Každý rok před Velikonocemi zažívám stále ty samé pocity. Žádné těšení, jarní jihnutí, žádné rozjímání a vítání jara… Kdepak. Od dob svého útlého dětství očekávám Velikonoce pravidelně poněkud rozhozená a plná rozporuplných pocitů.
Samozřejmě, že čím jsem starší, tím více mám tyto svátky tzv. “na háku”, ale nepříjemná pachuť se mi i tak vrací stále. Coby malé holčičce mi je nedokázala vykompenzovat ani velikonoční nadílka s čokoládovými zajíci a slepičkami. Nejradši bych si plný sáček dobrot nechala ujít, jen kdybych se tím vyhnula onomu ponižujícímu zvyku – být povinna nechat se vyšlehat od každé osoby mužského pohlaví, která se rozhodne mě tímto “roztomilým” obyčejem obšťastnit.
Abyste mi rozuměli. Nejsem ignorant a různé zvyky a tradice dodržuji ráda. Ale přiznám se bez mučení, že konkrétně vyplácení pomlázkou nenávidím z hloubi celého svého ženského srdce.
Před rokem jsem v tomto článku popisovala brutální pomlázkový útok na mou malou dívčí dušičku i tělo a právě tehdy se ve mně poprvé v životě probudila touha zasvětit svůj život boji za ženská práva.
Po otřesné zkušenosti, kdy jsem byla nikoliv symbolicky vyšlehána, ale doslova nemilosrdně seřezána, jsem podobným velikonočním útokům byla vystavena pravidelně rok co rok. Banda
Velikonoční pondělí pro mě tedy po celá léta bylo nevítaným a trpěným svátkem. Radši bych, kdyby nebyl a rozhodně bych místo něj radši nakráčela do školy a psala třeba písemnou práci z matematiky.
Nikdy jsem nepochopila, proč se z žen v tento den stávají zcela legální oběti, povinné strpět mnohdy velmi agresivní útoky, a proč se z jinak celkem normálních chlapů v toto jedno jarní dopoledne stávají hovada, která si zcela legálně ukájejí své agresivní a psychopatické pudy na svých ženách, milenkách, matkách, sestrách….
Nechápu, nerozumím a nikdy tomu rozumět nebudu. Ochotně rozdávám vajíčka a čokoládové
Když nad sebou tak uvažuji, připadám si v tomto ohledu možná mírně hysterická. A tak se vás ptám, milé dámy. Je mezi vámi nějaká, která se na Velikonoční pondělí těší? Nebo máte podobný přístup jako já – tedy, že to holt nějak přetrpíte a hlavně aby už to bylo za námi.
Nový komentář
Komentáře
Něco podobného si na mě někdo zkusil za dobu mé 26leté existence jenom dvakrát a vždycky dostalo dotyčné "hovado" ode mě takovou facku, že od té doby mám v tomhle směru docela klid. Vřele doporučuji.
Máme chatu nedaleko Prahy. Je tam asi 30 chat v blízkém okolí. Zakladatelé osady pravidelně dodržovali velikonoční zvyky. Dlouhá léta nás ženské a dívky chodili každý rok vyšupat a nikdy nám to nezprotivili. Prostě do nás nemlátili jako hluchej do vrat, ale jen tak symbolicky. Jenže postupem let starousedlíků ubývalo a začali jezdit noví majitelé. Pokud to byli potomci těch původních, bylo to tak jako kdysi, ale některé chaty byly prodány a noví majitelé sice zapadli do party, ale spletli si tradici s řešením svých komplexů. A bylo po tradicích. Na nějaké řezání nebyl nikdo zvědavý a tak se postupem času přestalo na koledu chodit. Pravda, poslední roky nebyly zrovna nejlepší, ale milé vzpomínky z dob dřívějších mi zůstávají v paměti. Mělo to své kouzlo a užila se při tom spousta legrace. Teď už zdobím a peču jen kvůli dětem a protože máme 2 dcery, vyplatí nás všechny (i mojí před časem ovdovělou mamku) můj muž.
Gryzli 118: Nový deň u Židov sa začína po zotmení, preto sa udáva 14. nisan alebo 15. nisan( to je už po zotmení) pozri na vyznačenie sviatkov na http://www.calendar.sk/jewish_calendar-sk.php Tam je sviatok od 15. nisana. Je to každý rok iný deň vzhľadom na gregoriánsky kalendár, je to normálne vzhľadom na to, ako funguje židovský kalendár. Jedlo, včítane nekvasených chlebov som rozobrala v 109- hlavne ich symboliku.
Podobne, dnes kresťanské sviatky Veľkej noci začínajú každý rok v inom období. Začínajú kvetnou nedeľou ( veľký týždeň), pričom hlavná časť začína Veľkým piatkom- ukrižovaním a končí v sobotu po súmraku Vzkriesením.
