63c13277c981eobrazek.jpg
Foto: Shutterstock

„Je to pořád dokola. Mařenka (4) je nemocná zhruba dvakrát do měsíce. Loni v září nastoupila do školky, ale moc času tam od té doby nepobyla. Naštěstí mám ještě roční Emilku, takže nemusím do práce. Naprosto netuším, jak by mi to tolerovali,“ svěřuje se na hřišti pětatřicetiletá maminka Eva a o tři roky mladší maminka Dana jí přitakává: „To dobře známe. Toník v jejím věku taky pořád stonal. Týden byl ve školce a další tři týdny se z toho léčil. Teď je ve druhé třídě a musím zaklepat, že už je marod tak pětkrát do roka.“ Také to dobře znáte? Častá nemocnost dětí trápí hlavně na podzim a v zimě spoustu rodičů. Jak ale poznat, kdy stonají ještě v rozumné míře, a kdy už je to na pováženou?

Infekce dýchacích cest i dvacetkrát do roka

Prosinec, říjen, listopad a únor. Tak po sobě jdou měsíce s nejvyšší nemocností, kdy pediatři řeší hlavně u dětí do pěti let celou plejádu projevů akutních respiračních infekcí. Nejčastěji jde o angíny, rýmy, akutní zánět nosohltanu, akutní zánět hrtanu a průdušnice, zánět průdušek a zánět plic.

„Předškolní děti i děti časného školního věku přicházejí do ordinace nejčastěji s nemocemi horních cest dýchacích. Někdy tak často, že jsou z toho nešťastní rodiče, ale i já. Virů a mikrobů je však mnoho druhů a my se musíme smířit s tím, že nemoc je zpravidla zevním projevem postupného vytváření obranných látek v organismu, který lze podpořit, ale nelze se mu vyhnout,“ uvádí dětský lékař z Hradce Králové Ladislav Hanousek. A jedním dechem dodává, co uvádějí odborné imunologické práce - je ještě normální, aby předškolní dítě onemocnělo až osmkrát během podzimu a zimy infektem dýchacích cest, u dětí mezi 6 a 12 lety to mohou být až čtyři nemoci. Jenže po nástupu do kolektivu může dětský organismus překonat někdy dokonce až dvacet infekcí ročně.

Co může mít na častější nemocnost dětí vliv?

Jednou z příčin, proč dítě po návratu do kolektivu brzy znovu onemocní, je příliš krátká doba rekonvalescence po prodělané nemoci. „Doporučuji dobu rekonvalescence stejně dlouhou, po jakou dobu nemoc trvala. Jednoduše, pokud bude dítě nemocné týden, nechal bych jej mimo kolektiv i ten následující. V tomto období se imunitní systém snaží obnovit „své původní schopnosti“, je zranitelnější a dítě (a nejen dítě) pak může znovu snadněji onemocnět. Tato infekce pak jistě není známka porušené imunity, ale jen přirozeného průběhu „nevhodné rekonvalescence“ imunitního systému,“ vysvětluje doktor Jan Boženský, primář Dětského oddělení Vítkovické nemocnice.

Dětské imunitě také škodí nedostatečný pobyt venku během dne a příliš mnoho času stráveného v přehřátém bytě se suchým vzduchem. O to víc, když rodiče v bytě i kouří. Pozor je třeba si dát i na přehnané, nebo naopak nedostatečné oblékání v závislosti na počasí.

Ošidit není radno ani délku spánku, přičemž velmi důležitý pro regeneraci sil je ten před půlnocí.

Samozřejmostí by měla být i pestrá strava s dostatkem vitaminů a minerálů. „V období nachlazení a většího výskytu viróz se vyplatí zvýšit na obranu organismu před infekcí příjem antioxidačních vitaminů C, A a E. Nejdůležitější je vitamin C, jehož hlavní funkcí je právě podpora imunity. Tělo napadené infekcí potřebuje až desetinásobek doporučené denní dávky vitaminu C. U dětí je potřeba vitaminu C 50 až 70 mg na den, u dospělých 75 až 90 mg, tedy zhruba osmdesát procent potřeby všech vitaminů,“ uvádí Česká průmyslová zdravotní pojišťovna.

Bez trpělivosti se neobejdete

I když můžeme k lepší obranyschopnosti dětí přispět nejrůznějšími způsoby, nemocí se zcela nezbavíme. „Děti byly, jsou a budou nemocné, a to nezmění žádná zázračná pilulka. Rodiče musí přijmout fakt, že se imunitní systém dětí učí správně fungovat a v určitém období budou jejich děti častěji nemocné. Musí přijmout, že je to zcela přirozené a tyto infekce dětský imunitní systém nepoškodí,“ dodává doktor Boženský.

Zdroj informací: MUDr. Jan Boženský, MUDr. Ladislav Hanousek, Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, respondentky redakce