Hned po narození syna si manžel čtenářky Bohuši plánoval, jak s ním bude chodit mrskat, avšak při první příležitosti zapomněl malého koledníka v hospodě ))

Nazdárek

Tak velikonoce jsou u nás v plném proudu,jelikož mám tři děti,tak tradice udržujem...začali jsem včera,kdy „odletěli zvony do Říma“ - to kluci vytáhli trakaře a klepačky a vyrazili po ulicích trakačovat a klepačovat, což se opakuje dnes ihned po ránu,pak na oběd a večer,taky na Bílou sobotu,kdy chlapci chodí po domech vyklepávat výslužku. A holky malují vajíčka na na „plný úvazek“,a že se občas i o vajíčka poperou,tak na to jsem si už zvykla. A když už jsem se dala do psaní,napíšu vám co se u nás loni o velikonocích semlelo...?

Sotva se náš syn narodil,už si manžel plánoval,jak s ním bude jednou chodit na Velikonoce „mrskat“...!
„Hurááááá,zařval manžel to velikonoční pondělí před rokem:“ „Synu můj, jsou Ti tři roky, je z Tebe velký chlap,tak vyrážíme do ulic“...když jsem je vyprovázela, každý si na rameni hrdě nesl ten svůj tatar z vrbového proutí.
„Pamatujte na slušné vychování,vy moji kluci milovaní“ ještě jsem je z legrace napomínala. „Neboj mámo,do oběda jsme doma,jako na koni,aby se malý mohl hezky do růžova vyhajat“ odpověděl mě můj muž.
A tak jsem si úžívala velikonočního pondělí tím,že se u nás střídali koledníci. Ani jsem nepostřehla, že už je dávno tomu, již dávno po obědě...když se přiblížila třetí odpolední,a moji koledníci stále ještě nebyli doma znervozněla jsem. Jo,už konečně jdou,když na chodbě bouchly dveře,tak jsem se zaradovala.

Ale ta radost trvala jen do chvíle než jsem spatřila manžela...nepřišel sice sám,ale syn to nebyl,byla to pořádná opice,dalo by se říct-“BYL NA MOL“. „Kde máš malého“ houkla jsem na něj,ale muž byl v takovém stavu,že se akorát svalil na sedačku a v té chvíli byl v jiném světě. Třásla jsem s ním,ale nic jsem se nedověděla. A co teď ???? Ihned jsem obvolala všechny známe,ale všichni mě sdě lili,že tam sice byli,ale dávno,že jsou pryč. A tak jsem s hrůzou šla obejít rajon...panika a hrůza mě doprovázela,už jsem myslela na nejhorší a chtěla volat policii...!

V tom jsem potkala známou a ta na mě: „Nevěděla jsem,že ten Váš malý už chodí na pivo“....cože? V tom se mě hrozně ulevilo,známá mě ujistila,že syn sedí v hospodě! Tam jsem běžela „jako o život“ a když jsem otevřela dveře a spatřila moje tříleté zlatíčko,jak sedí u stolu s půl litrem kofoli v ruce a baví tu hospodskou osádku,sice se mě ulevilo,ale proklela jsem celé velikonoce...! Ten můj „zodpovědný“ manžel tam našeho synka zkrátka a jasně zapoměl

.deti

Tichá domácnost u nás panovala hodně dlouho,dalo by se říct až nezdravě dlouho,ale i to přešlo...! Tedˇ se zase blíží velikonoce a já se jenom děsím,jestli ty moje zlatíčka zase budou vyrážet do ulic. Manžel mě sice slíbil,že už konečně bude zodpovědný a místo štamprliček bude sbírat vajíčka, ale znáte přece chlapy,a hlavně tu jejich krátkou pamětˇˇ????

Krásné velikonoce posílá Bohuša

detidva

P.S. Přiložila jsem foto našich koledníků

Pozn. red.: text nebyl redakčně upraven.

 

Dnes posíláte příspěvky na téma: Jaký máte vztah k Velikonocům?

Všude kolem nás vládne už po nějaký čas velikonoční nálada. Pro někoho příjemná, pro jiné stresující. V každé rodině panují jiné tradice, jiné zvyklosti..., a v některé třeba i žádné.

Vztah k Velikonocům (stejně jako třeba i k Vánocům) si přinášíme už od dětství. A stejně tak i naše děti si pak tento vztah ponesou dál ve svém životě.

Není jednoduché vymyslet originální téma v souvislosti se svátky, které se rok co rok opakují. Na druhou stranu jsou rok co rok originálnější vaše příběhy a názory. Těšíme se na ně, stejně jako na blížící se Velikonoce.

Napište nám o svém vztahu k velikonočním svátkům, o tom jak a s kým je prožíváte, zda dodržujete rodinné tradice či nikoliv, zda už máte vymeteny pavučinky, zda už máte nazdobeno a nebo za sebou zamknete dveře a ujedete pryč.

Příspěvky posílejte na redakční e-mail redakce@zena-in.cz

Ten nejlepší odměníme krásnou „jarní“ knihou“ - Velká kniha o bylinkách

 

kniha

 

 

Reklama