Svého času doporučoval MUDr. Miroslav Plzák ohledně manželské nevěry dodnes populární: Zatloukat, zatloukat, zatloukat. Alena v manželství uklouzla jen jednou, ale nezatloukala, ve slabé chvilce to prozradila a špatně dopadla.  

Příběh Romana a Aleny

Svatba

pst

Alena se vdávala poměrně mladá, v pětadvaceti letech. Vdávala se víceméně z prospěchu, a to neměla dělat. O patnáct let starší Roman ji zahrnoval komfortem a přepychem, ale za to vyžadoval naprostou věrnost. S minulou přítelkyní, se kterou měl před svatbou, se totiž rozešel právě proto, že mu nasazovala parohy.

„Já bych mu byla věrná až za hrob, mít to, co máš ty,“ říkala jí Lenka, její nejbližší kamarádka.
Krásný velký dům, na zahradě bazén, sauna, v garáži dvě auta, jedno Romanovo, jedno Aleny, obojí však psané na Romana. Nic z toho Aleně neříkalo pane. Už před svatbou kývla na předmanželskou smlouvu, že v případě rozvodu se nebude konat žádné dělení majetku, ale Roman jí z dobré vůle pořídí, když tak jen nějaké náhradní bydlení.
„Nebude potřeba,“ usmívala se Alena. Není blázen, aby o to všechno přišla.

 Filípek

Roman byl neustále ve firmě, kterou vlastnil, a Alena seděla doma. Zpočátku si užívala jako paní domu, chodila do solárka, do sauny, denně se ráchala v bazénu, ale i to časem omrzí.
Zatoužila po dítěti.
Roman byl nadšený. Po dítěti toužil, ale nechtěl Alenu k ničemu nutit. Na společné dovolené v Malajsii se podařilo a těsně před Vánocemi se manželům narodil syn Filip.

Až do jeho nástupu do školy bylo všechno fajn. Alena si užívala synka, jen co trochu povyrostl, už s ním jezdili na hory, v létě k moři.

Vše se pokazilo před dvěma lety, to bylo Filípkovi sedm. Chystali se na další exotickou dovolenou, do Indonésie, na Bali. Roman však těsně před odletem onemocněl nějakou virózou, a tak letěli Alena s Filípkem sami.

Výčitky

„Budeš nám chybět,“ vinula se Alena na letišti ke svému manželovi, ale na Bali se strašně moc těšila. Bude to zážitek.
Deset dní na Bali, sama mladá maminka se synem, kombinace pro tamní lovce. A jednomu z nich, mladému Angličanovi, se podařilo Alenu ulovit.
Když se vrátila z dovolené, manžel už je čekal na letišti.
„Jak jste se měli, Alenko?“
„Skvělé, ale už bez Tebe nikam nepoletíme, chyběl jsi mi.“

Alena měla velké výčitky svědomí a svěřila se své kamarádce Lence.
„Mám mu to říct?“
„Blázníš? Vždyť tě vyhodí. Víš, jak je na nevěru alergický.“

Při jedné slabé chvilce, kdy byl Roman obzvlášť pozorný, to však Alena nevydržela a nevěru mu přiznala.
Roman zalapal po dechu: „To nemyslíš vážně?“
Poté následoval neuvěřitelně zuřivý výstup: „Co ti u mě do pr... chybí, že musíš šu... jinde?“
Padala i ostřejší, nepublikovatelná slova.
Romanovi se doslova zatmělo před očima. On, takový úspěšný a bohatý podnikatel, a zase mu nějaká „nicka“ nasazuje parohy.
Ještě tu noc vyrazil Alenu z domu s tím, že Filip zůstane doma.

Alena utekla k Lence.
„Já jsem Ti to říkala. Co teď budeš dělat?“
„Třeba se uklidní.“

Současnost

Ale Roman se neuklidnil. Jeho čest velmi utrpěla. Představa, že se Alena vyspala s jiným mužem, byť to bylo jenom jedenkrát, ho dohání k zuřivosti.
K tomu mu hlavě šrotují myšlenky, jestli to vůbec bylo jen jedenkrát, a když to udělala jednou, udělá to zas.
Dal jí úplně všechno a ona se vychrápe s druhým.
Filipa si vezme do vlastní péče, má dobré právníky, a ona potáhne s holým zadkem, jak přišla.

V současnosti bydlí Alena v garsonce, kterou jí Roman koupil. Nakonec ji z domu přece jen vyhodil. Pracuje v supermarketu a čeká ji soud o svěření syna do péče.
Roman je naprosto neústupný a neúprosný, Aleně už nevěří.
Že se tehdy radši nedržela onoho plzákovského: Zatloukat, zatloukat, zatloukat.

Přečtěte si také