5.–7. HODINA PODVEČERNÍ
V těchto hodinách nastává pro většinu lidí největší krize. Snaží se vydolovat skryté zbytečky energie, zatímco hladina stresu se pohybuje v závratných výškách. Obzvláště patříte-li mezi zaměstnané matky, asi to sama potvrdíte. Mezi pátou a sedmou hodinou se vrátíte domů a místo odpočinku vám začíná nová „šichta“.
Pár minut před koncem pracovní doby vyvěste telefon (mírnější varianta nabízí alespoň vypnout vyzvánění) a na chvilku odejděte pryč z kanceláře (nebo prostě místa, kde pracujete) někam, kde vás nikdo nebude rušit a především vás nikdo nebude sledovat. Vestoje si představujte, že z vás odchází vše negativní. Začněte s hlavou, postupně pokračujte směrem dolů. Když se dostanete k chodidlům, namlouvejte si, že to škodlivé z vás vsakuje země.
ZAPOJTE SE DO RODINNÉHO ŽIVOTA – POMALU
Nyní nastává další základní moment dne – dorazíte domů. Místo toho, abyste okamžitě začala chystat večeři a nahánět děti k domácím úkolům, dopřejte si chvilku klidu. Například si napusťte vanu a nějakou dobu lenošte. Pak budete mít mnohem více sil všechno zvládnout.
ZBAVTE SE STRESU NAHLAS
Hudba se také řadí mezi univerzální léky – nejenže zlepšuje náladu a uvolňuje napětí, ale i pomáhá načerpat novou energii. Stydíte-li si zazpívat ve společnosti jiných lidí, zapějte si třeba v autě nebo ve vaně. Slibuji, pomůže vám to.
8.–11. HODINA VEČERNÍ
Vaše energie sice zaznamená nárůst po večeři, ale ne na moc dlouho. Potom se totiž propadne na stejnou hodnotu, ne-li ještě hloub.
Pokud si chcete dopřát klidný spánek, hodinu před uložením se do postele musíte dostat všechny starosti ze své hlavy. Nejjednodušším způsobem, aby se vám to podařilo, je dělání nějaké rutinní, psychicky nenáročné činnosti. Čtení (ne ale umělecké knížky, na kterou se musíte zcela soustředit), hraní na hudební nástroj (vybírejte skladby, které zvládáte zpaměti, téměř automaticky), ale svou úlohu splní třeba i pletení.
ZAHŘEJTE SE
Výzkumy prokázaly, že člověk usíná ve chvíli, kdy se sníží jeho tělesná teplota. Těsně před ulehnutím se osprchujte horkou vodou (nebo se ponořte do bublající vyhřáté vany) a uvidíte, že usnete téměř okamžitě a probudíte se až ráno.
Reklama
Nový komentář
Komentáře
Capelucita: to mě taky u
vytáčí, ale už si pomalu zvykám. 
omlouvám se.....ve stresu!!!
Já jsem ve steru už z toho,že bydlíme s manželovými rodiči,prarodiči a dvěma provdanými sestrami...navíc se nám manželství hroutí...do doto dvouletá hyperaktivní a roznazlená dcerka...a já se snažím pořád myslet pozitivně a vše zachránit.....
risina: bez stresu to asi u me nepujde.Jak rikas z kazdeho pokoje jina hudba spis narez.V chodbe strhany tapety
a nekdy uz malokdy louzicky
a ti tri chlapy to vesele prekracujou.Do toho kamoska,ktera je momentalne nastvana tak mysli,ze se vyrve u nas a taky synkove se do sebe nekolikrat denne pusti nevybiravym slovnikem.A muj mladsi syn cele prazdniny sedi doma a doslova na me visi a chodi vsude za mnou.Ted tady lezi a huci.Kam jdu ja jde za mnou
a syn a kdyz se koupu rve za dverma od koupelny a na wc taky rve za dverma.Takze abych mela klid musim se odstehovat
Mě většinou po návratu domů vítá hudba - různá z každého dětského pokoje - a k tomu puštěná televize, na kterou se dívá manžel. A z toho mám tedy stres jak hrom, já chci TICHO!!!
A s tou vanou - mám koupel natolik spojenou s rituály "před spaním", že mám strach, že i kdybych si ji dala v podvečer, zamířím pak rovnou do postele...
jaska: Jednou jsem vešla ke kolegovi do kanclu a on tam skákal po židlích a stolech a řval jak opice...
Zůstala jsem opřená o futra a vychutnávala si to...
Když doskotačil, tak z něj vylezlo, že usínal nad projektem...A má vyzkoušeno, že když začne hulákat a blbnout, tak probudí hlavu!
jaska: to bych taky brala, někdy se mi chce tak strašně spát a do konce pracovní doby ještě 2 hodiny a kafe nezabírá
já někde četla, že jsou lidé, kteří ve stresu podávají nejlepší výkony
...