Ak si dobre čítal 109, tak je jasné, aký je rozdiel medzi kresťanskými sviatkami a židovskými. Pohanská ( a neskôr aj komunistická) oslava jara nesúvisí s Veľkou Nocou ale časom sa, možno aj z ekonomických dôvodou šupli sviatky k sebe ( myslím ten cirkus na veľkonočný podnelok). V
Inak v Biblii nenajdeš zmienku ani o vianočnom stromčeku a o dárkoch pod ním. To prišlo až v stredoveku, resp. v nedávnej minulosti a napriek tomu to neznamená, že Vianoce nie sú kresťanské sviatky.
Fiona:
kississ: bohužel je to jen půl dne v roce
Gryzli, ak myslíš ako pohanský zvyk to mlátenie a dávanie za to po vajici, dnes minim. dvacaťkorunák, pokus o umenie na maľovanon vajíčku, tak súhlasím.
A súhlasím aj čo si písal o tom zháňaní žranice.
Mňa najviac iritovalo, sedieť doma ako blb a tváriť sa ako náramne nechápavá, prečo tí hošáncí prišli a vyvaliť bulvy prekvapením, že ma oblejú a ešte hrať divadielko, že sa bránim a ej hľa, jak sú tí hošíci prefíkaní a jak ma "nečakane" obliali. Túdle. 4 kamošky sme zbalili saky paky a išli si do prírody opekať slaninu a špekáčik.
Nyotaimori: Hodenie do vody je labúžo oproti tomu ako za socíku každý na teba nakytal voňavky typu živé kvety, Ogni Moskvy a iné dychy míra. To si smrdela ako kur...kufor celý týždeň. Tie ruské voňavky sa ťa držali ako kliešť.
gryzli:
velikonoce pohanský zvyk. No ešteže ťa nepočujú Židia. Židia oslavovali v tomto období Veľkú noc - pascha a sviatok nekvasených chlebov ( ide o rozdielne sviatky, ktoré sa časovo prelínali. Veľká noc bola 15.nisan a sviatok nekvasených chlebov od 15.-21.nisan).Vzťahuje sa na vyslobodenie Židov spod Egypskej nadvlády a ich odchod do Zemi zasnúbenej. Žida mali v noci zo 14.na 15. zabiť baránka, zjesť a pomazať krvov dvere. Boh takto pomazané obydlia minul a v ostatných zahubil prvododených od človeka po dobytok. Tento deň mali Židia oslavovať ako Pánov sviatok- Veľkú noc- paschu( značí aj heb. prechod). Následne mali židia 7 dní jesť nekvasený chlieb- ide o symbolický význam nového života, zbaveného od kvasu hriechu, ale aj skutočnosť, že Izraeliti narýchlo odišli z Egypta a nemali už kedy zarobiť kvasený chlieb.
Na oslavu týchto sviatkov prišiel Ježiš Kristus do Jeruzalema, kde bol Judášom zradený a veľknazmi odsúdení.
Po vzniku kresťanstva sa u kresťanov tieto na tieto sviatky pripomína urižovanie Krista a následne jeho zmŕtvychvstanie.
A pretože sviatky pripadajú na jar tak sa k tomu pridali kuriatka, vajíčka a oblievačka- folklór.
Ahoj Meryl, tebe by sa pacili velkonocne sviatky v anglosaskych krajinach. Je to tu uplne ine ako tam doma. 'Sibacka' tu neexistuje, namiesto toho rodicia poschovavaju cokoladove vajicka a zajacikov po dome alebo po zahrade a deti ich musia hladat. Rodicia im povedia, ze to poschovaval velkonocny zajacik. Ja osobne som tuto tradiciu nikdy neskusila, ale javi sa mi to ako celkom dobra a pekna alternativa pre tych, ktori zrovna neoblubuju 'mlatenie'. Inac, moja babi (ktora pochadza z Moravy) tvrdi, ze tam sa nepolieva vonavkov, iba sibe. V madarskej dedine kde byva moj druhy dedo, ktory je zase z maminej strany, sa nesibe iba pofrka vonavkou alebo poleje vodou. Na Slovensku (v tych castiach kde ziju naozajstni Slovaci, samozrejme
) sa robi oboje. Ale inac ta vonavka tiez nemusi byt naj alternativa; dedo mi rozpraval, ze ked bol maly, tak vo Velkonocny pondelok isli zenske cele krasne vyobliekane do kostola a chlapi ich chytili a namocili do valova od prasiat. Tiez nic moc. Tak si clovek musi asi vybrat. Mozno to nie je ani tak tym sviatkom, ale skor ake individua sa v ten den vyberu na zalety; ak su to inac normalni slusni ludia, snad sa budu aj pri koledach tolerantni, ak su to nejaki primitivi, tak sa ich povaha prejavi asi aj tu.
