Foto: Shutterstock
Jaká je současná situace s onemocněním C-19? Jaký typ viru je nyní aktuální?
Větší počet onemocnění jsme zaznamenali kolem Vánoc a na přelomu roku. Po několika týdnech poklesu epidemiologové očekávají další nárůst onemocnění v únoru a březnu. Podle lednové zprávy Státního zdravotního ústavu je u nás nejčastější varianta JN.1(JN.X), která je extrémně nakažlivá.
Mnoho pacientů se ale netestuje, nikdo o nich neví. Podle čeho poznáte, kolik je aktuálně nemocných?
Aktuální statistiky vycházejí z dat nahlášených do systému ISIN (Informační Systém Infekčních Nemocí). Do něj se bohužel dostanou jen testy PCR a antigenní testy provedené ve zdravotnickém zařízení. Nemocní, kteří si udělají jen domácí antigenní test nebo se neotestují vůbec, ve statistikách samozřejmě nejsou. Statistici však dokážou s velkou mírou přesnosti odhadnout skutečný počet nakažených.
Mnoho nemocných bere Covid jako běžné nachlazení, dokonce se nechrání ani rouškou. Je to v pořádku?
V pořádku to není. Nikdo se přeci nechce nakazit ani „běžným nachlazením“, natož Covidem. Přesto, že jeho závažnost významně poklesla, stále u nás na Covid umírá denně několik lidí. Bez ohledu na původce je nošení roušky v případě příznaků „nachlazení“ projev elementární slušnosti a ohleduplnosti.
Měli jsme možnost číst, že potvrzují prudký nárůst covidu v populaci v posledních týdnech i data z pražských vodovodů a kanalizací. Je to tak?
Tady bych asi maličko spekuloval. Z dostupných článků, která jsem k dotazu našel, byla poslední česká data publikována před rokem. Monitorace nepochybně probíhá, ale vhodná data z posledních týdnů jsem nenašel.
Také se objevily informace o nových příznacích zejména neurologických (bolest hlavy, úzkosti), můžete to potvrdit?
Tady si nejsem jistý, zda můžeme hovořit o nových příznacích. Bolesti hlavy, i psychické problémy, zejména deprese, úzkosti, poruchy soustředění nebo poruchy spánku, Covid doprovázejí od samého počátku. Více se ve statistikách objevují zažívací potíže, zejména průjem, i když ten, jak si vzpomínám, byl zejména v dětské populaci častější i v úplném začátku pandemie.
Pokud proděláme C-19, za jak dlouho můžeme znovu onemocnět? I několikrát za sezonu?
Zde je ve hře mnoho proměnných. Virus mutuje, opakované infekce jsou tedy možné, zejména pokud se objeví nová varianta. Zda onemocníme a s jakými příznaky určuje především stav imunitního systému, předchozí infekce a počet dávek očkování, varianta viru v populaci, věk, zda byla poslední infekce s příznaky nemoci nebo bez nich a podobně.
Řada lidí má po prodělaném onemocnění další potíže. Kdy mluvíme o postcovidovém syndromu?
Definice postcovidového syndromu/ long covidu se neustále vyvíjí a není jednotná. Podle CDC je „Long-COVID“ ekvivalent „Post-COVID Conditions“ a uvádí se délka trvání 4 týdny od infekce. Podle českého Národního informačního zdravotnického portálu „long-covid“ znamená přetrvávání potíží déle než 4 týdny od infekce a o „post-covid syndromu“ hovoříme při potížích trvajících déle než 12 týdnů.
Co když ale mají příznaky postcovidového syndromu, ale neví, že měli covid?
Prokázaná infekce na počátku potíží je v definici syndromu. Vzhledem ke spektru zahrnutých příznaků se pod „post-covid“ schová s malou nadsázkou skoro všechno. A kdo může s jistotou říct, že neměl v posledních měsících (bezpříznakový) covid? Nebavíme se o dušném pacientovi po těžkém covidovém zápalu plic, ale v drtivé většině případů neexistuje žádné laboratorní ani zobrazovací vyšetření, které by lékařům jasně řeklo, že vyšetřované potíže jsou skutečně následkem C19.
