pro rodinu,ale jinak jen potřebné a praktické věci a jen pokud na ně mám.Půjčky nemám žádné.
Máme obchod a tak znám ženské, kterým udělá dobře už jen to, že si přijdou vyzkoušet polovinu zboží a nikdy si nic nekoupí a přesto odcházejí spokojené. Tak to je už asi úchylka. Sama chodím nakupovat s papírkem a nic jiného, než mám napsané nekupuji, vyjímkou je květinářství, tam si občas něco pro radost koupím.