U nás to bylo vždycky tak, že taťka s poťouchlým a škodolibým úsměvem pouštěl šlaháče dovnitř, zvlášť, pokud jsme ještě spaly
. Jenže s postupujícím věkem jsme se proti tomu víc a víc ohrazovaly, pak se přidala i mamka a nakonec jsme nějak ty šlaháče odradily
Teď už chodí jenom malí kluci - sousedi, známí, kteří jsou stydliví a moc milí, protože těm je aspoň hloupé mě šlehnout bolestivě
. No a poslední roky to vůbec řešíme tak, že odjíždíme na nějaký výlet - hrady, zámky, procházka...
gryzli: jo,to mas pravdu,ja ale nepsala,ze zvyky jsou krestansky...I kdyz je to cele trochu jinak,tak jsem rada,ze jsem zase o neco chytrejsi
Bába Bára: Taky uvazuju o tom,ze zamknu a vypnu zvonek a budeme se moci cele dopoledne venovat
Asi žiju někde jinde, než většina tady. Velikonoce jsem v průběhu života slavila ve 2 rlzných městech a na 2 vesnicích, ale s šíleným mlácením jsem se nikdy nesetkala - a proto se na velikonoce těším. Dámy - co si to takhle trochu zpříjemnit sexem? Ten můj se v pondělí ráno vždycky tiše vyplíží z postele, vzbudit mě přijde s vlastnoručně upletenou pomlázkou. No a protože spím většinou málo oděná, tak si asi dovede domyslet, jak takové "vypácení" skončí. Takže já mám na velikonoce jen pěkné vzpomínky.
Majucha: brr, tak to tedy nezávidím... to je na
) I když jak vás tak poslouchám (čtu komentáře), převládá ve mě přesvědčení, že bych měla zalézt někam do bunkru, abych nepřišl ak úhoně
Meryl: tak nějak zvažuji, zda otevírat nebo hrát mrtvého brouka. Dlouho jsme Velikonoce prostě neslavily (jsme domácnost o třech ženských ), ale řekla jsem si, že teď už by moji známí mohli mít trochu rozumu (jakože vyrostli a zmoudřeli
U nás na "polovesnici polomaloměstě" ( opravdu nevím, jak líp popsat předměstí, kde bydlím
) sice chodí taťka s partou známých, ale nikdy nemlátí, jen párkrát zlehka ťukne pomlázkou... Kdyby přišel nějaký takový úchyl, jak, holky, píšete, tak buď neotevřu, nebo ho pozvu s pomlázkou dovnitř na dvůr... a věřte mi, že by si mezi mojí čuvačí smečkou asi rozmyslel na mě víc napřáhnout... Betyska dokonce považuje pomlázku za výtečný klacíček, loni ji taťka, když se vrátil, odložil do dílny, za půl hodiny byly cáry krepových mašlí a proutků po celé zahradě... lahůdková pomlázka
Lilinka: co si budeme povídat - křesťanské tradice jsou tady ve střední Evropě nějakých 2000 let. Předtím tu bylo spousta jiných tradic, a podstatně déle. Vánoce a velikonoce se slavěj desítky tisíc let, jenom ta forma se čas od času mění... a je pravda, co píše Vivian, je to nakonec jedno, ať si to každej užije, jak umí
velikonoce jsou mi šuma fuk, vždycky mi byly. Nikdy jsem je neslavila, jen jsem si užila volného dne navíc. Od doby, kdy jsem nezaměstnaná mám volných dní dost, takže velikonoce ani nezaregistruji. Jen jednou, před 18 lety, mně můj bývalý hodil do vany plné vody. Byla sice teplá, ale já měla zrovna své ženské dny a to byl průšvih. Pro mně i pro něj. Od té doby velikonoce naprosto ignoruju. Velikonoce beru jen jako svátky jara, sluníčka a probouzející se přírody.
Lilinka: rikina a gryzli mají pravdu - jsou to skutčeně pohanské svátky...v mnoha případech se taky dá zjistit z kronik a z historie, že i kostely stojí na místě, kde probíhaly pohanské obřady. Když už byli lidé zvyklí něco dělat nebo někam chodit, tak proč to nevyžít, že?
gryzli: Velikonoce jsou nejdůležitější křesťanské svátky
pohanská nebo keltská tradice asi taky nějaká je, já nevím přesně, ani nemám čas ani chuť to někde hledat, nakonec je to fuk, já to stejně neslavím...
Rikina: tak to jsem asi zrovna ve skole chybela
Lilinka: naopak ten základ je pohanský, a Ježíš Kristus je na to dodatečně naroubovanej. Ono se to hodilo využít, ty dávné zvyky, protože zrušit je nešlo, církev to náhodou má promyšlené. Vánoce totéž...