Jaké jsou to nejčastější potíže?
Je jich mnoho. Mezi nejčastější celkové příznaky patří celková únava nebo rychle nastupující únava až vyčerpání po běžné fyzické nebo psychické námaze. Z plicních příznaků kašel a dušnost. Velice časté jsou poruchy soustředění nebo paměti („mozková mlha“), poruchy spánku, bolesti hlavy, deprese nebo úzkosti. Z dalších příznaků zmíním bušení srdce, poruchy zažívání (zejména průjmy), mravenčení končetin, poruchy rovnováhy, teploty nebo poruchy menstruačního cyklu nebo poruchy erekce. Jak vidíte, spektrum potíží je opravdu široké.
Lze určit skupiny lidí, u kterých bude postcovidový syndrom pravděpodobnější? Záleží na tom, jaký měla nemoc průběh nebo je to jedno, potíže může mít i ten, kdo měl lehký průběh?
Podle WHO může post-covid syndrom postihnout kohokoliv bez ohledu na pohlaví, věk nebo tíži infekce. Statisticky je však vyšší pravděpodobnost tohoto postižení u pacientů, kteří prodělali těžší infekci. Dále jsou ve vyšším riziku neočkovaní jedinci, kuřáci, obézní, opakovaně infikovaní, senioři a samozřejmě pacienti s nejrůznějšími chronickými nemocemi.
Jak je ale rozeznat od „normálních“ jiných problémů? Například kašel, dušnost, bolesti hlavy?
Tyto potíže jsme měli i před pandemií a bylo by velkou chybou, abychom jako lékaři vše sváděli na Covid. Vylučujeme tedy stále tytéž příčiny jako kdysi a teprve když na nic nepřijdeme, můžeme o Covidu jako příčině začít uvažovat.
Pokud někdo, kdo prodělal C–19 neustále kašle, několik týdnů po nemoci, co by měl ideálně udělat?
Jednoznačně by měl navštívit svého praktického lékaře, který posoudí, zda se jedná o následek Covidu nebo jinou příčinu.
Co dělat může člověk, který prodělal C-19 a je neustále unavený? Jakou s tím máte zkušenost?
Opět by měl navštívit svého praktika, který postupuje stejně jako u kašle, tedy vyloučí, zda za únavou není jiná nemoc. Pro typickou postcovidovou námahovou únavu je typické, že se objevuje za 24-72 hodin po třeba i malé fyzické nebo mentální námaze a vede k extrémnímu vyčerpání, ze kterého se pacient zotavuje několik dnů, vzácně až týdnů.
Je nějaká prevence před postcovidovým syndromem? Existuje vůbec?
Statisticky jednoznačně nejlepší prevencí postcovidového syndromu je očkování. Z obecných doporučení je to posílení imunity pravidelným cvičením, vyváženou stravou, otužováním, saunou a podobně. Pokud je strava kvalitní, s dostatkem ovoce a zeleniny, nemá u jinak zdravých lidí smysl užívat nejrůznější multivitaminy, infúze s vitamínem C a podobně. Jejich efekt nebyl nikdy prokázán a jde především o dobrý byznys. A samozřejmě nekouřit.
Pokud proděláme C–19, kdy můžeme cvičit, sportovat? Za jak dlouho po uzdravení?
Opět bude velice záležet na kondici před infekcí, závažností infekce, věku a případných chronických nemocech. V obecné rovině platí, že v případě lehkého průběhu můžete za 2-3 dny po odeznění příznaků začít s fyzickou námahou a cvičením s postupnou zátěží do předchozí úrovně během 2-3 týdnů. Pokud i po odeznění akutní fáze přetrvává dušnost, bolest na hrudi, bušení srdce, rychlý tep, otoky dolních končetin nebo teplota, je potřeba před zahájením cvičení navštívit svého praktika, který posoudí především riziko virového zánětu srdečního svalu, tzv myokarditidy.
Na naše otázky odpovídal MUDr. Dalibor Stoszek, praktický lékař pro dospělé a vedoucí lékař kliniky AFI, Canadian Medical
