Foto: Profimedia
Emília Vášáryová se narodila roku 1942 v obci Horná Štubňa nedaleko slovenského města Martin. Vyrůstala spolu se svou později taktéž profesně úspěšnou sestrou Magdou ve velmi osvíceném a kulturně zajímavém prostředí. Její rodiče jsou učitelé a obě dcery vedli k lásce k divadlu. Sama Emília již od útlého věku vystupovala v místním souboru ochotnického divadla. Věnovala se však také sportovní gymnastice.
Po maturitě byla úspěšně přijata na Vysokou škole múzických umění v Bratislavě a později se rovněž stala členkou stálého souboru Nové scény. Na Divadelní fakultě VŠMU, kde mnoho let vyučuje, odchovala celou řadu adeptů hereckého umění a v roce 1999 získala titul vysokoškolské profesorky. Na jevišti se jí dostalo těch nejkrásnějších rolí, které si jen herečka může přát. Byla Roxanou ze Cyrana z Bergeracu, tragickou hrdinkou Antigonou ze stejnojmenného dramatu Sofokla či Mášou z Čechovových Tří sester.
Neméně zajímavá a bohatá je ovšem také její filmová historie. V šedesátých letech do povědomí diváků nesmazatelně vstoupila po boku Jana Wericha v Jasného komedii Až přijde kocour. Následovaly desítky a desítky rolí, které měly jednoho společného jmenovatele – její niterný a odzbrojující herecký výkon. Za všechny lze jmenovat filmy jako Pelíšky, kde po boku Jiřího Kodeta ztvárnila nemocnou manželku cholerického válečného veterána tak přesvědčivě, že mnoho replik k tohoto textu zlidovělo.
Za zmínku rozhodně stojí také její role matky ve filmu Václav režiséra Jiřího Vejdělka, případně až obdivuhodně syrovým způsobem uchopená role náboženské fanatičky ve filmu Kráska v nesnázích, kde se setkala mimo jiné také s nedávno zesnulým Josefem Abrhámem. „Herectví Emílie Vášáryové je vysoce profesionální, perfektní a promyšlené, jeho racionalita však nikdy nepřevažuje nad lidským údělem postavy, její zranitelností či nečekanou odvahou. Je to herectví neuzamčené do sebe, ale otevírající se fantazii, objevující skryté možnosti člověka. Není pochyb o tom, že Emília Vášáryová svým životem i uměleckou tvorbou trvale přispívá ke sbližování slovenského a českého národa, ale nejen to, patří ke skutečným hereckým osobnostem v kontextu přinejmenším evropském,“ uvádí o herečce na stránkách Divadelní fakulty JAMU její děkan doc. MgA. Zbyněk Srba, Ph.D. u příležitosti žádosti o udělení titulu Doctor honoris causa.
Zdroj: Československá filmová databáze, JAMU, Profimedia, autorka článku
Nový komentář
Komentáře
Tolik? Jaksi mě to zaskočilo, pořád ji vidím coby max padesátnici. Skvělá herečka.
Gratuluju k narozeninám.
Taky trochu závidím, taky bych chtěla v 80 tak vypadat.