Vivian: No, já se nestresuju klasicky, v práci, tam mě hned tak něco nevytočí. Spíš mám někdy takové návaly (nevím esli stresu) z běžného života. Sem sama s dětma už dlouho, ale jednou za čas na mě padne děsivá úzkost, třeba když sou oba na vysoké, že je neuživím a tak. To pak nespim, padám naznak a chce se mi brečet a obvykle mám v takové chvíli chuť rozbít oblečej inseminátorovi
. Nebo když mám s někým kolem sebe něco nevyjasněného, je to třeba takové spíš pocitové, ne přímý problém, jenom napětí, tak sem z toho taky mimo.
Vivian: tak tohle já se zatím ještě učím
Já mám to štěstí (ťuk, ťuk na dřevo
), že nevím, co je stres... umím se nasrat nebo rozbrečet, ale stres nikdy neprožívám. 
), jde o houby... a že je vždycky výhodnější zůstat v klidu, než se stresovat
V práci třeba i když byl frčák a nestíhalo se a bylo nutno kmitat, mě se to jakoby nedotýkalo, pracovala jsem v klidu a nenechala jsem se strhnout okolním šílenstvím, protože mi připadalo spíš kontraproduktivní a já jsem si radši říkala, že to přece nějak dopadne a když nejde o život (což paradoxně často šlo
Když se rozčílím, většinou to rychle přejde, jsem takzvaně splachovací
Pavluska:
Jó, tady je každá rada drahá. Jestli to ovšem trvá dlouho, mohla by hrozit depka, zkus doktora. 
Nebo víš co? Já Ti zazpívam, to budeš rači hnedka aktivní, jak budeš prchat
Jinak udělat si každý den jednu malou radost. Trošku i "nasilu", něco pro sebe. Vana, masáž, pleťová maska, procházka, prostě něco. Jinak nevim, držim
Mně taky pomáhá zpívání,děti se ke mně taky přidají.
Já si teda zpívám, je pravda, že mě to zbaví stresu, ale zase to uvede do stresu všechny okolo
Janinas: toho jsem si taky všimla a ještě teď se tomu musím občas bránit. Vždycky jsem si říkala, co udělám, až přijdu domů - nejdřív to a pak tohle a potom...
Prostě až přijdu, tak to začnu řešit a ne honem honem hned a všechno najednou. A nebo jsem seděla ve vaně, myla si vlasy a už přemejšlela, že až vylezu, tak .. a než mi uschnou vlasy tak uvařím a pak... a v tý vaně spěchala a ... tak to 
Jo a taky jsem četla, že člověk pozná, že je v napětí (hlavně když usíná), že má jazyk přilepenej na patro. A toho jsem si na sobě před usnutím často všímala. A že na uklidnění je dobrý párkrát denně si sednou a uvolnit se, vnímat, jak se celý tělo uvolňuje, ruce, nohy, ten jazyk :-))) a že stačí pár minut, takže se to dá vpodstatě kdykoli, kdekoli, kde se člověk může posadit, opřít hlavu a uvolnit. A ještě tam psali, že i podle toho, která ruka se jak uvolňuje se pozná pravák a levák a to i přeučenej. Protože ta "šikovnější" ruka se zdá teď nevím jestli těžší nebo teplejší, to už si nepamatuju.
Je to pravda, že při příchodu z práce je člověk pořád ještě ve stresu a každý sebemenší problém ho rozčílí. Je zapotřebí relaxace a udělat si chvilku pro sebe. Já si uvařím kávu a čtu časopis nebo noviny. Děti jsou většinou venku s kamarády, takže mám hodinku pro sebe. Teprve později s nimi dělám úkoly do školy a vařím večeři.
Taky si poslední dobou uvědomuju, že se úplně zbytečně nervuju kvůli hloupostem a špinavý prádlo v pokoji nebo neumytý nádobí v kuchyni mě nechává chladnou (pokud neodjíždím na několik dní, to ho umeju). A kolikrát se mi stalo, že když jsem se něčeho hodně bála, tak to .. ťuk ťuk ťuk.. nakonec nebylo vůbec tak strašný, ať už šlo o něco v práci nebo doma. A ta muzika, tak ta na mně funguje. Ať už reprodukovaná přístrojem, mnou na hudební nástroj, poslouchaná na koncertě nebo když si pro sebe zpívám.
S tím snížením tělesné teploty pro lepší usínání je to zajímavé.
Po příchodu z práce domů sice nemám čas ani myšlenky vlézt si poležet do vany, ale je fakt, že i taková rychlá sprcha a pár minut relaxace pomáhá