Po celá staletí bylo zvykem, že muž živil rodinu a žena se starala o domácnost. Tím pádem měl muž také navrch. V současnosti jsou stavy vyrovnané, nezřídka se stane, že rodinu živí žena, ale ne každý muž se s tím vyrovná.
Pokud si muž vezme ženu chytrou a vzdělanou, ale nebo také manuálně či jinak zručnou, měl by počítat s tím, že nebude sedět doma s rukama v klíně. Dnes není ničím neobvyklým, že žena vydělává víc než muž, ne každý muž se s tím však dokáže smířit. Že by uražená ješitnost? U pana Miroslava určitě.
Příběh podnikatelky Moniky
Monika byla vždycky holka do světa. Byla také jedna z prvních, která těsně po revoluci na nic nečekala, sbalila kufry a odjela do Velké Británie. A jelikož to byla holka šikovná, od pokladny v marketu se vyšvihla až na vedoucí a za několik let už byla manažerkou obchodního řetězce v oblasti textilu. Vydělala si slušné peníze a asi po sedmi letech se vrátila domů, neboť její maminka na tom nebyla tou dobou zdravotně dobře. Díky naspořeným financím si otevřela v místě bydliště vlastní módní butik, a jelikož měla v Anglii řadu pracovních kontaktů, vždy byla se svým zbožím o krok napřed, takže i slušně prosperovala.
Láska jako trám
Přes velkou fůru práce neměla Monika pomalu čas na zábavu. V Anglii měla známost, ale rozešli se, když s ní odmítl jet do Čech, a ona tady zase nechtěla nechat nemocnou maminku samotnou. Až ji konečně kamarádka vytáhla po dlouhém přemlouvání ven. A tak se stalo, že se v jednom nočním klubu setkala úspěšná podnikatelka Monika s instalatérem Mirkem. A byla z toho láska jako trám. Do doby, než…
No jo, ty velká podnikatelko!
Mirek pracoval na stavbách. V 6.30 nastoupil, v 16.00 padla. Soboty, neděle volné. Monika pracovala pořád, svátky, pátky. Vzali si hypotéku na dům, Mirkův plat nestačil ani na základní potřeby, ale nikdy mu nic nevyčítala, měla ho ráda, věděla, už když s ním začala chodit, že to není žádný pan ředitel. Ale vyčítal Mirek jí: Že je pořád v práci, že je jí tam asi lépe než doma, že se mu málo věnuje, že ještě nechce děti, dennodenní výčitky, které vyvrcholily větou: „No jo, ty velká podnikatelko, aby ses z té práce nepos...“ Monika nechápala. „Co po mně chceš? Vyčítám Ti snad já, že jsi „jenom“ instalatér, že málo vyděláš, že nebýt mě, tak přijdeme o barák?“
To jsi mě urazila!
Největší hádka a poté několikaměsíční odloučení vzniklo ve chvíli, kdy byli společně se známými na večeři a poté vytáhla Monika peněženku se slovy: „Nech to Mirku, vždyť nemáš...“ Nemyslela to zle, ale už to vyšlo ven a Mirek se neskutečně urazil. Takhle ho ztrapnit! „Hlavně že máš ty, podnikatelko!“ Vlastně ji už ani jinak než podnikatelko neoslovoval. Bylo jí to líto.
Závěrem
Monika s Mirkem se dali před nedávnem opět dohromady. Snad jim to vydrží. Zatím vypadají šťastně, možná do doby, než zase půjdou společně se známými na večeři.
Názor psycholožky Vladimíry Svitákové
To máte tak. Na jednu stranu se Mirkovi nemůžete divit, cítí se ponížen, zejména pokud to Monika dává, byť neúmyslně, najevo i na veřejnosti, kdo vlastně drží doma kasu, na druhou stranu tak jako ona věděla, že Mirek je v počátcích jejich vztahu „pouze“ instalatér, tak on věděl, že ona je úspěšná podnikatelka. Spíš bych čekala, že bude vyčítat ona jemu než on jí.
Pokud si tito dva lidé rozumí v jiných věcech, v sexu, mají společné koníčky, zájmy, nevidím důvod, proč by se měli rozcházet. Rozhodně bych oběma doporučila návštěvu psychologa, poněvadž pokud se ti dva lidé i po několikaměsíčním odloučení k sobě vrátili, zjevně se mají rádi. A také bych Mirkovi doporučila, že nikde není psáno, že musí zůstat instalatérem nadosmrti, jeho žena by mu určitě dokázala pomoct, dostat ho výš, pokud by tedy on sám o to stál. A také bych mu vzkázala, že dnes není absolutně nic ostudného na tom, když žena vydělává víc než muž. Ostudné je to, že jí to ten muž ještě vyčítá!
Nový komentář
Komentáře
No, musím říct, že se vůbec nedivím Mirkovi, že se na té večeři s přáteli urazil.
To je jak kdyby on řekl, že musí chodit na večeře, protože ona je neschopná a neumí nic jedlého uvařit. Taky by jí před přáteli nebylo dobře.
Je to jen o přístupu a o tom, jak se s tím ti dva dokážou smířit. Mít uvědomit si, že mít peníze je výhoda a ne něco, za co on jí musí nadávat a urážet ji. Ona by mu to zase neměla dávat sežrat. Pokud je mezi nimi taková zbytečná negativní energie a zloba, tak to časem i lásku přebije
No, mně by taky vadilo, kdyby chlap vydělával nějak hodně výrazně víc než já, a dával mi to najevo. A je fuk, jestli úmyslně, nebo bezděčně. To se nedá dlouhodobě. A nepochybuji, že mnohé dámy umí dát svým partnerům pěkné kapky, jen tak úplně mimochodem.
A to "dostat ho výš", to už je vůbec na zabití. Zabití psycholožky, za takové rady. 
drtivá většina chlapů je neskutečně ješitná, takže to, že jejich partnerka vydělává víc, je pro ně neskousnutelné
Ja jsem taky v praci porad, ale nam to nevadi, neb manzel hraje cely vikend golf a ve vsedni den uvari veceri.
Můj bývalý přítel vydělával půlku toho co já. Chtěl ale taky žít úplně jinak. Samozřejmě se mu peníze líbily, kina a restaurace byly fajn, ale fakt, že jsem pořád nebyla doma mu vadily nesmírně. Tedy shrnuto - finanční zázemí by si rád nechal ale vidina hodné ženy, která na něj čeká doma s teplou večeří byla prioritní
Není to jen o ješitnosti ale také o přístupu k životu jako takovému. Paní psycholožka radí dostat pana Mirka někam výš. Kdyby chtěl někam výš, už by tam byl. Pro něj je život o tom, že pracuje, aby mohl žít a pro jeho paní je to o tom, že žije, aby mohla pracovat. On touží po rodině a po "užívání" si volných momentů každý den třeba i za cenu užšího rodinného rozpočtu, ona se chce realizovat a žít na takové úrovni, kterou si může díky tomu dovolit. Není to jen o tom, že ona vydělává více, jsou to dva různé přístupy k životu které se "sejdou" jen velmi těžko.
Ideální by asi bylo, kdyby vydělávali oba stejně, ale i tohle může některým chlapům vadit, no jo, ješitnost je jejich druhé já...
RenataP — #2 Naprosto souhlasím. Láska je o přijetí toho druhého se vším všudy. On ji poznal jako úspěšnou a vytíženou podnikatelku, ona jeho jako normálního instalatéra. Ona se nezměnila, je stejná jako když se poznali, věděl to od začátku a dost pravděpodbně mu to na ní dřív imponovalo. Vidím problém v jeho hlavě - nejspíš mu někdo něco řekl, pár pitomých narážek od chlapů v práci, možná pár článků v nějakých časácích pro "chlapy"... kdyby byl sebevědomá a vyzrálá osobnost, ustál by to bez problémů a s úsměvem - jakou ženskou si kdysi našel, takovou přece má.
Ale možná je všechno jinak - ono je snadné, když se člověk necítí ve vztahu šťastný, zdůvodňovat to tím nejvíce viditelným a skutečný důvod nepokojenosti může být úplně jinde.
Nesouhlasím s paní psycholožkou, že se milují a tohle všechno je "jen" problém. Není... to je zásadní věc.
Chlap svou ženskou nesnáší za to, že nosí kalhoty. Má dvě možnosti. Buď si oblíknout sukeň nebo jít k nějaký, která dělá od do v sámošce a svou almužnou jí truimfne.
Láska hory přenáší, ale lidskou blbost neunese.
Jen by mě zajímalo, jak by žili, kdyby i ona pracovala od do. takhle to vypadá, že by si šli brzy na nervy.